|
|
War, Arms and Armour in the Representative Strategies of Bohemian and Moravian Aristocracy, 1550 - 1750
Prchal, Vítězslav ; Vorel, Petr (advisor) ; Knoz, Tomáš (referee) ; Fidler, Petr (referee)
Vítězslav Prchal War, Arms, and Armour in the Representative Strategies of Bohemian and Moravian Aristocracy, 1550-1750 dissertation thesis, 2012 In Czech historical writing, history of aristocracy has been on a rise ever since the turbulent days of 1990s. It has always been characterized by application of various methods borrowed form different other fields, such as cultural or social history as well as historical anthropology, and its primary goal was to understand the mentality of the specific social class that is early modern aristocracy. Throughout time, several approaches emerged form the initial probing: first, study of political culture and power; second, study of aristocratic courts and residences; and, third, study of aristocratic family and its life-cycle. All this research was originally focused on 16th century aristocracy; however, it also successfully tackles topics of late 17th and 18th century in recent years as well. Study of aristocratic residences especially has quite a long tradition in Czech historiography, following the lines of socially interpreted art history. On the other hand, as military history is a rather neglected part of writing on the early modern era, this problem transpires into the connection of warfare and aristocracy in 16th to 18th century. For example, not...
|
|
| |
|
|
Chronicle of the monastery of Cross-bearers with the red star in Cheb in 1829-1936 and its relevance for the monastery's history from the 1550s to 1631
Knetlová, Hana ; Zilynská, Blanka (referee) ; Vorel, Petr (advisor)
Ve velmi nedávné době byl ve Státním okresním archivu v Chebu konečně pořízen inventář zde uložené části archivu zdejší křižovnické komendy. Součástí tohoto archivu je také kronika komendy, kterou začal psát tehdejší chebský komtur Leopold StOhr v letech 1829-1836. Podstatná část knihy je věnována historii chebské komendy od samotného založení špitálu. Podrobněji mohl díky zachovaným dokumentům kronikář popsat historii komendy počínaje polovinou 16. století, protože právě dokumenty týkající se reformace a událostí za třicetileté války mu byly k dispozici v archivu komendy, který se tehdy nacházel v sídle chebského komendátora u sv. Bartoloměje. A navíc, což ještě v té době nebylo zcela běžné, kronikář důsledně odkazuje na zdroj, ze kterého poznatky pro svou kroniku vyčetl. Lze tedy přímo jeho práci porovnat s některými dochovanými prameny z 16. a 17. století, na které se autor kroniky odvolává. Není však úplně jednoduché dokumenty dohledat, protože archiv byl rozdělen a jeho část převezena do Prahy, kde byl roztříděn do kartonů. Přesto jsem se alespoň částečně pokusila porovnat kronikářovo pojetí s autentickými prameny a na některých místech ho snad trochu doplnit. Na počátku bych se alespoň krátce zmínila o původu a charakteru Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Podnět k jeho vzniku dala samotná Svatá...
|
|
|
Unfulfilled dream. Assumptions, course and causes of unsuccessful establishment of the University of Wroclaw in 1505. Contribution to the history of education in the neighboring countries of the Czech Crown
Wojtucka, Jana ; Bobková, Lenka (advisor) ; Beneš, Zdeněk (referee) ; Vorel, Petr (referee)
Odra, na níž ležíJ, a jejíž rozbouřený proud řeky Jtěpíš na mnohá ramena, ta řeka, jež protéká všemi severními krajinami, nikde - od pramene po ústi - nevidi nic, co hy se ti mohlo vyrovnat, Vratislav i!" Těmito slovy velebil Bartoloměj Stein, známý slezský humanista, na začátku 16. století ve svém díle Popis celého Slezska a královského města Vratislavi, n~jvýznamnější z tehdejších slezských mčst a druhé největší město České koruny. Jeho výjimečnosti si přitom byli vědomi rovněž další Steinovi současníci, kteří do města přijížděli, a o jejichž příznivých dojmech svědčí mnohé pochvalné verše, jež Vratislavi věnovali. Vratislav sice nikdy nedosáhla velkolepostí, slávy a tradic rezidenčního královského města, tak jak tomu bylo například v případě Prahy, avšak její velikost, dominantní postavení v církevním, správním i kulturním životě a postavení v mezinárodním obchodu, z ní činily na přelomu 15. a 16. století jedno z nejvlivnějších měst vedlejších zemí České koruny. Nástup humanismu a nových intelektuálních podnětů přitom přinesl do kulturně společenského dění města mnoho změn. Jedním z projevů těchto tendencí byl i rostoucí zájem o vzdělání, jenž se projevoval v církevním i městském prostředí. V zdě lání se stávalo podmínkou pro získání některých církevních obročí, ve školách se objevily nové metody a...
|
|
|
Arithmetic class - a basic pillar of Piarist education in Czech Lands
Bartůšek, Václav ; Rýdl, Karel (advisor) ; Čornejová, Ivana (referee) ; Vorel, Petr (referee)
Aritmetickou třídu piaristických škol, rozšířenou po všech řádových provinciích, které postupně během vývoje piaristického řádu do osvícenských školních reforem a úprav vznikaly, se dosud žádná podrobnější studie nezabývala. Působnost této třídy bývala v dějinách piaristického různě vykládána a interpretována. Také se zařazením do tehdejšího školního sytému činilo mnohým autorům určité potíže. Většina ji pokládala za doplněk základní školy, za jakousi nouzovou třídu, jenž umožňovala těm žákům, kteří z nejrůznějších důvodů nemohli studovat u piaristů dále na gymnáziu snadnější vstup do praxe, nebo za ústupek šlechtickým, později pak mnohem více také měšťanským, zakladatelům řádových kolejí, v t om smyslu, že se vyhoví jejich požadavkům vyučit jejich synky v kupeckých počtech. Pokud si autoři všimli, že výuka v aritmetických třídách převyšovala svým zaměřením a požadavky kladené na běžnou třídu základní školy, často j im dělalo potíže zařazení této třídy zaměřené na reálnou výuku do tehdejšího školního systému. Váhalo se v otázce, zda aritmetická třída, zejména její vyšší oddělení, byla reálnou třídou, která mohla připravovat absolventy pro další studium a specializovaná zaměstnání technického zaměření, nebo odkladištěm pro nenadané studenty, které bylo třeba, obzvláště v době nátlaku v tomto směru před...
|
|
|
Struggle for Šwidnica-Jawor duchy under the reign of the Luxembourg dynasty
Zelenka, Jaroslav ; Vorel, Petr (referee) ; Bobková, Lenka (advisor)
Shire of successors of Boleslav I. of Svídnice (Schweidni tz, Swidnica) represents an anomaly in the history of Silesia. Dukes of this branch of Silesian house of Piasts were thoroughly refusing to became vassals of czech king by profi ting of their rel a tionship wi th Wi ttelsbachs, Habsbourgs, Anj ous, as well as wi th polish king Casimir III of Poland. Bolek II of Svidnice was the most powerfull adversary of Luxembourgs. Even by using a military force, John of Luxembourg couldn't break his opposition. Situation had radically changed by the Treaty of Namyslov (Namslau, Namyslów) between Charles IV and Casimir III of Poland in 1348. By this treaty, polish king officially renounced to support his nephew. Charles IV was aware of quali ties of Bolek II and he didn't want to loose him by blessing his ego. So he didn't choose the way of violence, but he gave him a lot of privileges to "buy" his support. Czech king offered to Bolek II the alliance that he couldn't refuse. By this alliance he allowed Bolek to fulfill his power ambi tions what should have never been done, if he had remained adversary of Luxembourg's. Bolek I I of Svidnice was capable to profit from this extraordinary favor until his death. He succeeded to j oin to his shire numerous territories and assure some important economic privileges for...
|
|
|
The court of appeal (1548-1620). The origin, competence and activity
Pleskot, Jaroslav ; Vorel, Petr (referee) ; Bobková, Lenka (advisor)
The court of appeal was established lil January 1548 by Ferdinand 1. He ruled in the Czech Lands from 1526 until 1564 and was a member of the House of Habsburg. This house had another important person on the European political scene - the Roman Emperor and Spanish king Charles V who was Ferdinanďs brother. The both brothers maked similar politics. They wanted to restrict the authority of the Estates in their countries. When Ferdinand I suppressed the revolt of the Czech Estates in 1547, he could break the power of the Estate of Boroughs. He established a new central royal institution - the court of appeal (consilium apellationum in Latin). This court affrmed or reformed sentences of municipal courts in Bohemia, Moravia, Silesia, Lower and Upper Lusatia. It received appeals from royal towns and landlorďs market towns or townships. It was possible to lodge an appeal against aH decisions of municipal courts, but if a person failed the term, he / she could not appeal. The judges of the court of appeal were ten representatives of aH Estates in Bohemia (three members of the high nobility, three ones of the gentry, four burgesses) and four erudite lawyers. The court was presided over by the president. The judges induding the president were appoint and paid by the king and subordinate to him. So we cannot consider...
|
guest ::
RSS feed.