|
|
Matematika a hudba: Souvislosti
Hlinka, Suzanna ; Toperczer, Peter (vedoucí práce) ; Vlasáková, Alena (oponent)
Hlavním záměrem tohoto pojednání je pokus o objasnění vnitřního spojení mezi matematikou a hudbou pomocí identifikace některych matematických charakteristik v hudbě, zejmena v hudbě klavírní. Kromě toho bude dokázáno, že tyto spojitosti a podobnosti mezi oběma obory skutečně existují poukázáním na to, jak hudební skladatelé užívali matematiku nenápadnými i zcela otevřenými způsoby při tvorbě skladeb, které jsou přijemné a přetrvávají, protože mají soulad a strukturu. Kromě zkoumání základních matematických prvků s konkrétním vztahem nejem ke klavíru a klavírních děl, bude tato práce zkoumat taková témata, jako dějiny vztahů matematiky a hudby, matematiku v hudební kompozici, čiselnou symboliku, Fibonacciho posloupnost, zlatý řez, počítačovou kompozici a díla rozdílných stylů od skladatelů jako Bach, Mozart, Smetana, Debussy, Bartók, Hindemith, Schoenberg, Berg, Webern, Xenakis a jiných.
|
|
|
Polonézy a valčíky F. Chopina
Klinderová, Jana ; Malý, František (vedoucí práce) ; Vlasáková, Alena (oponent) ; Klánský, Ivan (oponent)
Tato práce byla inspirována Chopinovými tanečními formami, které tvoří podstatnou část jeho díla. Hlavní část práce je věnována polonézám a valčíkům, zhodnocení jejich pozice v Chopinově tvorbě, jejich charakteristice jako forem s nastíněním popisu jejich původu a vývoje. Důležitou částí je dále i výčet těchto polonéz a valčíků s načrtnutím okolností jejich kompozice a také datyvydání. Předmět této práce jsem si vybrala díky mému vřelému vztahu k Chopinovi jako skladateli, kdy hlavním záměrem bylo ukázat a nastínit některé charakteristiky Chopinova kompozičního stylu na příkladech těchto typů miniatur - polonézách a valčících.
|
|
|
Moděst Petrovič Musorgskij
Kapr, Robert ; Leichner, Emil (vedoucí práce) ; Šimonková, Dagmar (oponent) ; Vlasáková, Alena (oponent)
Pojednání o vzniku a vývoji ruské národní hudby v 19. století, důležitosti tzv. Novoruské školy a Mocné hrstky, vypodobnění Modesta Petroviče Musorgského jako člověka i jako hudebníka. Jeho přínos světové hudbě se zdůrazněním vazeb na francouzské impresionisty i na Leoše Janáčka. Obrázky z výstavy jako součást světového klavírního repertoáru.
|
|
|
Práce na rozvoji talentu interpreta - klavíristy
Tichá, Libuše ; Tichý, Vladimír (vedoucí práce) ; Vlasáková, Alena (oponent) ; Pavlovská, Jana (oponent)
Talent je jedním ze základních předpokladů hudebně interpretační činnosti. Je jedním z faktorů, které vstupují do interpretačního procesu, ovlivňuje jej a zároven je jím dále formován a rozvíjen. Péče o talent je nedílnou součástí hudebně interpretačního umění. Talent je spoluurčován vrozenými a dědičnými předpoklady a zároven vlivy prostředí a výchovy. vyznačuje se všeobecnou hudebností, anatomicko-fyziologickými dispozicemi a vlohami: hudebním sluchem, smyslem pro rytmus, smyslem pro komplexní hudební prožitek atd. Klavíristický talent je pak též vázán na specifika klavírní hry. Rozvoj hudebních schopností sledujeme v procesu vývoje duševního růstu jedince od narození do dospělosti. Ve shodě s názory moderní psychologie věnujeme pozornost rozvoji schopností, důležitých pro hudebně interpretační činnost: je to sluchová představivost, senzomotorická inteligence, koordinace mezi sluchem a pohybem, tvarová představivost, sémiotická funkce myšlení, estetický cit, sebekázen aj. V procesu rozvoje hudebního talentu hraje významnou úlohu pedagog. V počátku se soustředuje na objevování a odkrývání talentu a poté na jeho tvořivý rozvoj od počátečního pojetí interpretační činnosti jako hry až po výchovu k interpretačnímu výkonu jako výkladu hudebního díla. V tomto procesu věnuje pozornost rozvoji přirozené tvořivosti a fantazie při budování hudební představy, čtení a výkladu notového zápisu, specifikům klavírního zvuku a klavírní techniky, metodice cvičení. Zastřešujícím cílem pedagogického procesu je pak dosažení fáze rozvinutého klavírního myšlení jako specifické oblasti obecného hudebního myšlení. Klavírní myšlení v našem pojetí zahrnuje syntézu všech mentálních složek klavíristického talentu. Specifické projevy vyspělého klavírního myšlení jsou pozorovatelné ve výkonech zralých interpretačních osobností a promítají se i do kompozičního myšlení - zejména v případech skladatelů, věnujících se zároveň klavírní interpretační činnosti a obohacujících významně svým dílem klavírní literaturu o skladby, výrazně respektující specifika klavírní hry.
|
|
|
Hudební větev Gymnázia Jana Nerudy
Malá, Michaela ; Klánský, Ivan (vedoucí práce) ; Vlasáková, Alena (oponent)
Tato práce pojednává o studijním programu Gymnázia Jana Nerudy - třídy s hudebním zaměřením, který vznikl před téměř čtrnácti lety.
Seznamuje čtenáře s formou studia, s obory, které je možné na této škole studovat, s nároky kladenými na žáky a s možnostmi, které nato škola pro hudebně se vzdělávající mladé lidi nabízí. Dále pojednává o historii a vzniku tohoto programu a zabývá se také uplatněním studentů na vysokých školách s hudebním zaměřením. Snaží čtenáři přiblížit průběh studia na škole a zabývá se otázkou, pro jaký typ studenta je tato škola vhodná. Vychází z vlastní zkušenosti autorky na základě jejího osmiletého studia v hudební třídě GJN.
|
host ::
RSS.