|
|
Československé hospodářství v meziválečném období (1918 - 1939)
Bednář, Martin ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je podat popis hospodářství Československa mezi lety 1918 až 1939. Měla by poskytnout obraz o hospodářském, sociálním a politickém vývoji nově vzniklé demokratické republiky, ať už v jejím počátku, v ekonomicky příznivém období 1924 až 1929 či v období Velké hospodářské krize. Dále se věnuje osobnostem, které ovlivnily dobovou politickou a ekonomickou situaci a vztahy na mezinárodní úrovni. Zabývá se také hospodářskými a sociálními rozdíly mezi Čechy, Moravou, Slovenskem a Podkarpatskou Rusí pramenícími z jejich odlišné průmyslové a kulturní vyspělosti.
|
|
|
Alternativní pohledy na politiku centrálních bank v rámci Velké hospodářské krize v USA v roce 1929
Zajíčková, Jitka ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
Velká hospodářská krize, nebo-li Velká deprese, je jedním ze stále živých témat, ač se tato historická událost odehrála před více jak 70 lety. První ekonomiku, kterou postihla byla ekonomika Spojených států odkud se později prostřednictvím mezinárodního obchodu a provázanosti ekonomik dostala i do jiných zemí světa. Centrální bankovní systém, tedy Federální rezervní systém v tomto období hraje velmi významnou roli, na kterou přední ekonomové různých myšlenkových směrů reagují odlišně. V práci srovnávám náhled na průběh konce 20. let 20. století J.M. Keynese, Miltona Friedmana a Rakouské školy, kam se řadí jména jako Ludwig von Mises, F.A. Hayek či v Čechách Josef Šíma. Každý myšlenkový proud vychází ze svých základních teorií a ve výsledku je patrné, že na jednoznačném viníkovi se neshodnou.
|
|
|
Mechanismus průniku světové hospodářské krize do československé ekonomiky, její průběh a důsledky
Hrdlička, Vojtěch ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
Diplomová práce se věnuje popisu a analýze hospodářského vývoje v meziválečném Československu během světové hospodářské krize. V práci budou nejprve popsány politické a hospodářské změny, ke kterým došlo ve světě po první světové válce a které měly poté hlavní vliv na zhroucení světového hospodářství. Budou zde rovněž shrnuty i názory na možné příčiny vzniku této krize. Hlavním cílem práce je popis a analýza průniku světové hospodářské krize do československé ekonomiky, její průběh a důsledky, které tato krize měla. Průnik krize je zde sledován ve třech odlišných obdobích podle intenzity krize. Velký prostor je věnován především sledování vývoje makroekonomických ukazatelů v jednotlivých sektorech československého hospodářství během krize a jejich srovnání s předkrizovým stavem. Práce se rovněž zabývá otázkou sociálních dopadů krize v Československu a nechybí ani mezinárodní srovnání ekonomických ukazatelů s ostatními zeměmi.
|
|
|
Velká hospodářská krize 30. let 20. století a její důsledky pro Československo
Valenta, David ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá Velkou depresí 30. let minulého století, která byla jednou z největších hospodářských katastrof novodobých dějin. Sleduje především průběh a důsledky krize v Československu. Setkáváme se stále s řadou otázek k této události a ekonomové na celém světě o ní dodnes diskutují. Neexistuje jednoznačné vysvětlení, které by dokázalo vysvětlit všechny okolnosti, příčiny a důsledky Velké deprese. Naopak, stale se objevují nové pohledy na věc, které často již dopad krize nespatřují pouze v ekonomické sféře, ale odhalují také její sociální a politický dopad na události té doby. První část se zabývá mezinárodními vztahy v období před vypuknutím světové hospodářské krize, hledá spojitosti a východiska v ekonomické teorii a popisuje nástup Velké deprese ve Spojených státech amerických. Druhá a třetí část práce analyzuje a popisuje začátek a průběh krize v Československu a rozebírá jednotlivá odvětví ekonomiky. Čtvrtá část shrnuje hospodářské a politické dopady krize v Československu a ukazuje, jak země depresi čelila.
|
|
|
"Bankovní prázdniny" v rámci Velké Deprese, monetární politika FEDu a hospodářská politika prezidentů Hoovera a Roosevelta
Pavlík, Zdeněk ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Nováček, Jan (oponent)
Diplomová práce vystihuje vývoj hospodářství v USA v souvislosti s vývojem světovým a jeho vliv na jednu z nejtěžších krizí v kapitalistických dějinách, a to z pohledu ekonomické teorie rakouské školy. Především popsuje vznik Federálního reservního systému a zhodnocuje jeho politiku, včetně jejího vlivu na hospodářský cyklus. Jakým způsobem se poté cyklický vývoj americké ekonomiky promítl do finančního sektoru v USA ve 20. a 30. letech 20. století. Dále popisuje vývoj finančních trhů, investorské prostředí a vliv monetární politiky na chod celého hospodářství. Vystihuje vývoj Velké deprese, její příčiny, průběh a důsledky, které se projevily ve finančním sektoru a bankovnictví a jakou měrou se na intenzitě Velké deprese podílel Federální reservní systém. Objasňuje vývoj hospodářské politiky prezidentů Hoovera a Franklina Delano Roosevelta, s jejím vlivem na ekonomický, resp. finanční systém, a pokouší se analyzovat tehdejší bankovní soustavu. Stěžejním bodem této práce jsou "Bankovní prázdniny" jako monetární opatření, v rámci souboru hospodářsko-politických opatření známé pod názvem "New Deal", realizované z rozhodnutí prezidenta Roosevelta. Stalo se toto monetární opatření úspěšným a může být považováno za východisko z krize? Práce dále vystihuje příčiny tohoto monetárního opatření, čím bylo vyvoláno, jakou mělo strukturu, jak se projevovalo v oblasti finančních trhů a zda bylo ekonomicky efektivní či zda způsobilo hospodářské problémy. Nakonec poukazuje na důsledky ?Bankovních prázdnin?, které se staly přínosným ponaučením pro budoucnost v oblasti finančních trhů, ale také poukázaly na hrozby, které s sebou mohou intervenční opatření nést, a zda je možné obávat se podobné události v budoucnu? Závěrem nastiňuje diplomová práce obavu týkající se ekonomické svobody lidí, jejich rozhodování a možnou paralelu se současností.
|
|
|
Fiskální pravidla a jejich efektivita ? anglofonní země a EMU
Haas, Jakub ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zkoumání fiskálních pravidel - omezení fiskální politiky, která byla přijata v průběhu devadesátých let 20. století. Zkoumané země se dělí na dvě skupiny. Zaprvé se jedná o anglofonní země (Spojené království, Austrálie, Nový Zéland) s odlišným právním a politickým systémem než země druhé skupiny - Evropské měnové unie, které musely akceptovat tzv. Maastrichtská kritéria a Pakt stability a růstu. Analýza efektivnosti fiskální pravidel, která zahrnují pravidla numerická, procesní i transparentnostní, se zaměří na rizikovou prémii u úrokových sazeb finančního trhu jednotlivých zemí, na tzv. sovereign rating hodnotící kreditní riziko a samozřejmě také na konkrétní výsledky působení pravidel na fiskální agregáty jednotlivých zemí. Ačkoliv byla klíčová pravidla přijata až v devadesátých letech, reflektovala určitý vývoj veřejných financí v minulosti, proto se práce zaměří také na historické aspekty vzniku těchto pravidel, které hrály důležitou roli při jejich konstrukci. Výsledkem analýzy pak bude mezinárodní komparace efektivity fiskálních pravidel, která pomůže formulovat obecnější hospodářsko-politická doporučení pro země s rizikovým vývojem veřejných financí.
|
|
|
První New Deal
Černušák, Štěpán ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
V roce 1933 se stává americkým prezidentem demokratický kandidát Franklin Delano Roosevelt, který přichází s hospodářsko-politickým programem New Deal. Ten měl pro Američany znamenat naději na zlepšení situace v době Velké hospodářské krize. Práce se zabývá první etapou New Dealu od nástupu Roosevelta do funkce prezidenta až do roku 1935, kdy Nejvyšší soud zrušil jeden z pilířů prvního New Dealu. Toto období se vyznačuje ohromným zvýšením státních zásahů do ekonomiky, které Amerika v takové míře doposud nepoznala. Součástí prvního New Dealu byly mamutí projekty veřejných prací, jejichž cílem bylo snížení nezaměstnanosti. V oblasti zemědělství byl vydán zákon známý pod zkratkou AAA (Agriculture Adjustment Act), jehož cílem bylo snížit nabídku zemědělské produkce a zvýšit tím ceny na trhu. Stabilizaci průmyslového podnikání měl přinést tzv. zákon o ozdravení národního průmyslu (NIRA), který vytvářel kodexy čestné konkurence. Cílem práce je analyzovat hospodářskou politiku USA v letech 1933 - 1935 a popsat její dopady na ekonomiku USA.
|
|
|
Exploatace českých zemí v období protektorátu
Bořil, Zbyněk ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
Diplomová práce Exploatace českých zemí v období protektorátu pojednává o důsledcích šesti let nacistické nadvlády na naše hospodářství. Časově začíná na konci září 1938 konferencí v Mnichově, kde velmoci rozhodly o tom, že Československo musí vydat pohraničí. Následovaly vnitropolitické změny k totalitárnímu režimu spolu s hospodářskými těžkostmi. Tuto krátkou etapu našich dějin vystřídala šestiletá okupace. Za tu dobu se Německo snažilo maximálně využít možností exploatace hospodářského potenciálu naší vlasti pro svoji válečnou expanzi do Evropy, Asie a Afriky. K dosažení svého cíle u nás zavedli příkazové hospodářství. Zaměstnavatelé i zaměstnanci ztratili schopnost rozhodování, dělaly to za ně úřady. Za okupace došlo k obrovským majetkovým přesunům ve prospěch německých koncernů a velkobank. Týkalo se to hlavně židovského, ale v menší míře i českého kapitálu. Nacisté naše hospodářství během své nadvlády hodně poškodily a trvalo nějakou dobu než se podařilo exploatovanou českou ekonomiku znovu obnovit. Podle mého názoru cíle práce shrnout škody způsobené okupací se podařilo dosáhnout.
|
|
|
K vývoji amerických financí za velké hospodářské krize
Obonyová, Zuzana ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se věnuje popisu a analýze chování institucí finančního sektoru, tj. komerčního a centrálního bankovnictví USA v období Velké hospodářské krize. Zkoumá faktory, které mohly společně zapříčinit bezprecedentní bankovní kolaps na začátku třicátých let. Cílem práce je nabídnout přehledný a srozumitelný obraz o tom, jak americký finanční systém a její instituce, zejména komerční banky, Federální rezervní systém a zlatý standard, fungovaly v době Velké hospodářské krize. Velký prostor je věnován roli, kterou během události sehrál Federální rezervní systém prostřednictvím své strategie během dvacátých let a v době krize. V souvislosti s Velkou hospodářskou krizí zůstává jednou z nejvíce diskutovaných témat role Federálního rezervního systému. Dále práce obsahuje analýzu jednotlivých vln bankovních krizí, a to jak z mikroekonomického, tak i z makroekonomického pohledu. Věnuje se též problematikám omezení ?branch bankingu?, bankovním panikám a ?uvěrové expanze?. Z časového hlediska je téma diskutovaná do vyhlášení ?bankovních prázdnin? a přijetí zákona The Banking Act z roku 1933.
|
|
|
MYŠLENKOVÝ ZÁKLAD POLITIKY PREZIDENTA USA R. W. REAGANA A JEHO ODKAZ DO SOUČASNOSTI
Pejša, Jiří ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Stočková, Olga (oponent)
My thesis analyses thought background of politics in The United States of America in the 1980s. When prezident Ronald Wilson Reagan wins election in the beginning of this decade, America was in economic crisis, many branches were regulated; taxes were so high that economic motivation had been broken and all these elements were made according to Keynesian theory. Ronald Reagan chose other way for his policy; he used new view in economics, especially Supply-side economics, Monetarism and also traditional American values. So the practical policy was based on these idea recommendations. It?s quite sure, that age of this policy called Reaganomics, is very discussed period. This work tries to find an answer if this kind of practising economic policy was successful or not. However, this leading of policy became called "conservative turn in economic policy" and many states accepted this pattern, which had been on principles of economic liberalism.
|
host ::
RSS.