|
|
Trestněprávní postih organizátora trestného činu
Brandtner, Anna ; Pelc, Vladimír (oponent)
01 Trestněprávní postih organizátora trestného činu Abstrakt Tato práce se zaměřuje na jednu z modalit účastenství - na organizátorství. Ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku uvádí organizátorství na prvním místě, čímž naznačuje, že jde o nejzávažnější z forem účastenství. Organizátorství je zároveň formou účastenství, která je zcela specifická pro český právní řád. Zahraniční právní úpravy často pojímají osobu, která trestný čin zosnuje či řídí, jako pachatele činu. Cílem diplomové práce bylo předně komplexně pojednat o organizátorovi trestného činu, zhodnotit důvodnost časté kritiky jeho řazení mezi účastníky trestného činu a podat návrh, jak by bylo de lege ferenda vhodné upravit tento právní institut. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol, z nichž první tvoří úvod a poslední závěr. První obsahová část této práce se věnuje teoretickým základům účastenství. Stručně popisuje možné přístupy k pachateli trestného činu a základy unitárního a diferencovaného systému, včetně jejich výhod a nevýhod. Smysluplnost diferencovaného systému záleží na úspěšném oddělení osob, které se na trestném činu podílejí klíčovým způsobem, od osob vedlejších. Následující kapitola se zaměřuje na skutkovou podstatu organizátorství, především na jeho subjektivní a objektivní stránku, a...
|
|
|
Podmíněné odsouzení
Břeská, Aneta ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu podmíněného odsouzení jakožto samostatnému druhu trestu, nepovažuje jej za pouhou modifikaci nepodmíněného trestu odnětí svobody. Rozebírá jednotlivé prvky tohoto institutu, jeho historii a vývoj, podmínky jeho ukládání i způsoby ukončování. Zahrnuje i komparaci se zahraničními právními úpravami, která by měla přinést návrhy na lepší a efektivnější výkon podmíněného odsouzení. Práce je rozčleněna do osmi kapitol. První kapitola se věnuje obecným poznatkům o podmíněném odsouzení jakožto alternativním trestu a jeho právní povaze. Ve druhé kapitole je nastíněn historický vývoj institutu jak ve světě, tak na území Československa, respektive České republiky. Třetí kapitola je hlavní částí práce a popisuje podmínky, za nichž lze podmíněné odsouzení uložit, přičemž rozebírá i zkušební dobu, přiměřená omezení a přiměřené povinnosti či náhradu škody nebo újmy, která byla trestným činem způsobena, případně vydání bezdůvodného obohacení získaného trestnou činností. Navazující kapitola se týká rozhodování o podmíněném odsouzení, způsobů ukončení tohoto trestu i podmínek, které rozhodnutí soudu ovlivňují. V pořadí pátá kapitola vymezuje podmíněné odsouzení s dohledem, tedy přísnější variantu prostého podmíněného odsouzení. Zejména s tímto institutem velmi úzce souvisí činnost...
|
|
|
Trestní řízení proti právnickým osobám
Miklóš, Denis ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Trestní řízení proti právnickým osobám Tato diplomová práce se zaměřuje na procesní ustanovení zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který od nabytí účinnosti dne 1. 1. 2012 prošel mnohými změnami a neustále se vyvíjí, neboť trestní odpovědnost právnických osob je v právním řádu České republiky ještě pořád relativní novinkou a jedná se tak o aktuální téma. Zákon byl již před nabytím účinnosti podroben kritice, která je v některých případech aktuální i dnes. Současně s vývojem a změnami samotného zákona se vyvíjí i názory odborné veřejnosti a odborná literatura, která na tyto změny reaguje, avšak v některých otázkách ještě stále čeká na relevantní judikaturu vyšších soudů. Práce se dělí na tři části. V první kapitole se věnuje obecným otázkám trestní odpovědnosti právnických osob a jejímu vývoji v České republice. V této části se nachází také krátké shrnutí vývoje slovenské úpravy trestní odpovědnosti právnických osob, která byla ovlivněna a inspirována českou právní úpravou, a je tak zajímavé sledovat i do budoucna jejich vzájemný vývoj. Ve druhé kapitole se diplomová práce věnuje důvodům rozdílné právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Zejména pak povaze právnických osob jako takových vyplývající z jejich chápání právem...
|
|
|
Problémy trestního soudnictví nad mládeží
Vincík, David ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce s názvezm "Problémy trestního soudnictví nad mládeží" se zaměřuje na oblast trestního práva mládeže, které je svou povahou specifickou oblastí trestního práva, přičemž tato povaha je dána zejména nutností zvláštního přístupu k mládeži. Právní úprava trestního práva mládeže je vtělena zejména do zákona č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže. V rámci tématu se práce snaží postihnout zejména odchylky, které jsou pro trestní právo mládeže speciální oproti trestnímu právu dospělých pachatelů a předložit tak ucelený přehled o trestním soudnictví nad mládeží. Nejšířeji je v této práci pojednáno o řízení ve věcech mladistvých, pozornost je však věnována i hmotněprávním aspektům trestního práva mládeže a nezanedbatelná část také řízení ve věcech dětí mladších patnácti let. V úvodní kapitole jsou vymezeny základní pojmy tak, jak je používá zákon o soudnictví ve věcech mládeže, zejména jsou zde terminologicky vymezeni ti, kterých se týká speciální úprava. V následujících dvou kapitolách je podán přehled o kriminologických aspektech kriminality mládeže, a také je zde nastíněn vývoj právní úpravy soudnictví ve věcech mládeže v českých zemích a představena podoba současné úpravy včetně jejích východisek, se zaměřením na restorativní...
|
|
|
Zavinění v trestním právu
Dao, Bich Lien ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Zavinění v trestním právu Abstrakt Zavinění je základní institut trestního práva, neboť je obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu. Zavinění je nezbytné pro naplnění kterékoli skutkové podstaty trestného činu, jelikož platí základní zásada odpovědnosti za zavinění, ze kterého vyplývá, že není trestného činu bez zavinění. Tato diplomová práce komplexně pojednává o zavinění v trestním právu a je rozdělena do šesti kapitol včetně úvodu a závěru. Po úvodu následuje kapitola o obecném úvodu, zejména zasazení zavinění do skutkových podstat trestného činu. V této části jsou vysvětleny rozdíly mezi vinou a zaviněním, dále podrobně pojednává o obsahu zavinění, tedy rozsah skutečností zahrnutých zaviněním, a též se zabývá intenzitou a stupni jednotlivých forem zavinění neboli mírou zavinění. Vedle výše uvedeného je součástí této kapitoly též část věnující se otázce dokazování zavinění v trestním právu. V další kapitole je shrnut historický vývoj zavinění. Počínaje úpravou v říšském zákoně o zločinech, přečinech a přestupcích z roku 1852, dále trestní zákoník z roku 1950, přes trestní zákon z roku 1961 až po trestní zákoník z roku 2009, který je v účinnosti v současné době. V kapitole s názvem "Zavinění v platném právu" je nejdříve vysvětlena zásada odpovědnosti za zavinění, což patří mezi základní...
|
|
|
Zvláštní způsoby dokazování v trestním řízení - konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus
Hanák, Milan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Zvláštní způsoby dokazování v trestním řízení - konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus Abstrakt Tato práce pojednává o zvláštních způsobech dokazování v trestním řízení, kterými jsou konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus, rekonstrukce a prověrka na místě, a které jsou upraveny v oddílu třetím hlavy páté trestního řádu. V úvodu práce je stručně popsán historický vývoj zvláštních způsobů dokazování a nalezneme zde i zamyšlení nad rozdíly kriminalistických metod a procesních úkonů. Úvodní část také popisuje zákonnou úpravu zvláštních způsobů dokazování v platném trestním řádu, a co této úpravě předcházelo. Práce se v jednotlivých částech věnuje všem zvláštním způsobům dokazování, pro bližší zkoumání si autor zvolil konfrontaci, rekognici a vyšetřovací pokus. Každá část obsahuje definici dané problematiky, zvláštnosti úkonu, jeho praktické použití a problémy s nimiž se praxe nejčastěji potýká. Části rekognice a vyšetřovací pokus byly navíc doplněny o kazuistiku z těchto oblastí. Část konfrontace mimo jiné uvádí zásady provádění konfrontace, pojednává o praktickém průběhu konfrontace, konfrontovaných subjektech a osobách přítomných konfrontaci, věnuje se také předchozímu výslechu konfrontovaných osob, dokumentaci konfrontace, aplikaci ustanovení trestního řádu o výpovědi obviněného a o svědcích,...
|
|
|
Porušení předpisů o dokazování v trestním řízení a jeho důsledky
Hula, Ondřej ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Porušení právních předpisů o dokazování v trestním řízení a jeho důsledky Předkládaná rigorózní práce se zabývá problematikou porušování právních předpisů o dokazování v trestním řízení a jeho důsledky. Proces dokazování upravuje mnoho právních norem. Jádro právní úpravy se nachází v trestním řádu. Řadu pravidel lze však nalézt též v mezinárodních smlouvách týkajících se lidských práv a v ústavním pořádku České republiky, neboť dokazováním bývá často zasahováno do základních práv a svobod. V současnosti nabývá téma úpravy dokazování na aktuálnosti, a to vzhledem ke snaze zákonodárce přijmout nový trestní řád a s ohledem na některé mediálně známé trestní kauzy, v nichž nesprávný proces dokazování způsobil nezákonnost trestního řízení jako celku. K aktuálnosti zvoleného tématu přispívá také fakt, že v současné době se obhajoba v trestních věcech zaměřuje především na použitelnost důkazů získaných v přípravném řízení, přičemž formalisticky uplatňovaná pravidla mohou vést k nepotrestání pachatele trestného činu. Základním cílem této rigorózní práce je popsat účinnou a platnou právní úpravu dokazování a následky porušování předpisů o dokazování v trestním řízení. Čtenář se seznámí též s rozhodovací praxí českých soudů a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva v oblasti dokazování. Teoretické...
|
|
|
Trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže
Kadoun, Jindřich ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
1 Abstrakt Trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže Tato diplomová práce se zabývá trestným činem porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku. Tento trestný čin zahrnuje čtyři samostatné skutkové podstaty, přičemž autor se zaměřuje pouze na skutkovou podstatu nekalé soutěže a uzavření kartelových dohod. V první kapitole se autor stručně věnuje historickému vývoji, který je pozoruhodný především s ohledem na prvorepublikovou úpravu. Význam tohoto právního období spatřuje v tom, že tehdejší zákon proti nekalé soutěži byl jistým zdrojem i pro současnou úpravu v občanském zákoníku. Současně chtěl autor upozornit na tehdejší úlohu právní úpravy kartelových dohod, která je v porovnání s dnešní situací zcela odlišná. Po obecné charakteristice předmětného trestného činu ve smyslu systematického zařazení a výkladu jeho základních pojmů autor v druhé kapitole představuje dvě trestněprávní zásady, tj. subsidiaritu trestní represe a požadavek nullum crimen sine lege certa, v jejichž světle obě skutkové podstaty v rámci celé diplomové práce zkoumá. Ve třetí kapitole se již autor zabývá komplexní analýzou nekalé soutěže, přičemž hlavní důraz klade na existenci a úlohu tzv. generální klauzule nekalé soutěže. Autor postupuje tím způsobem, že nejprve představuje...
|
|
|
Důsledky porušení předpisů o dokazování pro účinnost důkazů
Maříková, Marie ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Předkládaná práce se zabývá dopady na použitelnost důkazů, které vyplývají z porušení předpisů upravujících proces dokazování v trestním řízení. Význam dokazování je zásadní, neboť jeho prostřednictvím dochází k rekonstrukci události významné z hlediska trestního práva. Podmínkou naplnění účelu trestního řízení je úplné a správné zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a to v rozsahu nezbytném pro vydání rozhodnutí. Přitom je nutné, aby při opatřování, zajišťování, provádění i hodnocení důkazů byla dodržována stanovená pravidla, jež představují záruku spravedlivého procesu, jakožto jednoho z podstatných atributů demokratického právního státu. Práce je rozdělena na čtyři hlavní části doplněné o úvod a závěr. První část se věnuje vymezení pojmu dokazování v trestním řízení, jeho významu a účelu. Dále se zabývá právní úpravou dokazování včetně ústavních a mezinárodněprávních východisek. Rovněž obsahuje výčet základních pojmů a zásad ovládajících proces dokazování a rozdělení důkazů z různých hledisek. Ve druhé části práce je teoreticky zpracována problematika přípustnosti důkazů, jejichž získávání či provádění bylo stiženo určitou vadou. Současně je zmíněno také téma tzv. opomenutých důkazů a více prostoru je věnováno účinnosti důkazů získaných na základě neúčinných důkazů s...
|
|
|
Důsledky porušení předpisů o dokazování pro účinnost důkazů
Šabatková, Tereza ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem neúčinnosti důkazů v kontextu českého trestního procesu. Hlavním cílem bylo podat ucelený výklad o dané problematice, rozebrat stávající právní úpravu, včetně jejích nedostatků, a celou práci doplnit o dostatečné množství relevantní judikatury. Práce je systematicky rozdělena do tří ústředních kapitol. První kapitola je krátkým výkladem o základních pojmech, zásadách a hlavních pramenech vztahujících se k dokazování. Druhá kapitola je stěžejní pro pochopení zpracovávaného tématu. Věnuje se hodnocení důkazů z hlediska jejich zákonnosti a možnosti jejich následného využití v trestním řízení, která je vázána na splnění zákonných pravidel o dokazování. Po teoretickém úvodu o relativní a absolutní neúčinnosti důkazu je podrobněji zpracována zákonnost důkazů podle pěti různých kritérií, jimiž jsou určeny zákonné meze dokazování. Jsou jimi důkazní prostředky, subjekt dokazování, procesní stádium, předmět důkazu a způsob provedení důkazu. Část této kapitoly je také věnována otázce, zda se neúčinnost důkazů přenáší na odvozené důkazy. V této souvislosti je rozebrán vývoj americké doktríny plodů z otráveného stromu a čtenáři je nabídnut i pohled do způsobu rozhodování Evropského soudu pro lidská práva. Největší prostor je však věnován aplikaci doktríny v českém...
|
host ::
RSS.