|
|
Transgenderová komunita Waria: současný vývoj a její stigmatizace v indonéské společnosti
Kašpárková, Pavla ; Pokorný, Ondřej (vedoucí práce) ; Budiman, Michaela (oponent)
této bakalářské práce je představit transgenderovou komunitu s důrazem na její současné součást jejich kultury i společnosti a představuji jej také hlediska. Pozornost věnuji především vlivu náboženství a kolonialismu. ani crossdressing ve formě tance a divadla V další části práce se soustředím na etnikum Bugisů a jejich g se zvláštním zřetelem na jednotlivé skupiny, kde blíže popisuji fenomén nejznámějších v literatuře transgenderismu Jihovýchodní Asie V neposlední řadě pak popisuji a důležité aspekty, které hrají důležitou roli pro době.
|
|
|
Národní park Way Kambas: vybrané aspekty ochrany přírody v Indonésii na příkladu slona sumaterského
Veselá, Adéla ; Pokorný, Ondřej (vedoucí práce) ; Budiman, Michaela (oponent)
Předkládaná bakalářská práce zpracovává téma ochrany přírody v Indonésii. Představuje historii a současnost dané problematiky a konkrétně ji analyzuje na příkladu populace slona sumaterského v národním parku Way Kambas. Zabývá se ekologickými aspekty, antropogenními vlivy na krajinu i sociokulturními souvislostmi. V úvodní části práce je rozebrán vztah tamních obyvatel k životnímu prostředí na základě historických předpokladů a faktických antropogenních zásahů do přírody. Druhá část práce popisuje zrod a šíření environmentálních myšlenek v indonéském souostroví. Dále objasňuje současný stav ochrany přírody v zemi z legislativního i sociálního hlediska a důkladně rozpracovává problematiku ochrany slona sumaterského. Ta je poté hlavním tématem třetí, praktické části, ve které je stav ochrany slona sumaterského detailně rozebrán na jeho populaci ve Way Kambas. Tato část práce popisuje hlavní principy a cíle parku, mapuje tamní sloní populaci a vykresluje metody její ochrany včetně mitigace konfliktů slonů a lidí (tzv. "human-elephant conflict"). Závěr práce poskytuje analýzu významu parku v oblasti ochrany slona sumaterského na základě terénního výzkumu a online dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 13 zaměstnanců parku. Klíčová slova: ochrana přírody, slon, Sumatra, Way Kambas, etnozoologie
|
|
|
Tanec s duchy: Rituál Jathilan jako zrcadlo společnosti Střední Jávy
Hankeová, Kateřina ; Kábová, Adriana (vedoucí práce) ; Budiman, Michaela (oponent)
Práce vychází z terénního výzkumu uskutečněného na Jávě především v komunitách soustředěných okolo rituálního tance jathilan - starodávného, exorcistického a jedinečného tranzovního tance, který operuje s binární opozicí dobrých a špatných sil. Cílem této práce je především rozšířit pole vědění o tomto rituálu a obohatit dosavadní prameny o vhled do problematiky aktérství v jathilanu a souvisejících faktorů. Rozhovory s participanty výzkumu přinášejí unikátní výpovědi, které jsou zasazeny do kontextu javánské venkovské komunity. Centrálním objektem zkoumání jsou motivace a prožitky aktérů jathilanu s důrazem na centrální motiv jathilanu - trans a kesurupan (posednutí). Velký prostor je také věnován náboženskému rozměru jatihlanu a jeho reflexi samotnými aktéry. Mimoto se práce snaží fenomén jathilan uchopit ze tří perspektiv: 1) Jako způsob, jak posilovat lokální komunitu, lidovou kulturu a regionální kulturní identitu 2) Jako projev náboženského synkretismu na Jávě 3) Jako dynamický sociální, umělecký a náboženský jev v transformativních podmínkách. Všechny tyto perspektivy jsou zkoumány optikou aktérů jathilanu, analyzovány a zasazeny do širšího kontextu.
|
|
|
Nejvýznamější toradžské rituály a jejich dnešní podoba
Budiman, Michaela ; Oberfalzerová, Alena (vedoucí práce) ; Dubovská, Zorica (oponent) ; Remešová, Blanka Michaela (oponent)
Předkládaná práce s názvem Nejvýznamnější toradžské rituály a jejich dnešní podoba pojednává o etniku Toradžů, jež obývá provincii Tana Toraja v jižní části indonéského ostrova Sulawesi. Práce se zabývá toradžskou kulturou a soustředí se na dva soudobé nejvýznamnější rituály - pohřby a svatby. Jejím cílem je nastínit podobu těchto obřadů v jejich původní formě a zachytit zásadní sociální a náboženské změny, ke kterým dochází v toradžské společnosti od počátku 20. století, kdy na území dnešní Tana Toraja vstoupili první nizozemští misionáři. Toradžům, do té doby vyznávajícím autochtonní náboženství Aluk Todolo, představili křesťanství, a ti k němu postupně téměř všichni konvertovali, aniž by však zcela opustili své původní zvyky. V práci poukazuji na to, jak nově přijaté křesťanství ovlivnilo podobu rituálů, soustřeďuji se zejména na jejich formální a principiální významové posuny. Práce je založena především na terénním výzkumu, při kterém jsem uskutečnila a nahrála četné rozhovory, dále jsem také aplikovala metodu zúčastněného pozorování. Po návratu z terénu jsem shromážděný textový, hlasový i filmový materiál analyzovala. Na základě jeho rozboru a studia odborné literatury jsem dospěla k několika závěrům. Křesťanství bylo představeno nejprve ve školách, takže mezi první konvertity se řadily především...
|
host ::
RSS.