|
|
Odstraňování mikroplastů z vody
Skalníková, Andrea ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Čermáková, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá zjištěním odstranitelnosti částic mikroplastů různých tvarů (fragmenty, vlákna, sférické částice) z vody pomocí standartních metod úpravy vody - koagulací, filtrací a sedimentací. K experimentům byl zvolen jako zástupce mikroplastů polyvinylchlorid s velikostí ≤ 50 μm o objemové hmotnosti 1,38 g/cm3 . Koagulace za použití síranu železitého jako koagulačního činidla byla provedena v rozsahu pH 5, 6, 7 a 8 a dávek koagulačního činidla 20, 40 a 60 mg/l. Z výsledků této práce bylo zjištěno, že účinnost koagulace částic polyvinylchloridu je ovlivněna hodnotou pH. Optimální hodnota pH byla 7 při dávce koagulačního činidla 20, 40 a 60 mg/l. Přítomnost polyvinylchloridu měla na koagulaci pozitivní vliv, což se projevilo snížením zbytkové koncentrace železa po koagulaci, při hodnotě pH 5 - 7. V původním roztoku s obsahem polyvinylchloridu byla hodnota rozpuštěného organického uhlíku 1,2 mg/l, po filtraci došlo ke snížení obsahu rozpuštěného organického uhlíku až o 70 % při hodnotě pH 7 a dávce koagulačního činidla 40 a 60 mg/l. Z experimentů bylo zjištěno, že částice polyvinylchloridu jsou po koagulaci schopny rychlejší sedimentace. Vločky vznikající při koagulaci účinně zachytávají částice polyvinylchloridu a usnadňují jejich odstraňování z vody sedimentací. Účinné odstraňování...
|
|
|
Charakterizace a eliminace obtížně odstranitelných látek při úpravě vody
Čermáková, Lenka ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Sochorová, Helena (oponent) ; Brányik, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zabývá charakterizací organických látek produkovaných fytoplanktonem (AOM - Algal Organic Matter), které patří k obtížně odstranitelným látkám při úpravě vody, a na základě charakteru AOM pak posuzuje různé metody jejich eliminace, např. koagulaci, oxidaci s následnou koagulací a adsorpci na aktivním uhlí. Zvláštní důraz je přitom kladen na zjištění optimálních podmínek daných procesů a na popis při nich se uplatňujících mechanismů a interakcí. V rámci druhé skupiny z hlediska úpravy vody problematických látek, antropogenních mikropolutantů, se disertační práce zabývá vysoce aktuální problematikou výskytu mikroplastů ve vodě. Bylo zjištěno, že účinnost odstranění jednotlivých složek AOM se zásadně liší v závislosti na použité eliminační metodě. Velmi se různí i identifikované optimální podmínky jednotlivých metod a především pak mechanismy, které se při odstranění cílových látek uplatňují. Neproteinová složka AOM se konvenční koagulací i za optimalizovaných podmínek (pH 6,6-7,5 pro koagulační činidlo síran hlinitý a pH 7,5-9,0 pro polyaluminium chlorid) odstraňuje s velmi nízkou účinností (max. 25 %), přičemž hlavní příčinou je vysoký obsah obtížně koagulovatelných nízkomolekulárních látek. Jako dominantní se zde uplatňuje mechanismus adsorpce na hydratované oxidy hliníku. Dále...
|
|
| |
|
|
Optimalizace procesu koagulace na úpravně vody Březová
Pivokonský, Martin ; Čermáková, Lenka ; Prokopová, Michaela ; Pivokonská, Lenka
Předložená zpráva se zabývá popisem kvality surové vody zaměřujícím se především na charakter obsažených organických látek, dále pak komplexním zhodnocením provozní účinnosti stávající agregace a laboratorní optimalizací provozních parametrů koagulace – především dávkou koagulačního činidla a hodnotou reakčního pH. Koagulaci v kombinaci se sedimentací a pískovou filtrací je nutné chápat nejen jako první stupeň úpravy vody před ultrafiltrací, ale také jako ochranu samotných membrán před jejich zanášením především makromolekulárními organickými látkami. Z tohoto pohledu je nutné provozovat koagulaci s následnou separací agregátů s maximálně možnou účinností.\n
|
|
| |
|
|
Plasty v pitné vodě
Čermáková, Lenka ; Novotná, Kateřina ; Peer, Petra ; Janda, V. ; Pivokonský, Martin
Výzkum byl zaměřen na výskyt mikroplastů ve zdrojích vody a v samotné pitné vodě. V poslední době je téma výskytu plastů ve vodě velice aktuální. Většina prací je včak zaměřena na kvantifikaci mikroplastů ve vodě mořské, sedimentech či povrchových vodách, které nejsou zdrojem surové vody pro úpravu na vodu pitnou, a zároveň se téměř vždy zabývají analýzou částic ve velikostním rozmezí 0,3-5 mm. Předmětem předkládané studie bylo kvantifikovat mikroplasty již od velikosti 0,2 μm, a to v surové a upravené vodě ze třech nejmenovaných úpraven vody v České republice, určit jejich velikostní distribuci, tvar a materiálové složení. Bylo zjištěno, že v závislosti na zdroji vody a technologii dané úpravny se počet mikroplastů pohyboval v rozmezí 1414-7006 částic I-1 v surové vodě a 305-921 částic I-1 ve vodě upravené. Velikostně dominovaly částice menší než 10 μm a tvarově ve dvou zdrojích fragmenty a v jednom zdroji vlákna. Z hlediska materiálového složení analyzovaných mikroplastů převládal poyethylentereftalát a polypropylén.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zpráva o provedených experimentech za období 9-12/2017 pro projekt: Elektrokoagulační jednotka na separaci řasové biomasy.
Brányiková, Irena ; Vojtěchovský, R. ; Čermáková, Lenka
Produkce jednobuněčných řas ve světě každým rokem stoupá, nicméně jejich využití v potravinářství, kosmetice, krmivářství či výrobě biopaliv je stále limitováno vysokou výrobní cenou a množstvím vložené energie. Zásadní podíl tvoří energie spotřebovaná při separaci řasové biomasy z média, která je prováděna nejčastěji na talířových odstředivkách. Sklizňové koncentrace řasových suspenzí se u většiny kultivačních systémů pohybují mezi pouhými 1-5 g.l-1. Tudíž pro získání 1 kg suché biomasy je třeba nejprve odstřeďováním, pak sušením odstranit 200 až 1000 litrů vody. Toto množství a tím i vloženou energii lze řádově snížit při zařazení flokulace jako předstupně před odstřeďování. Jednou z možných typů flokulace je elektroflokulacem kdy flokulační činidlo přímo vzniká rozpouštěním elektrod. Při vhodném nastavení parametrů a vhodně zvoleném materiálu elektrod, není získaná biomasa kontaminována chemickými flokulaty a měla by být potravinářsky nezávadná. Hlavním cílem tohoto projektu je vyvinout průtočné elektroflokulační zařízení vhodné pro tyto účely.\n
|
|
|
Plán experimentů pro projekt: Elektrokoagulační jednotka na separaci řasové biomasy.
Brányiková, Irena ; Vojtěchovský, R. ; Čermáková, Lenka
Elektroflokulace (elektrokoagulace) jednobuněčných řas vysoce komplexní děj zahrnující řadu velmi složitých transportních, elektrochemických, hydrodynamických a povrchových jevů. Popis toho děje na úrovni jednotlivých zahrnutých mechanismů je příliš složitý a experimentálně náročný a pro účely praktického využití tohoto jevu není zcela nezbytný. K elektroflokulaci bylo proto přestoupeno inženýrským způsobem, kdy byla identifikována kritéria (rozmezí) žádaných veličin a hlavní faktory, které je ovlivňují. Pro tyto faktory byly pak vytvořeny dílčí faktoriální plány experimentů.
|
host ::
RSS.