|
|
Možnosti využití různých druhů popílků při výrobě oxidovaných asfaltových izolačních pásů
Sklenářová, Radka ; Sokol, Pavel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Snižování dopadů moderní průmyslové výroby na životní prostředí a redukce vzniklých odpadů je bezpochyby jedním z nejdiskutovanějších témat současné doby. Při výrobě elektrické energie založené na spalování fosilních paliv je generováno velké množství jemnozrnných odpadních popílků. Možné využití těchto popílků jako druhotné suroviny ve stavebnictví a výrobě stavebních hmot je jedním z mnoha environmentálních úkolů, kterými se sektor energetického průmyslu zabývá. Cílem diplomové práce bylo ověřit možnosti využití různých druhů elektrárenských popílků jako plniva do asfaltových směsí pro výrobu oxidovaných asfaltových izolačních pásů. Hlavní důraz byl kladen na objasnění vlivu vlastností jednotlivých druhů popílků na výsledné reologické chování směsi asfaltového pojiva a elektrárenského popílku, která je odborně nazývána mastix. Mastix tvoří ve skladbě asfaltového izolačního pásu technologicky klíčovou izolační vrstvu. Predikce reologických vlastností a tedy i zpracovatelnosti mastixu se jeví jako zásadní prvek při řízení výroby, především za podmínek proměnlivosti vstupních surovin. K řešení zadaného úkolu bylo nutno provést podrobné analýzy vlastností popílků, zvolit odpovídající kvantifikační veličinu pro posouzení zpracovatelnosti mastixu a nalézt signální vlastnost popílků, která se jeví jako řídící parametr zpracovatelnosti. Jako vhodná metoda pro posouzení zpracovatelnosti mastixů byla zvolena metoda měření viskozity ve smyku. Na základě zjištěných údajů je možné konstatovat, že se využití popílků pocházejících z fluidního spalování pro výrobu oxidovaných asfaltových pásů nedoporučuje neboť mastixy připravené z těchto popílků jsou za předpokládaných koncentrací nezpracovatelné. Negativní vliv popílků po denitrifikaci na zpracovatelnost mastixů nebyl prokázán.
|
|
|
Návrh skladby ETICS využívající izolační jádro z pórobetonu
Machala, David ; Zach,, Jiří (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá teoretickým návrhem kontaktního samonosného zateplovacího systému s pórobetonovým izolačním jádrem. V textu jsou zpracovány poznatky o systému ETICS, důkladně jsou popsány vlastnosti pórobetonu, včetně historie a nejčastěji používaných technologií výroby pórobetonu. V závěru práce je provedeno porovnání ekonomických a tepelně izolačních kritérií pomocí optimalizačního výpočtu a jsou uvedena kritéria použitelnosti navrženého ETICS.
|
|
|
Gelový infuzní clonový systém pro dodatečnou hydroizolaci různých druhů zdiva s využitím druhotných surovin
Melichar, Jindřich ; Klečka,, Tomáš (oponent) ; Dohnálek,, Pavel (oponent) ; Novotný, Miloslav (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Prakticky jakýkoliv stavební objekt v našem klimatickém pásu čelí v nějaké formě působení vlhkosti. Převážně starší a historické budovy jsou nejvíce postiženy negativním vlivem působení vody. Dříve docházelo k dodatečnému snižování vlhkosti pouze mechanicky, a to zarážením izolačních plechů nebo probouráváním a podřezáváním zdiva. Postupem času byly vyvinuty i chemické metody sanace vlhkého zdiva, které jsou v porovnání s mechanickými značně jednodušší stran aplikace a šetrnější ke statice ošetřovaných budov, což je činí ideálními pro ošetřování historických budov, anebo objektů, které by nesnesly výraznější narušení. Hlavním principem chemických metod sanace vlhkého zdiva je aplikace speciálního materiálu do linie vyvrtaných otvorů s danou roztečí. Následnou penetrací injektážního materiálu dochází k protnutí výseči jednotlivých vrtů, a tak k vytvoření tzv. injektážní clony, která zabraňuje vzlínání vlhkosti nad ni. Injektážní materiály mohou rovněž obsahovat podíl druhotných surovin, čímž dochází ke snížení vlivu dopadu výroby na životní prostředí. Efektivitu infuzních materiálů ve zdivu ovlivňuje celá řada faktorů, jako je teplota, vlhkost, či druh ošetřovaného materiálu. Důležitým faktorem je též zjištění efektivity sanačního materiálu, prokázáním jeho schopnosti penetrovat stavební materiál prostřednictvím identifikace jeho přítomnosti v něm.
|
|
| |
|
| |
|
|
Plnění epoxidových lepidel zvýšující duktilitu lepených dřevěných spojů
Hudečková, Petra ; Drochytka, Rostislav (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem lepení dřevěných nosných prvků, základními typy lepidel používaných pro dřevěné konstrukce a důležitými požadavky na lepenou spáru dřeva. Dále je v této práci stručně popsána problematika lomové houževnatosti a způsoby plnění epoxidových lepidel kaučuky, termoplasty i jinými plnivy. V experimentální části bylo provedeno vyztužení epoxidové matrice různým množstvím kaučuku. Zpracování směsi probíhalo pomocí ultrazvukového homogenizéru. Následně se na vyrobených epoxidových vzorcích provedla zkouška pevnosti v tahu, výpočet modulu pružnosti a pomocí skenovacího elektronového mikroskopu byla provedena analýza lomové plochy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Možnosti recyklace v oblasti technologie pískového pórobetonu
Kostura, Patrik ; Kulísek, Karel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Odpadní pórobetonová drť vzniká buď přímo ve výrobně pórobetonu, nebo až na stavbě. Možnosti, jak nakládat s pórobetonovou drtí jsou dvě. Buďto ji budeme řešit jako lehké kamenivo, nebo jako surovinu pro výrobu pórobetonu. Na základě fyzikálně-mechanických vlastností bylo rozhodnuto, že pórobetonová drť je jako lehké kamenivo vhodná. Drť jako lehké kamenivo byla testována ve dvou variantách jemnosti (0-2 mm, 0,25-2 mm). Vyhodnocení drtě jako suroviny vhodné pro výrobu pórobetonu spočívalo ve vytvoření laboratorně autoklávovaných kompozitů. Drť byla testována v různých poměrech (10%, 20%, 30%, 40%), dvou variantách jemnosti (0-2 mm,0-0,25 mm) a ve dvou recepturách (vápenná báze, příměs fluidního popílku). Nahrazován byl křemičitý písek. Na základě fyzikálně-mechanických vlastností a mikrostrukturálního rozboru (XRD, SEM) bylo vyhodnoceno, že pórobetonová drť je jako surovina vhodná i při 40% náhradě písku.
|
|
|
Progresivní bednící systém s protikorozní ochrannou funkcí
Marek, Martin ; Taranza,, Luboš (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Koroze ocelové výztuže v železobetonu je v dnešní době velký problém. Koroze výztuže má velký vliv na životnost železobetonových konstrukcí. Předmětem této práce je ověření inhibičních vlastností a účinnosti inhibitorů koroze pomocí fyzikálních a elektrochemických metod. Cílem práce je návrh bednících dílců s protikorozní ochranou. Bednící dílce jsou na různé materiálové bázi. Protikorozní ochrana je zajištěna použitím migrujících inhibitorů koroze.
|
host ::
RSS.