|
|
Svobodná vůle ženy v indikaci císařského řezu
Křepelka, Petr ; Payne, Jan (vedoucí práce) ; Šimek, Jiří (oponent) ; Calda, Pavel (oponent)
Císařský řez je v současné době nejčastěji indikovanou operací. Podíl operačně vedených porodů neustále narůstá. Dramaticky se rozšiřuje spektrum operačních indikací. Práce je zaměřena na etická dilemata vznikající v průběhu stanovení operační indikace: odmítnutí císařského řezu těhotnou ženou při existenci racionálně-empirické indikace a vynucený císařský řez. Význam svobodné vůle ženy v procesu operační indikace úzce souvisí s problematikou císařského řezu na přání. Posouzení etické přijatelnosti jednotlivých operačních indikací je provedeno na základě srovnání dignity těhotné ženy a lidského plodu, dále pak úvahou o teoretických povinnostech a z nich plynoucí rodičovské zodpovědnosti na straně jedné a práva na sebeurčení těhotné ženy na straně druhé. Dignita plodu je dána jeho hodnotou, která je mu přisouzena těhotnou ženou a lidskou společností, je vždy nižší než dignita těhotné ženy. Vymezení specifických pozitivních povinností těhotné ženy/matky vůči plodu je velmi kontroverzní a nelze je legálně kodifikovat i přes nepochybný sociální charakter těhotenství. Břemena plynoucí z těhotenství v individuálním i sociálním kontextu nemohou být určující pro univerzální povinnosti těhotné ženy vůči plodu. Těhotenství samo nemůže zbavit ženu práva na sebeurčení. Etická přijatelnost vyžádaného císařského řezu bez...
|
|
|
Psychosociální problematika pacientů s diagnózou myasthenia gravis
Hromířová, Kristýna ; Hejzlarová, Lenka (vedoucí práce) ; Payne, Jan (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na psychosociální problematiku pacientů s diagnózou myasthenia gravis. Teoretická část práce je zaměřena na onemocnění myasthenia gravis, na proces prožívání krizové situace vlivem vzniku onemocnění. Formou kvalitativního výzkumu byla mapována psychosociální oblast při vzniku závažného onemocnění - myasthenie gravis. Analýzou semi-strukturovaných rozhovorů s pacienty neurologické jednotky intenzivní péče bylo zjištěno, jaké faktory jsou jim nápomocné, jaký vztah mají k terapii a režimovým opatřením a jsou-li dostatečně informováni.
|
|
|
Pojem genu a některé jeho etické konsekvence
Franková, Věra ; Payne, Jan (vedoucí práce) ; Brdička, Radim (oponent) ; Križan, Peter (oponent)
Pojem genu poprvé použil v roce 1909 Wilhelm Johannsen, který jím označil teoretickou jednotku genetické analýzy. Stejně jako se vyvíjela genetika a možnosti její experimentální praxe, vyvíjel se i význam a obsah pojmu genu. Molekulární koncept genu používaný v současné biologii je založen na předpokladu, že DNA sekvence a její genový produkt si vzájemně lineárně odpovídají (Waters 2007). Gen je zároveň prezentován jako segment DNA, který tvoří kompaktní a ohraničený genetický lokus. Tento koncept se však stal ve světle poznatků získaných výzkumem genomů různých organismů již nevyhovujícím. Cílem této práce je vymezit pojem genu a to za použití výkladu mechanického, sémantického a hermeneutického (Payne 2002, 101-124). V práci je proto shrnuta historie pojmu genu. Dále jsou uvedeny některé poznatky, které zásadním způsobem narušují molekulární koncept genu. V rovině sémantické je poukázáno na to, že přestože je gen v biologickém výkladu skoro vždy bezprostředně spojován s molekulou DNA, jeho podstata není materiální, ale má charakter informace. DNA v procesu přenosu informace z generace na generaci funguje pouze jako prostředník či nosič. Gen je tudíž informace obsahující instrukci pro vytvoření fenotypového znaku, který je vymezen dle klinického či jiného teoretického zájmu. V rámci klinické genetiky lze...
|
|
| |
host ::
RSS.