|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Solar Wind Modification in the Earth Foreshock
Urbář, Jaroslav ; Němeček, Zdeněk (vedoucí práce) ; Souček, Jan (oponent) ; Vandas, Marek (oponent)
Název práce: Ovlivněnı́ slunečnı́ho větru v zemském forešoku Autor: Jaroslav Urbář Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucı́ disertačnı́ práce: Prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc., katedra fyziky povrchů a plazmatu Abstrakt: Práce představuje a statisticky kvantifikuje modifikaci slunečnı́ho větru v zemském forešoku. Využı́vá družicová pozorovánı́ slunečnı́ho větru před Zemı́avšak jı́ještě neovlivněné ke srovnávánı́s již změněnými parametry měřenými družicemi v zemském forešoku. Ověřovánı́m efektůs modifikacı́spojených se snažı́ vybrat procesy ke zpomalenı́ a odklonu vedoucı́. Práce ukazuje nově zjištěné zpo- malenı́ protonů vlastnı́ho slunečnı́ho větru v rámci celého forešoku a ověřuje sou- vislost s magnetickou kompresibilitou a vlnovou aktivitou v ULF oblasti zprostředkovanou vlnově-částicovými interakcemi dı́ky tokům odražených částic jak od Měsı́ce, tak předevšı́m těch urychlených u rázové vlny. Klı́čová slova: Zemský forešok; odražené protony; rekonstrukce protonové rychlosti slunečnı́ho větru; zpomalenı́; ULF vlny 1
|
|
| |
|
|
Laboratorní výzkum nabíjení prachových zrn
Beránek, Martin ; Němeček, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jusko, Pavol (oponent) ; Nehasil, Václav (oponent)
Práce je zaměřena na studium nabíjecích procesů prachových zrn. Experimentální část se zabývá interakcí elektronů s prachovým zrnem a procesy samovybíjení zrn - polní emisí a polní ionizací. Druhá část práce se týká realizace nového konceptu lineární elektrodynamické pasti pro studium nabíjení prachových zrn. Bylo pozorováno nabíjení prachových zrn na vysoké kladné potenciály dopadem vysokoenergetických primárních elektronů a nárůst výtěžku sekundární elektron-elektronové emise u nabitých záporných zrn. Dále byly změřeny charakteristiky samovybíjení kladných a záporných zrn. U kladných zrn byla pozorována souvislost mezi samovybíjením polní ionizací a difuzí atomů ven ze zrna, která ukazuje na vysokou pravděpodobnost ionizace odcházejících částic i při nižších intenzitách pole, než běžně uváděné prahy pro polní ionizaci. Na základě návrhu v diplomové práci byla zkonstruována lineární kvardupólová past a úspěšně provedeno ověřovací měření, které potvrdilo očekávané vlastnosti pasti. Pomocí numerického modelu elektrického pole v pasti byl analyzován možný vliv některých konstrukčních nepřesností na chování pasti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
MHD nestability plazmatu pozorované ve výbojích tokamaku COMPASS
Kripner, Lukáš ; Němeček, Zdeněk (vedoucí práce) ; Havlíček, Josef (oponent)
Tokamak Compass (R = 0.56 m, a = (0.23 × 0.38) m, Ip = 200 − 400 kA, BT = 1.2 − 2.1 T a délkou pulsu přes 1 s) je nejmenší zařízení s ITER-relevantní geometrií plazmatu v poměru 1:10 k velikosti ITERu. Udržení tokamakového plazmatu je silně omezeno výskytem magnetohydrodynamických (MHD) nestabilit, které se vyskytují během výboje. Na základě rešerše literatury jsou v práci shrnuty teoretické úvahy a typické chování MHD nestabilit tokamakového plazmatu. Toto pojednání je zakončeno přehledem diagnostiky tokamaku Compass a různých technik určených na analýzu dat. Na závěr jsou ukázány a diskutovány ukázky chování plazmatu na tokamaku Compass ovlivněného tearing módy a sawtooth. 1
|
|
| |
|
| |
|
|
Dynamics of the bow shock and magnetopause
Jelínek, Karel ; Němeček, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kudela, Karel (oponent) ; Vandas, Marek (oponent)
vii Název práce: Dynamika okolozemní rázové vlny a magnetopauzy Autor: Karel Jelínek Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí disertační práce: Prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc. Katedra fyziky povrchů a plazmatu e-mailová adresa: zdenek.nemecek@mff.cuni.cz Abstrakt: Meziplanetární prostor je unikátní laboratoří, která nám pomáhá odhalo- vat (i) chování plazmatu za různých podmínek, (ii) vznik nestabilit a (iii) inter- akci plazmatu s překážkami, například s magnetosférou Země. Předložená dis- ertační práce se zabývá výzkumem vnější magnetosféry Země založeným na dálkovém průzkumu plejádou vědeckých družic, např. IMP-8, INTERBALL-1, MAGION-4, Geotail, Cluster-II a Themis. Sluneční vítr, který je monitorován družicemi WIND a ACE v Lagrangeově bodě L1, působí svým dynamickým tlakem na zemské magnetické pole, které vytváří pro- titlak. Hranici, kde se tlakové působení vyrovnává, nazýváme magnetopauza. Díky nadzvukové rychlosti slunečního větru dochází před magnetopauzou ke vzniku rázové vlny a oblast mezi těmito hranicemi, kde již plazma obtéká překážku, nazýváme přechodová oblast. Výsledkem práce je prohloubení znalostí o závislosti tvaru a polohy rázové vlny a magnetopauzy na (1)...
|
host ::
RSS.