|
|
Vývoj systému zeleně a úpravy vybraného venkovského sídla
Martinátová, Lenka ; Vaněk, Jan (vedoucí práce) ; Miloslav, Miloslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématikou vývoje systému zeleně a úpravou vybraného venkovského sídla, dále současným stavem zeleně ve venkovských sídlech, rozebírá se zde celková koncepce řešení zeleně v sídlech venkovského typu a tvorba venkovského prostoru. Vybraným venkovským sídlem pro zpracování diplomové práce je obec Krhová, která leží ve Zlínském kraji, nedaleko města Valašské Meziříčí. Ke katastrálnímu území jsou zpracovány obecné informace, přírodní podmínky a historický vývoj území. Součástí práce jsou také analýzy, které byly prováděny ve vybraném venkovském sídle. Na základě těchto analýz a jejich vyhodnocení, kde se diplomová práce opírá především o hodnoty a problémy na daném území a výsledky z dotazníkového průzkumu (v rámci kterého byla snaha zapojit do problematiky i místní občany), je vypracován projekt, který nabízí možné vhodné řešení pro úpravu centra obce a také celkového řešení ochrany venkovského sídla s ohledem na zachování typického rázu Krhové a okolní krajiny. Literární část je zaměřena na historický vývoj našich vesnic.
|
|
|
Řízení patentového procesu
Baumruková, Aneta ; Kříž, Josef (vedoucí práce) ; Miloslav, Miloslav (oponent)
Diplomová práce pojednávající na téma Řízení patentového procesu charakterizuje procesy spojené s podáním patentové přihlášky vynálezu a následným řízením.
Pro konkrétní podnik je analyzována nákladnost řízení zahraničního patentového procesu v konkrétních zemích. Teoretická východiska se věnují charakteristice pojmu proces
a procesní řízení. Dále je práce zaměřena na řízení z oblasti duševního vlastnictví. V neposlední řadě je charakterizována zahraniční ochrana a možnosti vstupu na zahraniční trhy. Vlastní řešení práce vycházející z teoretických poznatků obsahuje nejprve charakteristiku podniku a jeho současný stav řízení. Následně je provedena analýza
pro každou fázi patentového řízení, tedy pro podání, udělení a následné udržování. V závěru této kapitoly je realizováno celkové zhodnocení dosažených výsledků. Významným přínosem práce byl řízený rozhovor s jednatelem sledované společnosti. Výstupy byly využity při zpracování závěrečného zhodnocení výsledků a doporučení,
do jakých zemích rozšířit stávající patent společnosti včetně určení maximální délky udržování.
|
|
|
Zhodnocení reprodukčních ukazatelů ve vybraném chovu prasat
Houdek, Tomáš ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Miloslav, Miloslav (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat z dostupných dat významné reprodukční ukazatele prasnic, dle kterých je možné statisticky vyhodnotit dosahovanou úroveň reprodukce sledovaného chovu a posoudit faktory které ji ovlivňují. Tyto ukazatele je třeba stanovovat s co největší přesností, ale také nejnižší časovou náročností při měření a sběru dat.
V práci byl z reprodukčního podniku SPV Plevnice vybrán soubor 110 prasnic jednoho turnusu. U těchto prasnic byla získána kompletní data o celoživotní užitkovosti a na jejich základě byla provedena analýza. Tato zvířata byla rozdělena do 8 skupin dle pořadí aktuálního vrhu, genotypu prasnice a genotypu kance, kterým byla inseminována. Na vybraných zvířatech bylo stanoveno 13 základních reprodukčních ukazatelů pro všechna zvířata a dalších 10 reprodukčních ukazatelů zohledňujících genotyp prasnice (BLBA x BAL) a kance (4 plemeníci). BLBA = České bílé ušlechtilé x Landrase x Topigs, BAL = České bílé ušlechtilé x Landrase x Topigs x DanBred.
Ve sledovaném podniku byla průměrná hodnota celkem narozených selat 13,94, složena z 13,25 selat živě narozených a 0,68 mrtvě narozených, což tvořilo 4,88% z vrhu. Průměrný počet odstavených selat na prasnici a vrh byl 12,16 při ztrátách 1,06 selete a statistické významnosti rizikových a produkčních vrhů (p=0,0436). Procento zabřeznutí po 1. inseminaci 89,82% je ovlivněno průměrným počtem neproduktivních dnů-10,84 dní. Všechny tyto faktory společně s průměrnou délkou laktace 27,06 dní, tvoří mezidobí (154,03 dní) s obrátkovostí 2,37vrhů za rok. Nejdůležitějším ukazatelem pro podnik je počet odstavených selat/rok, který při daném obratu činí-28,82 selat/prasnici/rok. Dále bylo provedeno srovnání ukazatelů reprodukce z hlediska genotypu prasnic BLBA a BAL.
Obdobně jako v další kapitole při srovnávání kanců. Nejlepší kanec L1536 měl nejvíce živě narozených selat a při průměrných ztrátách v odchovu (-1,11) 12,28 odstavených selat. To je prakticky totožné s kancem L1538, u kterého byl ale velmi nízký počet živě narozených selat a tedy i vyšší využití kojných prasnic. Nejmladší kanec L25 má nejvyšší počet živě narozených selat na prasnici/rok, ale zároveň nejvyšší počet ztrát selat do odstavu a tudíž i nejméně odstavených selat v porovnání s ostatními kanci. Z hlediska rozdělení sezonnosti na roční období, jsou výsledky nejhorší pro letní období (12,7 živě narozených selat/vrh).
|
host ::
RSS.