|
|
Plýtvání potravinami, nákupní a spotřební chování českých domácností – červen/červenec 2023
Čadová, Naděžda
Více než polovina české veřejnosti (52 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit, a pouze necelá dvacetina (5 %) českých občanů nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.\nNejdůležitějším důvodem pro omezení plýtvání potravinami je dle respondentů finanční úspora jejich domácnosti (75 %), nejméně důležitým pak možnost svým chováním změnit společnost (34 %).\nVíce než polovina žen (54 %) zajištuje veškeré nákupy potravin v domácnosti, stejnou roli ale hraje jen necelá čtvrtina mužů (23 %).\n\nČeští občané nejčastěji nakupují potraviny (pravidelně či občas) v hypermarketu/supermarketu (98 %), v menších obchodech (91 %) či specializovaných prodejnách typu řeznictví nebo pekařství (83 %),\nZ aktivit, které k plýtvání potravinami spíše přispívají, lidé nejčastěji nakupují potraviny, protože jsou ve slevě nebo ve výhodném balení (alespoň občas to dělá 88 % občanů).\nZ aktivit, které se naopak doporučují dělat jako prevence proti plýtvání, si lidé nejčastěji před nákupem zkontrolují, co mají v lednici a ve spíži (84 %), a dále u nakupovaných potravin kontrolují datum minimální trvanlivosti/spotřeby (78 %).
|
|
|
Česká veřejnost o globálních problémech – srpen/září 2023
Čadová, Naděžda
Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky znečišťování oceánů, zemědělské půdy, pitné vody a ovzduší. Jako vůbec nejpalčivější globální problém se jeví znečišťování oceánů, které jako „velmi závažný“ či „dosti závažný“ problém označilo více než devět z deseti dotázaných (93 %), podle téměř dvou třetiny (65 %) veřejnosti jde dokonce o „velmi závažný“ problém.\nV porovnání s výzkumem z roku 2021 vzrostlo vnímání závažnosti znečišťování zemědělské půdy (nárůst o 6 procentních bodů), znečišťování oceánů, úbytku rostlinných a živočišných druhů a pěstování geneticky upravených potravin (nárůst o 5 procentních bodů).\n\nK poklesu hodnocení závažnosti daného jevu došlo pouze v jednom případě, a to u provozu jaderných elektráren, které za velmi nebo dosti závažný problém označilo o 16 procentních bodů méně respondentů než v roce 2021.
|
|
|
Postoje české veřejnosti ke změně klimatu na Zemi – srpen/září 2023
Čadová, Naděžda
O problematiku změny klimatu se zajímá více než polovina (51 %) českých občanů, z toho 8 % se „velmi zajímá“ a 43 % „spíše zajímá“. Srovnatelný podíl veřejnosti (49 %) se naopak o tuto problematiku nezajímá. Podle naprosté většiny (90 %) české veřejnosti dochází v posledních 100 letech ke změně klimatu na Zemi, když více než polovina (53 %) dotázaných si myslí, že se klima určitě mění, a dalších 37 %, že se pravděpodobně mění.\n\nPodle více než čtvrtiny (27 %) dotázaných lidská činnost ke změně klimatu „přispívá zásadně“, podle dalších 37 % k ní „přispívá velmi“ a další necelá třetina (31 %) dotázaných si myslí, že k ní „přispívá trochu“. Pouze 3 % dotázaných zastávají názor, že lidská činnost ke změně klimatu „vůbec nepřispívá“. Osobní zodpovědnost za změnu klimatu na Zemi cítí 42 % respondentů, většina (56 %) naopak osobní zodpovědnost necítí.\nPřibližně sedm z deseti (71 %) občanů se přiklání k názoru, že pokud by lidé změnili svoje současné chování, tak mohou současnou změnu klimatu „zpomalit“ a další více než dvacetina (6 %) si myslí, že ji mohou dokonce „úplně zastavit“. Na druhé straně pětina (20 %) občanů se domnívá, že lidé změnou svého chování „nemohou změnu klimatu nijak ovlivnit“.
|
|
|
Morálka politiků očima veřejnosti – únor/březen 2023
Čadová, Naděžda
Polovina (50 %) dotázaných si myslí, že morálka politiků by měla být posuzována přísněji než u ostatních, necelá polovina (47 %) věří, že by měla být posuzována stejně, a pouze 2 % soudí, že mírněji. Od posledního šetření z roku 2020 výrazně poklesl (o 10 procentních bodů) podíl těch, kteří by politiky posuzovali přísněji než ostatní, a naopak o 12 procentních bodů vzrostl podíl občanů, podle kterých platí pro morálku politiků stejná pravidla jako pro všechny ostatní.\nVíce než polovina (54 %) dotázaných si myslí, že při posuzování morálky politiků je třeba vzít v úvahu jen oblast politiky, 45 % uvádí, že je třeba vzít v úvahu i jejich soukromý život. Poprvé za celou dobu sledování tak převážil u české veřejnosti názor, že hodnocení morálky politika má zahrnovat jen výkon jeho funkce.\nNecelých devět desetin oslovených souhlasilo s tím, že o problémech, sporech a aférách je třeba informovat, protože politici potřebují kontrolu veřejnosti (89 %), že je často těžké se v těchto sporech a aférách vyznat (86 %) a že se spousta vážných problémů a afér zatajuje (85 % občanů).
|
|
|
Občané o ekonomické situaci svých domácností – duben až květen 2023
Čadová, Naděžda
V rámci svého šetření, které CVVM realizovalo v období od konce března do druhé poloviny května 2023, se zaměřilo na otázku, jak lidé vnímají současnou socioekonomickou situaci svých domácností. Konkrétně se dotázaní vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy, zda se jejich domácnost v posledním roce ocitla v obtížné finanční situaci a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.\n\nVětšina občanů (53 %) v aktuálním šetření uvedla, že jejich domácnosti vychází s příjmy snadno, naproti tomu téměř polovina (46 %) uvedla, že vychází s příjmy obtížně. Ve velmi obtížné finanční situaci se v průběhu posledních 12 měsíců podle získaných vyjádření ocitla více než pětina (21 %) domácností. Sedm desetin (70 %) českých občanů považuje svoji domácnost za „ani bohatou, ani chudou“. Pětina lidí (20 %) se domnívá, že jejich domácnost je chudá. Na druhé straně za bohatou svoji domácnost označila desetina (10 %) respondentů.
|
|
|
Nutriční terapie a stravovací návyky u pacientů s onemocněním TBC
Čadová, Andrea ; Špíralová, Veronika (vedoucí práce) ; Mudra, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá výživou dospělých pacientů s tuberkulózou. Cílem práce je zmapovat stravovací návyky pacientů s tuberkulózou a dále i vyhodnotit nutriční potřebu u konkrétních pacientů s tuberkulózou a porovnat ji s aktuálním příjmem potravy v léčebně tuberkulózy. Teoretická část se zaměřuje na historii, současnou epidemiologii, klinický obraz nemoci, vyšetřovací metody a léčebné metody. Podrobněji se pak zabývá léčebnou výživou a nejnovějšími výživovými doporučeními v souvislosti s onemocněním tuberkulózou. Pro tuto práci jsem si zvolila kvalitativní výzkum, kterého se zúčastnilo deset dospělých respondentů s diagnostikovanou tuberkulózou, léčených v Léčebně tuberkulózy a respiračních nemocí Janov. Praktická část se skládá ze dvou podkapitol. První z nich je věnována kazuistikám, kde jsou shrnuty všechny základní informace o pacientech získané z lékařské dokumentace. Je zde individuálně propočítán celkový doporučený denní příjem energie a doporučený příjem makronutrientů. Tento celkový energetický denní příjem je následně porovnáván s energetickým příjmem z domácího prostředí a s energií přijímanou v léčebně. Součástí jsou i ukázky jednotlivých jídelníčků. V druhé části jsou vyhodnoceny odpovědi respondentů na otázky kladené při semistrukturovaném rozhovoru. Otázky byly zaměřeny...
|
|
|
Hodnocení dřevin, rostoucích v rozdílných stanovištních podmínkách města Brna
Čadová, Barbora
Městské prostředí je velmi specifické pro růst dřevin. Často na dřeviny ve městech působí komplex negativních stresorů a také rozdílné mikroklima oproti volné krajině. Diplomová práce se zabývá hodnocením, sledováním, měřením a porovnáváním dřevin v centrální části Brna na dvou lokalitách. Byly porovnávány lokality Denisovy sady a část parku pod Špilberkem. Sledování probíhalo během vegetační sezóny 2017 od března do října. Bylo zjištěno, že fenologický vývoj byl rychlejší na ploše Denisovy sady zhruba o čtyři dny. Během inventarizace byla na ploše Špilberk objevena vzácná houba Hericium erinaceus na dřevině Koelreuteria paniculata. Prostupnost intenzity světla korunou se snižovala až do srpna. Množství chlorofylu v listech stoupalo do července a u některých stromů až do srpna.
|
|
|
Užitkové vlastnosti prasat a efektivita produkce
Čadová, Marie
Práce se zabývá užitkovými vlastnostmi prasat, kdy jsou nejprve rozebrány reprodukční vlastnosti a faktory na ně působící, a následně vlastnosti produkční a faktory na ně působící. Další část bakalářské práce je věnována vlastnímu sledování ve vybraném chovu prasat. Zde práce hodnotí užitkové vlastnosti prasat dosahované farmou a dále se zabývá ekonomickým zhodnocením farmy. Jsou rozebrány tržby a náklady farmy, které jsou podkladem pro získání ukazatele rentability tržeb.
|
|
| |
|
|
Veřejnost o svých obavách, pocitu bezpečnosti a spokojenosti s policií – listopad a prosinec 2022
Čadová, Naděžda
60 % českých občanů pociťuje nějaké obavy, 40 % se ničeho neobává. Obavy nejčastěji budí válka (32 %), dále respondenti uváděli strach ze zdražování (19 %), ze zhoršení životní úrovně (15 %) a obavy o vlastní zdraví (14 %). Oproti šetření z roku 2021 došlo k výraznému poklesu obav z onemocnění COVID-19 (o 30 procentních bodů) i o své blízké a příbuzné (o 6 procentních bodů). Nejvíce naopak narostly již zmíněné obavy z války (o 21 procentních bodů) a ze zdražování (o 14 procentních bodů).\n\nPocit bezpečí v místě bydliště má více než devět desetin dotázaných, v ČR pak více čtyři pětiny. V aktuálním výzkumu podíl těch, kteří se cítí bezpečně v ČR, velmi mírně poklesl (v porovnání s červnem 2021 o 5 procentních bod). Spokojenost s činností policie jak na republikové, tak místní úrovni vyjádřily více než tři čtvrtiny oslovených a je tak nejvyšší od začátku sledování, tedy od roku 2002.
|
host ::
RSS.