|
|
Stanovení příkonu dávkového ekvivalentu záření gama přenosnými mnohokanálovými gama spektrometry GS-256 a GR-320 a detektorem radioaktivity Gamma-Scout.
Mokrá, Zuzana ; Matolín, Milan (vedoucí práce) ; Chalupa, František (oponent)
Práce se zabývá porovnáním dvou terénních geofyzikálních přístrojů na měření záření s radiologickým přístrojem. Vrámci řešení úkolu proběhly měření radioaktivity na geologických lokalitách s nízkou, střední a vysokou radioaktivitou přenosnými mnohokanálovými gama spektrometry se scintilačními detektory NaI(Tl) 76x76 mm a pomocí přístroje Gamma-Scout s malým Geiger-Müllerovým počítačem. Jednotlivými přístroji byly stanoveny hodnoty v jednotkách příkonu fotonového dávkového ekvivalentu (Sv/h) a ty pak srovnány. Byly očekávány odchylky v naměřených datech. Odchylky byly různé pro rozdílné způsoby výpočtu přikonu fotonového dávkového ekvivalentu z naměřených dat. Z terénních výsledků vyplývá, že výsledky jednotlivých přístrojů lze porovnávat, přičemž rozdíly jsou zapříčiněny různou detekční účinností a různou kalibrací jednotlivých přístrojů.
|
|
|
Radioaktivita granitoidů krkonošsko-jizerského plutonu
Černík, Tomáš ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Matolín, Milan (oponent)
1. ABSTRAKT Tato práce se zaměřuje na přirozenou radioaktivitu krkonošského plutonu. Krkonošský pluton se rozděluje na šest dílčích typů granitu: Jizerský, liberecký, fojtský, tanvaldský, harrachovský a krkonošský. Cílem práce bylo porovnat tyto granity a zjistit zda je mezi jednotlivými typy těchto granitů výrazný rozdíl obsahu radioaktivních prvků U, Th, K. Na základě literárních údajů z české i z polské části plutonu byly ke každému typu granitu přiřazeny údaje analyzovaných vzorků (obsahy K, U, Th). Lokalizované body odběru byly přiřazeny k jednotlivým typům krkonošsko-jizerských granitoidů. Soubor analytických dat byl statisticky zhodnocen. Na základě statistického zpracování dat se podařilo prokázat výrazný rozdíl v obsazích radioaktivních prvků u jednotlivých typů granitů. Nejvíce radioaktivní je žula harrachovská. Žula tanvaldská má výrazně anomální poměr U/Th > 1. Ostatní typy mají radioaktivitu pouze průměrnou. Dále byla prověřena významná letecká gamaspekrometrická anomálie jihozápadně od Hejnic. Zde bylo provedeno pozemní gamaspektrometrické měření, které výrazné zvýšení aktivity oproti okolnímu horninovému prostředí neprokázalo. Tato anomálie je pravděpodobně vyvolána malou zakrytostí horniny, případně i geometrickými vlivy měření v horském terénu.
|
|
|
Záchyt produktů přeměny radonu filtry
Šálek, Ondřej ; Jáně, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matolín, Milan (oponent)
Práce se zabývá vlivem dceřiných produktů rozpadu radonu s krátkým poločasem přeměny na měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Pevné produkty rozpadu radonu 214 Po a 218 Po se rozpadají α přeměnou a ovlivňují měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Tento vliv je posouzen na základě experimentálního měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu na radonové referenční ploše Buk. Na jednotlivých bodech radonové referenční plochy byly změřeny trojice hodnot objemové aktivity radonu při převodu půdního vzduchu do detekční komory přístroje bez filtru, s automobilovým benzinovým filtrem a s mikrovláknitým filtrem typu AFPC. Výsledky terénního měření ukázaly, že oba zkoumané filtry se svými účinky záchytu pevných produktů přeměny radonu na měřené hodnoty objemové aktivity radonu v půdním vzduchu téměř neliší. Rozdíl v hodnotách objemové aktivity radonu naměřených bez filtru a s filtry je nevýrazný, v řádu chyb měření. Experiment neprokázal nutnost použití filtru pro měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Nejistotu do získaných výsledků vnáší chyby měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu, které se pohybují v řádu jednotek kBq m-3 . Nepřítomnost teoreticky možného vysokého obsahu pevných dceřiných produktů rozpadu radonu ve vzorcích půdního vzduchu lze vysvětlit...
|
|
|
Geochemické interakce horninového prostředí s plošnými kontaminanty - využití indikačních horizontů 137Cs ke studiu distribuce‚ vazeb a významu vybraných radionuklidů a kovových prvků v horninách oblasti Moravskoslezských Beskyd
Geomin, Jihlava ; Exploranium CZ s.r.o., Brno ; GEODRILL, s.r.o., Brno ; Kovovýroba a komerční potápění Otras, Brno-Řečkovice ; Česká geologická služba, pobočka Brno ; Chlupáčová, Marta ; Veleba, Bohumil ; Abraham, Miloš ; Matolín, Milan ; Kašparec, Ivan ; Němcová, Jana ; Gregorová, Hana ; Vlachová, Vlasta ; Bachratý, Jaroslav ; Procházka, Pavel ; Otras, Pavel ; Repková, Helena ; Slavík, Michal ; Baldík, Vít ; Novotný, Roman ; Müllerová, Hana ; Pecina, Vratislav ; Hanák, Jaromír ; Müller, Pavel
Výzkum je zaměřen na vymezení plošného rozsahu, úrovně a vertikální distribuce vybraných kontaminantů v půdách rozdílné kultivace (les, pastvina, pole) v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Konkrétně jde hlavně o radiogenní 137Cs a další vybrané prvky (těžké kovy). Posouzeny budou vazby těchto kontaminantů na zrnitost, jílovitou a organickou složku půd. Analyzován bude též možný ekologický dopad kontaminace zemin s ohledem na možný vstup antropogenních látek do potravinového řetězce. Dále budou zkoumány sedimenty přehradních nádrží Morávka a Šance, které v hloubkových profilech dokumentují sedimentační historii oblasti. Pozornost bude věnována také indikaci atmosférické depozice v oblasti a výzkumu imisí z průmyslových oblastí. V prvním roce řešení projektu byly provedeny odběry profilů půd a zemin na 89 lokalitách. Na stejných místech byl zajištěn odběr šlichtů. Podle speciální metodiky bylo provedeno měření terénní gamaspektroskopie. Ta byla aplikována i na dalších bodech v zájmové oblasti CHKO Moravskoslezské Beskydy s cílem pokrýt s větší hustotou území pro následné regionální interpretace radiogenní zátěže. Pomocí potápěčů a zarážených sond byly provedeny odběry jader sedimentů z nádrží Šance a Morávka (19 jader). Z nich se vydělilo na následné analýzy 79 vzorků. Na všech bude postupně proveden laboratorní gamaspektrometrický výzkum (K, Th, U, 137Cs), jejich část byla zadána na analýzy širokého spektra více než 40 prvků. Série vybraných 45 vzorků byla dále podrobena zrnitostním analýzám. Pro potřeby porovnání gamaspektrometrických dat z terénních a laboratorních měření s přirozeným geologickým pozadím provedena komplexní rešerše využitelných starších informací.
|
|
|
Geochemické interakce horninového prostředí s plošnými kontaminanty - využití indikačních horizontů 137Cs ke studiu distribuce‚ vazeb a významu vybraných radionuklidů a kovových prvků v horninách oblasti Moravskoslezských Beskyd
Geomin, Jihlava ; GEORADIS, s.r.o., Brno ; GEODRILL, s.r.o., Brno ; Česká geologická služba, Brno ; Veleba, Bohumil ; Abraham, Miloš ; Matolín, Milan ; Kašparec, Ivan ; Němcová, Jana ; Gregorová, Hana ; Vlachová, Vlasta ; Bachratý, Jaroslav ; Repková, Helena ; Baldík, Vít ; Novotný, Roman ; Müllerová, Hana ; Pecina, Vratislav ; Hanák, Jaromír ; Müller, Pavel
Ve druhém roce řešení projektu byly odběry profilů půd a zemin (kopané sondy) na dalších 38 lokalitách ve východní části CHKO Moravskoslezské Beskydy až po hranici se SR. Na stejných bodech zajistily pracovníci Geominu družstvo Jihlava odběry materiálu pro analýzy šlichů, které byly již dokončeny pro celé území. Specialisté z firmy GEORADIS s.r.o. realizovali měření terénní gamaspektrometrie (K, Th, U, 137Cs) podle speciální metodiky. Ta byla užita i na dalších bodech v zájmové oblasti s cílem pokrýt s větší hustotou území pro následné regionální interpretace radiogenní zátěže. Celkem bylo v terénu proměřeno během etap 2005 a 2006 v místech kopaných sond 117 lokalit (B1 až B117) a pro zahuštění sítě měření dalších 113 lokalit (B200 až B 312). Měření byla rovněž provedena na vzorcích sedimentů z jader odebraných potápěči v etapě 2005 z nádrží Šance a Morávka (celkem 19 jader, 79 vzorků). Na všech vzorcích byl aplikován laboratorní gamaspektrometrický výzkum, část z nich (celkem 47 vzorků) byla analyzována v loňském roce na široké spektrum 41 prvků (laboratoře ACME v Kanadě) a menší část z nich (14 vzorků) i na obsahy signifikantních organických látek (Zkušební laboratoře ČGS Brno). Dokončena již byla i gamaspektrometrická měření šlichových frakcí (GEOMIN, GEORADIS). Značný díl laboratorních prací představovala gamaspektrometrická měření vzorků odebraných v profilech kopaných sond (přes 350 analyzovaných vzorků). Série vybraných sedimentů (103 vzorků) byla dále podrobena zrnitostním analýzám (Geodrill s.r.o.). Pro potřeby porovnání gamaspektrometrických dat z terénních a laboratorních měření s přirozeným geologickým pozadím byly sestaveny mapy distribuce minerálů a radioaktivních prvků ve šlichových koncentrátech. Veškeré informace jsou obsaženy v dílčích zprávách, které jsou nedílnou součástí závěrečné zprávy za rok 2006. Bylo provedeno pilotní srovnání výsledků terénních měření gamaspektrometrie mezi dosud hodnocenými regiony (CHKO Moravskoslezské Beskydy, oblast Jeseníků, Králického Sněžníku a Orlických hor).
|
|
|
Geochemické interakce horninového prostředí s plošnými kontaminanty - využití indikačních horizontů 137Cs ke studiu distribuce‚ vazeb a významu vybraných radionuklidů a kovových prvků v horninách oblasti Moravskoslezských Beskyd: Výsledky terénní a laboratorní spektrometrie gama v oblasti Moravskoslezských Beskyd
GEORADIS, s.r.o., Brno ; Matolín, Milan ; Hanák, Jaromír ; Kašparec, Ivan
V roce 2006 byla dokončena terénní gamaspektrometrická měření dle požadavků zadavatele, byla provedena laboratorní radiometrie půdních vzorků a šlichových frakcí, včetně úprav, zhodnoceny a interpretovány výsledky. Mapa plošné aktivity 137Cs v půdě z roku 1987 (IHE 1987) uvádí pro zájmové území CHKO Beskydy hodnoty malého počtu odběrů vzorků v mezích do 10 kBq.m-2. Pozemní gamaspektrometrická měření 2006 s hodnotami 137Cs převážně v mezích 2 – 10 kBq.m-2 a maximem 16,1 kBq.m-2 jsou upřesněním údajů k roku výzkumu 2006 o plošné distribuci radiocezia. Z provedených terénních radiometrických měření, a i z laboratorních měření odebraných vzorků, vyvstává přesnější obraz o kontaminaci území Moravskoslezských Beskyd 137Cs. Ve shodě s očekáváním jsou vyšší hodnoty plošné aktivity 137Cs především v lesích, většinou na exponovaných místech, kde byly v době těsně po havárii vyšší srážky a kde se 137Cs udrželo v humózním povrchovém horizontu. Na obdělávaných plochách, především polích, se 137Cs dostalo do hlubších horizontů a v nich bylo rozptýleno Nejvyšší hodnota byla naměřena na bodě B98 chata Koubová (nad Milíkovem) – 16,1 kBq.m-2. Celkově lze říci, že území Moravskoslezských Beskyd bylo zasaženo černobylským spadem nesrovnatelně méně než území Jeseníků či Orlických hor. Obsahy přírodních radioaktivních prvků (Th, U a K) se pohybují v běžných mezích, pouze ojediněle se vyskytují vyšší hodnoty v závislosti na horninovém typu. Údaje získané měřením v rámci projektu umožňují srovnání studovaného území v časové řadě s jinými regiony a upřesnění následných přepočtů v rámci interpretací celkové kontaminace území.
|
|
|
Geochemické interakce horninového prostředí s plošnými kontaminanty - využití indikačních horizontů 137Cs ke studiu distribuce‚ vazeb a významu vybraných radionuklidů a kovových prvků v horninách oblasti Moravskoslezských Beskyd
Geomin, Jihlava ; GEORADIS, s.r.o., Brno ; GEODRILL, s.r.o., Brno ; Česká geologická služba, Brno ; Hrouda, P. ; Matolín, Milan ; Chlupáčová, M. ; Veleba, Bohumil ; Abraham, Miloš ; Kašparec, Ivan ; Repková, Helena ; Ambrozek, L. ; Pospíšil, V. ; Fifernová, M. ; Müllerová, Hana ; Pecina, Vratislav ; Hanák, Jaromír ; Müller, Pavel
Souhrn prací provedených v průběhu řešení projektu: Rešerše odborného tématu a zdrojů srovnávacích dat. Odběry profilů půd a zemin (kopané sondy) na 117 lokalitách (bodech). Odběry materiálů pro analýzy šlichů a měření gamaspektrometrie šlichových frakcí. Měření na vzorcích sedimentů z jader odebraných potápěči z nádrží Šance a Morávka. Laboratorní gamaspektrometrický výzkum. Gamaspektrometrická měření vzorků odebraných v profilech kopaných sond. Pro potřeby porovnání gamaspektrometrických dat z terénních a laboratorních měření s přirozeným geologickým pozadím byly sestaveny mapy distribuce minerálů a radioaktivních prvků ve šlichových koncentrátech. Byly srovnány výsledky terénních měření gamaspektrometrie mezi dosud hodnocenými regiony (CHKO Moravskoslezské Beskydy, oblast Jeseníků, Králického Sněžníku a Orlických hor) a také zhodnocen podíl jednotlivých zdrojů na celkové radiační zátěži území (přirozené a antropogenní zdroje).
|
host ::
RSS.