|
|
Mimosmluvní instituty užití autorského díla
Jonáková, Eva ; Žikovská, Petra (oponent) ; Wünschová Pujmanová, Alexandra (oponent)
Str. 97 6. Závěr O konkrétních legislativních změnách, které lze v AZ očekávat v blízké budoucnosti, již bylo pojednáno výše. Jedná se o § 23 AZ, konkrétně jeho uvedení do souladu s komunitárními předpisy v souvislosti s tzv. hotelovou výjimkou, resp. také výjimkou "nemocniční." Co se týká existence a podoby mimosmluvních institutů užití autorského díla v dlouhodobějším a globálním horizontu, je velmi snadné nechat se unést více či méně opodstatněnými domněnkami a dohady. Mezi nejdůležitějšími faktory, které budou mít vliv na budoucí úpravu výjimek a omezení z autorského práva, jsou zařazovány jednak (nikterak překvapivě) rozvoj digitálních technologií, ale také celosvětový společenský vývoj, zejména rozšíření přístupu k internetu v zemích tzv. třetího světa. Podle některých autorů104 nelze ani tak hovořit o "výjimkách" z autorskoprávní ochrany, jako spíš o významných nástrojích, které napomáhají udržovat rovnováhu mezi ochranou autorskoprávních děl a svobodou uživatelů těchto děl. Tato rovnováha je údajně v dnešním digitálním propojeném prostředí105 redefinována. Uživatelé děl mají přirozeně zájem na tom, aby so učasná omezení autorskoprávní ochrany zůstala zachována i v budoucnu. Oproti tomu odvětví, která z autorskoprávní ochrany generují zisky,106 argumentují tím, že v digitálním prostředí jsou...
|
|
|
Ochrana porušování práv autorů v právním systému Čínské lidové republiky
Hájková, Erika ; Žikovská, Petra (vedoucí práce) ; Wünschová Pujmanová, Alexandra (oponent)
Čínské autorské právo vznikalo ve složitých "horotvorných procesech" postupného přerodu komunistické země v "čínský socialismus" s mnoha prvky volného trhu. Čínská civilizace, která vždy kladla velký důraz na zájmy celku, tento důraz ještě umocnila svým příklonem ke komunismu na konci 40. let minulého století. Práva individua - neřku-li individuální práva majetková - tak byla zcela potlačena, a naopak byl dále zvýšen důraz na ideologickou kontrolu jakékoli případné tvůrčí činnosti občanů, koncept, který byl rovněž čínskému právu vlastní již dlouho. Byrokratická kontrola se v minulém století v Číně stala naprosto absolutní. Čínská realita se dnes potýká s důsledky této vývojové "vlny". Jak konstatují Montgomery a Keane, jedním z důvodů malého rozvoje autorského práva na čínském filmovém trhu je fakt, že pro filmové a televizní producenty je mnohem důležitější správně se pohybovat v síti byrokracie (jak formálně, tak v oblasti kontaktů), než hájit svá autorská práva. Pro jejich zisky je totiž zásadní spíše to, zda bude dílo schváleno, a zda tedy bude relevantním úřadem jejich programu přidělen dostatečně velký "balíček" reklamního času (s nímž lze potom dále obchodovat, a tak financovat své programy), než to, zda jim za užívání jejich děl někdo zaplatí autorské poplatky.1 Nacházíme se kromě toho v situaci,...
|
|
|
Kolektivní správa práv autorských a práv s autorským právem souvisejících
Pujman, Martin ; Wünschová Pujmanová, Alexandra (vedoucí práce) ; Žikovská, Petra (oponent)
59 8. Závěr Závěrem této práce se pokusím shrnout své poznatky o opodstatněnosti a úloze kolektivních správců, včetně nových tendencí ve vnímání jejich postavení. Kolektivní správci plní v prvé řadě funkci zástupců nositelů práv. Pro tento účel disponují technickým a odborným personálním zázemím, což je značně zvýhodňuje oproti individuálním správcům práv. Zároveň spravují široký repertoár předmětů ochrany, čímž jsou atraktivními smluvními partnery pro osoby, jež mají zájem výsledky tvůrčí duševní činnosti užít. Z této perspektivy jsou kolektivní správci prospěšní i pro uživatele autorských děl a výkonů, jelikož jim dokážou nabídnout získání licencí k užití autorských děl a výkonů poměrně pohodlným způsobem a za nižší cenu, než by tomu bylo v případě individuálních správců. Ve vztahu k uživatelům děl spočívá výhoda pro 60 nositele práv ve snadné přístupnosti k těmto dílům, které v České republice spravuje v současné době šest kolektivních správců. Přesto, že v současném českém modelu kolektivní správy dochází k určitému omezení autonomie vůle, zejména v souvislosti s uzavíráním tzv. hromadných smluv nositelů práv, nelze toto hodnotit záporně už z toho důvodu, že drtivá většina nositelů práv nemá zájem na individuální správě svých práv ze shora uvedených důvodů. Vedle hájení zájmů nositelů práv plní...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.