|
|
Kinetika vzniku ultrajemných částic meliva při expozici v dezintegračním systému.
Kejík, Pavel ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Svěrák, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem suchého mletí vápence a korundu s využitím promíchávaného mlýna atritorového typu se vsádkovým režimem mletí. Pro experimentální část užitými povrchově aktivními látkami byli stearin a polyethylenglykol, mlecími elementy ocelová kulová tělesa. Těžištěm práce bylo prověřit chování zvoleného typu meliva při dlouhodobější expozici mlecích sil za zvolených podmínek ultrajemného suchého mletí, směřujících do submikronové oblasti. K charakterizaci vzorků bylo využito metod laserové granulometrie, rentgenové práškové difrakční analýzy, plamenové atomové absorpční spektrometrie, objektivního stanovení barevnosti a měření elektrokinetického potenciálu. Z naměřených dat vyplývá, že ve všech případech došlo, i když v různých fázích dezintegračního procesu a ve vzájemně odlišné míře, k reaglomeraci částic meliva. V submikronové velikosti částic lze také, dle výsledků analýz, usoudit na rozrušování krystalových struktur a s ním spojené zvyšování amorfního podílu vzorků.
|
|
|
Aktivace procesu ultrajemného mletí povrchově aktivními aditivy.
Borguľová, Eva ; Kejík, Pavel (oponent) ; Svěrák, Tomáš (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá štúdiom suchého mletia slínku s využitím malého guľového mlyna s guľovým mlecími telesami. Aditíva mletia sú povrchovo aktívne látky, ktoré separujú častice mletej látky a zabraňujú ich reaglomerácii a tiež môžu tento proces naštartovať. Ako povrchovo aktívne látky boli zvolené komerčné produkty polyethylénglykol (PEG), triethylamín (TEA) amín acetát (HEA), pre charakterizácií vzoriek bolo použité granulometrické posúdenie meliva.
|
|
|
Rozpustnost elektrárenských popílků ve vysoce alkalickém prostředí
Kejík, Pavel ; Opravil, Tomáš (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem alkalicky aktivovaných popílků z vysokoteplotního a fluidního spalování uhlí ve třinácti uhelných elektrárnách České republiky. Užitým alkalickým aktivátorem je v tomto případě 50% roztok hydroxidu sodného. Jelikož dvěma nejzastoupenějšími složkami těchto druhotných surovin jsou křemík a hliník, hlavním úkolem této práce je zkoumání závislosti jejich uvolňování do roztoku na době rozpouštění. Druhým cílem je srovnání fázového složení popílků před alkalickou aktivací a po ní.
|
host ::
RSS.