|
|
Porodní poranění a následný sexuální život ženy.
Hitzingerová, Milada ; Šmatláková, Lenka (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Moje bakalářská práce se zabývá problematikou poranění při porodu a jeho vlivu na sexuální život ženy. Skládá se ze dvou částí: teoretické a výzkumné. Teoretická část se zabývá definicí porodního poranění, jeho známými typy a způsoby, jak ho lze vyléčit. Dále analyzuji, jak může porodní poranění ovlivnit sexuální život žen. Teoretická část obsahuje i informace o možnostech rychlejšího zotavení ze vzniklého poranění. Výzkumná část je zaměřena na rozhovory se ženami a jejich zkušenostech s porodem. Na závěr sumarizuji informace o tom, jak moc jsou ženy informovány o metodách prevence poranění, a jak poranění ovlivňuje jejich následný sexuální život. Pro výzkum jsem použila dotazník, který byl zveřejněn online na různých sociálních sítích ve skupinách, které souvisejí s těhotenstvím, porodem a šestinedělím. Otázky jsou formulovány tak, aby mohly ženy vybírat z vícero možností, nebo mohou odpovědi poskytnout přímo. Dotazník je určen pouze pro ženy, které již spontánně rodily. Výsledky ukázaly, že matky jsou dobře informovány o možnostech prevence poranění, ale informace nepochází z relevantních zdrojů. Další výsledky ukazují, že ženy, které použily některé metody prevence porodního poranění, jako např. perineální masáž, aniball a další, měly menší porodní poranění, a následný začátek sexuálního života po porodu...
|
|
|
Vliv vrcholového sportu na těhotenství, porod a šestinedělí
Novotná, Adéla ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem vrcholového sportu na těhotenství, porod a šestinedělí. Teoretická část je zaměřena na změny v organismu těhotné ženy, zvláště pak na její životosprávu, vliv nadměrné či nedostatečné pohybové aktivity. Teoretická část hodnotí vhodnost jednotlivých sportovních aktivit stran intenzity a specificity v průběhu těhotenství. Dále se zabývá vlivem sportovní činnosti na průběh porodu v jednotlivých porodních dobách. V období šestinedělí a laktace se teoretická část zabývá návratem k výkonnostnímu sportu či udržení přiměřené sportovní aktivity. Cílem této práce je srovnání populace vrcholových sportovkyň s běžnou populací, a to ve znacích kvalitativních i kvantitativních v období těhotenství, porodu a šestinedělí. Pro kvantitativní část výzkumu jsou užity data z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která jsou následně srovnávána s kontrolní skupinou běžné populace. Kvalitativní část je zpracována ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny s respondentkami, které vykonávaly sport na vrcholové úrovni a s respondentkami, které se vrcholovému sportu nikdy nevěnovaly. Respondentky byly seznámeny s tématem bakalářské práce a využitím jejich údajů. Dále byly ujištěny o zachování...
|
|
|
Predikce spontánního předčasného porodu - role porodní asistentky
Plojharová, Tereza ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku predikce předčasného porodu. Předčasný porod je jedním z nejzávažnějších problémů v porodnictví a příčinou mnoha perinatálních komplikací. Incidence se dnes v České republice pohybuje kolem 7,2 %. Problémem predikce této závažné patologie je falešná negativita nebo naopak falešná pozitivita, kdy jsou ženy zbytečně hospitalizovány a léčeny. Je velmi důležité najít metodu, která by dokázala odhalit co nejvíce hrozících předčasných porodů a zároveň vykazovala co nejnižší falešnou pozitivitu. To je ovšem velmi obtížné. Předčasný porod je zapříčiněn multifaktoriálními vlivy. Cílem práce bylo zjistit predikovatelnost předčasného porodu pomocí vaginální cervikometrie ultrazvukem, její kombinace s vyšetřením hladiny fetálního fibronektinu ve vaginální tekutině a účinnost algoritmu QUIPP v predikci předčasného porodu. Tyto cíle byly doplněny o 6 hypotéz, které pomohly jejich splnění. Od ledna 2019 do března 2020 byly vyšetřovány asymptomatické ženy s vysokým rizikem předčasného porodu v týdnu těhotenství 22+0 až 25+6. Do práce byly vybrány ženy, které zároveň následně porodily v Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Shromážděná data od těchto žen byla následně zpracována, statisticky spočítána a popsána pomocí tabulek a grafů. Z výsledků práce...
|
|
|
Ichtyóza - nemoc celé rodiny
Jílková, Karolína ; Pinková, Blanka (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Bakalářská práce s názvem Ichtyóza - nemoc celé rodiny se zabývá onemocněním Ichtyóza, jeho typy, dědičností a kvalitou života pacientů. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se věnuji jednotlivým typům onemocnění, možnostem diagnostiky, terapie a vlivem na porod matky dítěte s tímto onemocněním. V části praktické zkoumám období prvních známek onemocnění dítěte, vliv na porod dítěte, postoj rodičů dítěte s ichtyózou k plánování dalšího potomka a míru každodenní zátěže pro nemocné a jejich pečovatele. Výzkum provádím formou dotazníku rozeslaného mezi rodiny, jejichž člen daným onemocněním trpí a dotazníku doplňkového, který byl předložen matkám zdravých dětí. Práce je zaměřena na větší informovanost veřejnosti o Ichtyóze, o nezbytné péči o kůži postižených a o neinfekčnosti tohoto onemocnění. V příloze č.3 jsou uvedeny i nejoblíbenější přípravky ke zmírnění klinických příznaků. klíčová slova: ichtyóza, genetika, kvalita života, péče, život, dědičnost, diagnostika, terapie, porod, prenatální
|
|
|
Aktivní vedení porodu a jeho dopady na psychiku ženy.
Letáková, Veronika ; Vitásková, Hana (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je Aktivní vedení porodu a jeho dopady na psychiku ženy. Práce je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část se zabývá samotným porodem a jeho dobami, aktivní vedením porodu a psychikou ženy v období těhotenství a po porodu. Hlavním cílem praktické části mé bakalářské práce bylo zjistit, zda ženy mají ponětí o tom, co je aktivní vedení porodu a jak se při zasahování do porodu cítily. K dosažení cílů byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu formou dotazníkového šetření. Výzkum byl prováděn pomocí internetového dotazníku, který ženy vyplňovaly anonymně a dobrovolně. Dotazník vyplnilo 238 žen, použito do výzkumu bylo 235 dotazníků. Z výzkumu bylo zjištěno, že více jak polovina žen nemá ponětí o tom, co je aktivní vedení porodu. Jak jsme předpokládali v našich hypotézách, tak většina žen byla informována a měla možnost volby ohledně zasahování do porodu a pozitivní pocity po jednotlivých intervencích převažovaly nad pocity negativními. Dále se potvrdila naše hypotéza, že více plačtivé a úzkostné jsou ženy po porodu s epiziotomií a větším poraněním než ženy s poraněním drobným nebo vůbec žádným. Stejně tak se potvrdila hypotéza, že porod s epidurální analgezií trvá déle než bez ní, a naopak se nepotvrdila hypotéza, ve které jsme předpokládali, že...
|
|
|
Kardiotokografie v práci porodní asistentky.
Bartusková, Simona ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Předmětem průzkumu bakalářské práce je zjištění znalostí interpretace CTG dle FIGO 2015, a to jak v teoretické oblasti, tak i v rámci praktických dovedností. Kardiotokografie je nedílnou součástí každodenní práce porodní asistentky a jedná se o metodu, kterou lze včasně identifikovat a interpretovat nedostatečné okysličování plodu, je tedy velkým přínosem pro snižování prenatální morbidity a mortality. Práce si klade za cíl se na využití této metody zaměřit hlouběji a komplexněji. Teoretická část je zaměřena na shrnutí všech dosavadních znalostí, rozbor kardiotokografu, na doporučené postupy v hodnocení antepartálního a intrapartálního monitorování srdeční frekvence plodu (kde je kladen důraz především na změny, které s sebou přineslo zavedení nových doporučení dle FIGO 2015), patofyziologii hypoxie plodu a v neposlední řadě i na ošetřovatelskou péči porodních asistentek v rámci monitorování. Hlavním cílem bylo formou anonymních testovacích dotazníků zjistit teoretické znalosti a praktické postupy v interpretaci kardiotokografu podle nových směrnic na pracovišti gynekologicko-porodnické kliniky. Byly osloveny tři skupiny respondentů, a to studentky bakalářského studia 3. ročníku (obor Porodní asistentka), porodní asistentky pracující na porodním sále a mladí lékaři a lékařky s maximální praxí 3...
|
host ::
RSS.