|
|
Repertoár pro sólový fagot bez doprovodu a jeho interpretační specifika
Vonášek, Václav ; Herman, František (vedoucí práce) ; Seidl, Jiří (oponent) ; Teml, Jiří (oponent)
Tato disertační práce se zabývá repertoárem pro sólový fagot bez doprovodu. Popisuje jeho historii a nabízí bližší pohled na vybrané skladby (včetně transkripcí barokních skladeb), jakož i nové techniky hry, které jsou v nich použity. Důraz je kladen na hledisko interpreta, a proto práce projednává praktickou stránku hry bez doprovodu a snaží se přinést řešení technických problémů. Obsažen je též rozsáhlý katalog skladeb s údaji o jejich dostupnosti. Praktickou součást práce tvoří CD se zvukovými ukázkami a studiovou nahrávkou, dále pak DVD se záznamem doktorandského recitálu.
|
|
|
Metodická pravidla při hře na klarinet a saxofon
Dittrichová, Lucie ; Hlaváč, Jiří (vedoucí práce) ; Herman, František (oponent) ; Mareš, Vlastimil (oponent)
Moje bakalářská práce se zabývá problematikou odlišných způsobů hry, potažmo výuky na klarinet a saxofon. Kromě odlišných a společných znaků hry na oba nástroje je v~práci uvedeno porovnání a zhodnocení některých metodických klarinetových i saxofonových škol a jejich využití ve výuce.
Hlavní částí bakalářské práce je kapitola, která pojednává o~prvních krůčcích začátečníka klarinetisty nebo saxofonisty, včetně průpravy na přípravné nástroje (zobcová flétna, chalumeau, sopránsaxofon), výběru vhodného vybavení a denního cvičebního rozvržení.
|
|
|
Významní světoví výrobci a stavitelé fagotů
Skalický, Radovan ; Herman, František (vedoucí práce) ; Seidl, Jiří (oponent)
Fagot je dřevěný dechový nástroj s kónickým vrtáním, na který se hraje pomocí dvouplátkového třtinového strojku a který se nejčastěji používá jako tenor nebo bas orchestrální dřevěné dechové sekce či komorních souborů.
Fagot prošel poměrně dlouhým vývojem, za jeho předchůdce totiž bývá považován nástroj Phagotum, který vznikl již v roce 1525. Vývoj nástroje pak pokračoval přes dulcian, stavěný z jednoho kusu dřeva, přes klasicistní a romantický vícedílný fagot až k moderní podobě nástroje, kterou známe zhruba od první poloviny 19. století. V této době se ustálily dva typy fagotu: francouzský (konstrukčně subtilnější a zvukově jemnější se snadným ozvem vysokých poloh) a německý (robustnější, zvukově průraznější ? zejména ve spodní poloze). O německou podobu nástroje, která dnes ve světě převažuje, se zasloužila především dvojice nástrojařů Carl Almenraeder (1786 ? 1843) a Johann Adam Heckel (1812 ? 1877).
Moderní fagot se vyrábí z javorového dřeva a skládá se z pěti částí: hlavice, basové hole, boty, křídla a esa. Eventuální šestou částí je dvouplátkový třtinový strojek. V současnosti můžeme vidět v praxi dvě podoby tohoto nástroje, a to basovou ? fagot a kontrabasovou ? kontrafagot.
K významným výrobcům německého typu fagotu patřili před druhou světovou válkou kromě firmy Heckel také němečtí výrobci Adler, Hüller, Kohlert, Mollenhauer a Mönnig. V současnosti se mezi hlavní výrobce německých nástrojů počítají firmy: Amati (Česká Republika), Bell (Kanada), Fox (USA), Heckel (Německo), Mönnig-Adler (Německo), Moosmann (Německo), Püchner (Německo), Schreiber (Německo), Takeda (Japonsko), Walter (Německo), Wolf (Německo) a Yamaha (Japonsko). Francouzský typ nástroje pak dříve produkovaly dílny Mahillon (Belgie), Boosey & Hawkes (Anglie) a Morton (Anglie). V současné době jej vyrábí pouze firmy Buffet-Crampon (Francie) a Selmer (Francie). Kromě těchto výrobců existuje ještě široké spektrum výrobců a stavitelů historických replik. Z nejvýznamnějších jsou to např.: Olivier Cottet, Laurent, Vergeat (Francie), Moeck, Rainer Weber, Guntram Wolf (Německo), Matthew Dart, John Hanchet, Graham Lyndon-Jones, Barbara Stanley (Velká Británie), Peter de Robinson a Konningh (Nizozemí), Robert Cronin a Ross (USA).
|
|
|
Metodika hry na fagot
Svoboda, Lukáš ; Herman, František (vedoucí práce) ; Seidl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá metodikou hry na fagot v rámci formy a pravidel Školního vzdělávacího programu. Na Základních uměleckých školách (ZUŠ) bude Školní vzdělávací program (ŠVP) nahrazovat doposud platné osnovy a stanoví závazný učební program pro následující období.
Nejprve předkládám finální verzi ŠVP pro ZUŠ Štefánikova, která má tvar tabulky a je formálně nejpřesnější. Následuje Základní text ŠVP, který zahrnuje další materiály, podrobnější pojetí a více variant výuky. Ze Základního textu ŠVP vychází nejdelší, metodická část práce, kde popisuji jednotlivé odborné termíny a důležité pojmy.
Cílem práce je umožnit náhled na tvorbu ŠVP a objasnění významu jednotlivých termínů.
|
|
|
Klarinet a jeho žánrová všestrannost v hudbě 20. století
Slováček, Felix ; Hlaváč, Jiří (vedoucí práce) ; Herman, František (oponent) ; Mareš, Vlastimil (oponent)
Práce se zabývá žánrovou rozmanitostí klarinetu ve 20. století a zaměřuje se na
interprety, kteří se pohybují na pomezí klasiky a jazzu. První kapitola uvádí obecný
vývoj klarinetu až po současnost. Druhá popisuje využití klarinetu, jak v různých
hudebních seskupeních, tak v nonartificiální hudbě. Třetí kapitola se zaměřuje na
stěžejní klasické skladby pro klarinet, zkomponované skladateli ovlivněnými folklórem. Čtvrtá a pátá kapitola obsahuje nejvýznamnější interprety světové a české scény, jež se celý svůj život vyskytovali mezi klasikou a jazzem. V poslední kapitole přináším své vlastní poznatky a zkušenosti z hudby žánrových přesahů.
|
|
|
Dechový orchestr mladých Krnov
Horáková, Lucie ; Seidl, Jiří (vedoucí práce) ; Herman, František (oponent) ; Koutník, Štěpán (oponent)
Česká republika a zejména severní morava je známa bohatou tradicí dechové hudby. Dechový orchestr mladých Krnov funguje or roku 1961 nepřetržitě téměř padesát let. Za tuto dobu se stal špičkovým tělesem v oblasti mládežnických dechových orchestrů v České republice. Reprezentuje naši zemi na mnoha zahraničních zájezdech (Evropa, USA) a je výhercem významných soutěží. Těchto úspěchů dosahuje zejména díky svému uměleckému vedoucímu Karlu Dospivovi, který dirigentem po celou dobu fungování orchestru.
|
|
|
Dechové trio v tvorbě českých autorů 20. století
Vaňková, Simona ; Hlaváč, Jiří (vedoucí práce) ; Herman, František (oponent) ; Mareš, Vlastimil (oponent)
Magisterská práce s názvem Dechové trio v tvorbě českých autorů 20. století podrobně pojednává o čtyřech významných českých dílech pro dechové trio: Ervín Schulhoff - Divertissement pro hoboj, klarinet a fagot (1927), Bohuslav Martinů - Čtyři madrigaly pro hoboj, klarinet a fagot (1937), Iša Krejčí - Trio ? divertimento pro hoboj, klarinet a fagot (1935) a Klement Slavický - Trio per Oboe, Clarinetto in B e Fagotto (1937).
Kapitoly obsahují jednak životopisy skladatelů, jejich inspirační zdroje a podněty, jednak podrobné interpretační rozbory jednotlivých dechových trií, s přihlédnutím k originálnímu přínosu českých skladatelů evropskému neoklasicismu.
Práce je doplněna o soupis dalších českých dechových trií 20. století. Příloha obsahuje partitury čtyř rozebíraných děl.
|
|
|
Historie a vývoj fagotového strojku
Soukal, Libor ; Seidl, Jiří (vedoucí práce) ; Hlaváč, Jiří (oponent) ; Herman, František (oponent)
Cílem této práce bylo popsat historii a vývoj fagotových strojků.Velký význam pro konstrukci a správnou funkci strojků má materiál, třtina Arundo Donax. V práci je popsán a vysvětlen vztah mezi biologickými, fyzikálními a chemickými vlastnostmi této rostliny,které jsou pro výrobu strojku požadovány.Detailně je uveden postup výroby strojků.
|
|
| |
|
|
Sharon Kam
Lahodná, Jana ; Hlaváč, Jiří (vedoucí práce) ; Mareš, Vlastimil (oponent) ; Herman, František (oponent)
V diplomové práci je pojednání o osobnosti Sharon Kam, jedné z nejvýznamnějších a nejuznávanějších světových hráček na klarinet. Stručně a přehledně jsou popsány její začátky a hlavní milníky jejího života a profesního vývoje. Je podán přehled všech jejích vydaných nahrávek i současný nabídnutelný repertoár.
Formou rozhovoru jsou prezentovány její názory na klarinetovou hru, přístupy k nacvičování nových skladeb i její další reakce na položené otázky.
Zvláštnosti interpretace Sharon Kam jsou demonstrovány na rozboru Fantazijních kusů op. 73 Roberta Schumanna a její pojetí a názor na tuto skladbu jsou porovnány s provedením významného francouzského klarinetisty a pedagoga, Michela Arrignona.
Práce je doplněna popisem dechových cvičení, které i v nácviku Sharon Kam hrají významnou roli.
Při popisu inspiračního významu zmíněné umělkyně na můj vývoj jsou její názory konfrontovány s mými.
|
host ::
RSS.