|
|
Změny vybraných parametrů geochemismu povrchových vod ve vazbě na srážko-odtokový režim
Bartůšek, Adam ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá studiem změn geochemismu povrchových vod ve vazbě na srážko-odtokový režim a jeho proměnu. Jelikož v posledních letech přibývá srážko-odtokových extrémů, jako jsou dlouhé epizody sucha s nízkými průtoky nebo naopak vysoké průtoky způsobené extrémními úhrny srážek, je důležité poznat, jak tyto jevy působí na kvalitu vod. Proto jsou hlavními cíli této práce jednak rešerše odborné literatury na téma změn geochemismu povrchových vod v době změny klimatu a srážko- odtokového režimu a metod, pomocí kterých lze tyto změny kvantifikovat, a posléze aplikace některých z těchto metod při analýze vybraných parametrů a jejich změn v povodí Klíčavy. Předmětem analýzy byly kromě některých klimatických charakteristik a průtoků i základní parametry geochemismu (průtok, teplota vody), fyzikálně chemické parametry (elektrolytická konduktivita, pH), některé živiny (formy dusíku a fosforu) a ukazatele organického znečištění a čistoty toků (BSK5, CHSKcr, TOC a rozpuštěný kyslík). Navíc byl stručně zhodnocen stav a vývoj koncentrací některých metabolitů herbicidů. K analýze dat byly využity např. krabicové diagramy, Mann-Kendallův test, korelační koeficienty či lineární regrese. Bylo zjištěno, že se v zájmovém území ve sledovaném období projevila postupující změna klimatu. Největší dopad tato změna...
|
|
|
PPCP ve vodě a jejich vliv na vodní ekosystémy
Bláhová, Marie ; Fuksa, Josef (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Cílem bakalářské práce je identifikovat hlavní zástupce široké skupiny Pharmaceuticals and personal care products (zkráceně PPCP) a vysvětlit důvody, proč představují tyto látky pro vodní ekosystémy stále větší hrozbu. V teoretické části se práce věnuje definování pojmu PPCP a vysvětlení hlavních příčin, proč jejich koncentrace ve vodním prostředí v posledních desítkách let stále roste. Dále se zabývá dělením na hlavní skupiny preparátů nacházených ve vodním prostředí, jejich charakteristikami, doloženými dopady na vodní organismy a aktuálně detekovanými koncentracemi ve světových řekách. V následujících kapitolách práce řeší otázku účinnosti eliminace těchto látek a mechanismy, kterými se dá tato eliminace zlepšit. Práce stručně shrnuje vlivy na organismy způsobené jak bioakumulací, tak endokrinní disrupcí a v závěru teoretické části se věnuje vlastnostem deseti zvolených léků, které jsou pravidelně detekovány v českých řekách. V praktické části dochází k vyhodnocení množství prodeje deseti zvolených léků v České republice během roku 2019, jejich detekovaných koncentrací v řekách Vltava, Labe, popřípadě Morava a Dyje a zpracování těchto dat k posouzení rizika nalezených koncentrací pro vodní ekosystémy. Klíčová slova: PPCP, endokrinní disruptory, degradace, ČOV, jakost vod v ČR
|
|
|
Ekohydrologický průzkum vodních toků v urbanizované a příměstské krajině. Aplikace na modelové povodí Vinořského potoka.
Koubková, Lenka ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Ekohydrologický průzkum vodních toků v urbanizované a příměstské krajině. Aplikace na modelovém povodí Vinořského potoka. Abstrakt Diplomová práce se zabývá ekohydrologickým průzkumem v povodí Vinořského potoka, které bylo v 90. letech 20. století nadměrně ekologicky zatížené. Ekohydrologický stav je hodnocen na základě vyhodnocení odtokového režimu, jakosti povrchových vod, znečištění sedimentu a ekomorfologického průzkumu. Data byla získána terénním průzkumem. Průtoky byly měřeny hydrometrickou vrtulí. Kvalita povrchové vody byla stanovena na základě analýzy fyzikálně-chemických ukazatelů vody. Z hlediska jakosti vody jsou v povodí nejproblematičtější sloučeniny dusíku. Nejvyšší koncentrace dusičnanového a amoniakálního dusíku byly naměřeny na horním toku Vinořského potoka na profilu č. 1., který je ovlivňován přečištěnými odpadními vodami z ČOV Kbely. Z důvodu zjištění starého antropogenního znečištění dnových sedimentů těžkými kovy a arsenem v okolí Biologického rybníka byly jednorázově odebrány vzorky sedimentů z této lokality a obsah jednotlivých prvků byl stanoven metodou ICP OES. Následně byla provedena srovnávací analýza s předchozími průzkumy. Ze zjištěných koncentrací těžkých kovů a arsenu v sedimentech v okolí ...
|
|
|
Vliv úprav toků a nivy na následky povodní na příkladu povodí Volyňky
Rettichová, Zuzana ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vyhodnocením stavu upravenosti říční sítě a údolní nivy Volyňky na základě terénního mapování, a identifikací kritických úseků, které mohou mít vliv na průběh a následky povodní. V povodí Volyňky se v roce 2002 a 2009 vyskytly dvě extrémní povodně. Práce hodnotí příčiny, průběh a následky těchto povodní. Pro získání informací o upravenosti říční sítě a údolní nivy byla použita metodika mapování HEM-F. V povodí Volyňky byl zmapován celý úsek Volyňky od pramene po Volyni, její přítoky v pramenné části povodí a tok Spůlka. Na základě výsledků mapování byla vyhodnocena intenzita upravenosti toku, charakter následků povodní a identifikovány kritické úseky. Mezi nejčastější kritické úseky patří místa s potenciálními překážkami proudění. Jsou to především nedostatečně dimenzované mosty, jezy a propustky. Jednotlivé druhy překážek jsou typické pro určité úseky toku. K úpravám omezujícím využití retenčního potenciálu nivy (zkapacitnění koryta, úpravy břehů kamenným pohozem) docházelo často ve střední a dolní části povodí Volyňky. Na několika kritických úsecích byla navržena opatření, která by mohla snížit účinky povodní.
|
|
|
Hodnocení kvality fyzického habitatu jako podklad pro návrh revitalizace Klíšského potoka
Vrška, Jaroslav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku vyhodnocení změn fyzického habitatu a možné revitalizace Klíšského potoka. V bakalářské práci je použita metoda hydroekologického monitoringu HEM (Langhammer 2014), dle které bylo provedeno vyhodnocení a prezentace výsledků terénního průzkumu. V rešeršní části práce jsou stručně shrnuty současné poznatky z oboru hydromorfologie. Dále se rešeršní část zaměřuje na aktuální poznatky zabývající se hodnocením efektů revitalizačních opatření. Popsán je stávající stav Klíšského potoka a na základě získaných údajů jsou shromážděna data jako podklad pro možnou revitalizační studii vybraných úseků toku. Jsou též shrnuty negativní antropogenní vlivy působící na danou lokalitu. Provedený hydromorfologický průzkum a další analýzy jsou podkladovým materiálem pro další přípravu jednotlivých komplexních revitalizačních opatření. klíčová slova: hydromorfologie, fluviálně-morfologické charakteristiky, trasa koryta, příbřežní zóna, údolní niva, revitalizace, revitalizační efekt
|
|
| |
|
|
Hydromorfologický průzkum a identifikace referenčních stavů řeky Jizery
Tomšová, Zuzana ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Ferbar, Petr (oponent)
Dlouhodobé a intenzivní využívání vodních toků člověkem vedlo v rozsáhlé míře k jejich degradaci. V poslední době se však rozrůstají snahy o zlepšení ekologického stavu vodních ekosystémů, které jsou založené na studiu hydromorfologických charakteristik přirozených vodních toků a identifikaci referenčních podmínek. Cílem této práce byl hydromorfologický průzkum a identifikace referenčních podmínek na řece Jizeře. Výběr lokalit vhodných pro identifikaci referenčních stavů proběhl pomocí distančních dat na základě předem zvolených kritérií, která eliminovala výrazné antropogenní ovlivnění koryta a údolní nivy. Ve vybraných lokalitách byl následně proveden hydromorfologický průzkum pomocí metodik River Habitat Survey (Environment Agency, 2003), Hydroekologický monitoring (Langhammer a Hartvich, 2014) a REFCON (Šmerousová a Matoušková, 2014a). Lokality, jejichž hydromorfologický stav vyšel dle metodiky Hydroekologický monitoring (Langhammer a Hartvich, 2014) velmi dobrý, sloužily k identifikaci typově referenčních stavů na řece Jizeře pro dotčené typy. Dále byla hodnocena fyzikálně-chemická složka na základě ČSN 75 7221 (1998) a metodiky Rosendorf a kol. (2011) a biologická složka makrozoobentos dle metodiky Opatřilová a kol. (2011). Fyzikálně-chemická složka dosáhla I - II třídy jakosti (ČSN, 1998) a...
|
|
|
Průzkum a hodnocení ekologického stavu vodních toků při zohlednění evropských standardů. Aplikace v modelovém povodí Rolavy.
Beranová, Zuzana ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá implementací požadavků Rámcové směrnice o vodní politice (2000/60/EC) v České republice. V modelovém povodí Rolavy v Krušných horách byl hodnocen ekologický stav hlavního toku a důležitých přítoků. Pro hodnocení byla využita dostupná hydrobiologická a hydrochemická data, doplněná o vlastní hydromorfologický průzkum metodou Hydroekologický monitoring (HEM, Langhammer, 2007). Výsledky terénního mapování byly porovnány s dvěma ekomorfologickými metodami: LAWA-FS (LAWA, 2000) a EcoRivHab (Matoušková, 2003, 2007). Ve výsledném hodnocení bylo zjištěno, že vodní útvar na horním toku Rolavy vyhovuje dobrému ekologickému stavu. Vodní útvar na dolním toku Rolavy a přítok Nejdecký potok byly klasifikovány jako nevyhovující dobrému ekologickému stavu. Povodí Rolavy je velice specifickým územím s vysokým potenciálem dosáhnout dobrého stavu v příštích letech.
|
|
|
Vliv fluviálně-morfologických makrostruktur na fyzický habitat vodních toků.
Strachota, Pavel ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Křížek, Marek (oponent)
Cílem práce je najít hlavní parametry popisující fluviálně-morfologické makrostruktury vzhledem k fyzickému habitatu vodních toků na příkladu toku Zlatého potoka a Mandátu. K tomuto účelu byla použita technika neuronových sítí, která umožňuje kvantitativně i kvalitativně posoudit váhu jednotlivých parametrů. Základní podklady pro práci byla získány mapováním zájmového území s využitím metodik ekohydromorfologického mapování EcoRivHab a RHS. Informace o fyzickém habitatu mapovaných vodních toků byla získána z mapových podkladů (ZABAGED) a vlastním mapováním (mj. pro fily údolí toku laserovým sklonoměrem, korytové akumulace, břehové nátrže). Zpracování proběhlo ve dvou fázích. V první fázi bylo území posouzeno na základě obou metodik. Jako učební data pro neurální síť byly použity výsledky mapování Zlatého potoka. Ve druhé fázi proběhlo srovnání výsledků mapování na dalších tocích pomocí techniky neuronových sítí. Tímto bylo možno určit rozdíly mezi přirozenými úseky vodních toků v geografi cky odlišných oblastech a také hlavní, vedlejší a nepodstatné parametry obou metodik pro mapování.
|
|
| |
host ::
RSS.