|
|
Možnosti využití nanomagteticky upravených materiálů při studiu dekomposice
Vyhnálek, Michal ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Veselá, Hana (oponent)
Při sledování půdní organické hmoty je využíváno různých metod značení, zejména využívající izotopy uhlíku 13 C, které jsou sice spolehlivé, ale vyžadují drahé vybavení. Levnou alternativou by mohlo být značení magnetickými nanočásticemi, které lze snadno připravit ve většině laboratoří. Výhodou použití nanočástic je skutečnost, že bychom byli schopni sledovat osud jednotlivých konkrétních částic přidaných do půdy, včetně jejich chemických změn či změn jejich mikrobiálního osídlení. Cílem této práce bylo experimentálně otestovat použití magnetických nanočástic a prokázat, zda je možné toto značení spolehlivě využívat při sledování půdního uhlíku. KLÍČOVÁ SLOVA Magnetické nanočástice, dekomposice, půdní organická hmota
|
|
|
Růst vikvovitých rostlin během primární sukcese na výsypkách po těžbě uhlí
Zedníková, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Výsypky po těžbě uhlí se vyznačují nepříznivými podmínkami omezující rychlý rozvoj přirozené vegetace, kterým je zejména velmi nízké množství dusíku v půdě. Rostliny se schopností symbiotické fixace dusíku se mohou uplatnit při obnově těchto degradovaných území, protože zvýší obsah dusíku v půdě a urychlí primární sukcesi na výsypce. Cílem této práce bylo vyhodnotit růst tří druhů rostlin z čeledi Fabaceae, a to jetele lučního (Trifolium pratense), štírovníku růžkatého (Lotus corniculatus) a vikve ptačí (Vicia cracca), v různě starých půdách z výsypek, které byly rekultivovány, a porovnat je s růstem v půdách z ploch, které se vyvíjely spontánní sukcesí. Dále porovnat změny v růstu těchto druhů rostlin v situaci, kdy v půdě rostly samostatně oproti růstu v konkurenci s travou lipnicí smáčknutou (Poa compressa). Dalším cílem bylo na základě měření různých parametrů v půdě vyhodnotit vliv růstu těchto rostlin na půdní vlastnosti v průběhu primární sukcese. Do prosátých půd odebraných na Velké podkrušnohorské výsypce po těžbě hnědého uhlí u Sokolova byly nasety zmíněné druhy rostlin. Růst probíhal ve skleníku po dobu 5 měsíců. Následně byla stanovena nadzemní a podzemní biomasa rostlin, vlhkost půdy, respirace půdy, pH půdy, dostupný fosfor a železo, celkový uhlík, celkový dusík a C:N poměr v půdě....
|
|
|
Autotrofní a heterotrofní respirace půd
Kopecký, Tomáš ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kukla, Jaroslav (oponent)
Cílem této studie je popsat autotrofní a heterotrofní respiraci půd na rekult ivo vaných a nerekult ivo vaných plochách poblíž Soko lova (Česká republika) po mocí jeden rok dlouhého výzku mu na výsypkách a záro ve ň přinést lit erární rešerši na toto téma. Bylo zjištěno, že teplota i rozdíly mezi plochami mají stat ist ick y významný vliv na resp iraci, a le při teplotě ko lem 0o C na nereku lt ivo vaných plochách dochází k velkému nárůstu respirace. Tento jev je potřeba podrobit dalšímu výzkumu který ná m umožní popsat dyna miku přirozeného vývo je ekosyst émů na důlních výsypkách. Teplota neměla stat ist icky významný vliv na resp irac i na nerekult ivo vaných výsypkách, což poukazu je na limitaci jiným faktorem.
|
|
|
Závěrečná zpráva 2018 o výzkumu výsypek v okolí Sokolova na základě dohody mezi ENKI ops a Ústavem půdní biologie BC AV ČR.
Frouz, Jan ; Mudrák, Ondřej ; Sun, Daquan ; Müllerová, V. ; Ardestani, Masoud Mortazavi ; Zeníková, P. ; Veselá, H. ; Veselá, M. ; Cejpek, J. ; Dvorščík, P. ; Hnilička, F. ; Jačka, L. ; Walmsley, A. ; Kučera, J. ; Bednářová, E. ; Buchbauerová, L. ; Reinshmitová, E. ; Vicentini, Fabio ; Baldrian, Petr ; Lin, Qiang
Zpráva přináší souhrn výsledků výzkumu obnovy půd a ekosystémů na území postiženém těžbou nerostů na Sokolovsku na základě dohody mezi ENKI ops a Ústavem půdní biologie BC AV ČR za rok 2018.
|
|
|
Vodní režim půd rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě uhlí
Cejpek, Jiří ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Moldan, Bedřich (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Tato disertační práce porovnává vodní režim rekultivovaných a nerekultivovaných výsypek po těžbě hnědého uhlí se zvláštním zřetelem na vývoj hydrologických vlastností půd, které jsou určující pro pohyb a zadržování vody v půdě. Zásadní vliv na zásobu půdní vody má technologie zakládání výsypky a její stáří, které spoluurčuje rozvoj vegetace. Během rozvoje půd na výsypkách se zvětšuje polní vodní kapacita a tím schopnost zadržovat vodu, zvětšuje se ale i bod vadnutí. Tyto změny souvisí s akumulací organické hmoty v půdě a s rozpadem jílovců na částice o velikosti fyzikálního jílu. Rozvoj schopnosti výsypkových půd vázat vodu je větší na rekultivovaných stanovištích, kde dochází k rychlejšímu rozvoji svrchního organominerálního horizontu, je zde však větší i bod vadnutí a spotřeba vody. Na nerekultivovaných stanovištích dochází k rozvoji půdního substrátu pomaleji. Celkově jsou, ale rozdíly ve vodním režimu mezi rekultivovanými a nerekultivovanými plochami malé.
|
|
|
Tvorba teplotních chomáčů jako součást termoregulace lesních mravenců
Slováková, Jana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kadochová, Štěpánka (oponent)
Tato práce se zabývá tvorbou teplotních chomáčů u mravenců rodu Formica a jejich významem pro termoregulaci. Pro zhodnocení tohoto významu byla použita data z dataloggerů, která poskytovala informace o teplotě uvnitř hnízda i teplotě okolního vzduchu pro období od 2. 4. do 4. 6. 2016 a dále snímky, které zachycovaly povrch mraveniště ve stejném období. Výsledky ukazují, že četnost výskytu a velikost chomáčů je do značné míry řízena vnitřní teplotou hnízda. Závislost výskytu chomáčů na teplotě není lineární, ale má spíše charakter skokových změn v četnostech výskytu pro různé teplotní hranice. V intervalu teplot 0 - 7řC četnost výskytu chomáčů prudce roste a dosahuje maxima při horní hranici tohoto intervalu, od teploty 7řC do 21řC je již četnost výskytu výrazně nižší, avšak relativně konstantní a při teplotě nad 21řC dochází ke strmému poklesu četnosti. Výskyt chomáčů je signifikantně determinován i klimatickými vlivy a insolací, přičemž měřená data ukazují, že po srážkové události je průměrná velikost chomáče signifikantně větší v porovnání s analogickými dny bez srážkové události. Klíčová slova: Formica polyctena, termoregulace, hnízda, teplota, ekologie
|
|
|
Synantropní členovci jako producenti alergenů v domácnostech
Smetanová, Ivana ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá lenovci produkující alergeny v domácnostech. Shrnuje sou asné poznatky nejen o jejich samotném alergenním p sobení v životním prost edí lov ka a možných onemocn ních, ale i o chování, výskytu a životním cyklu jednotlivých druh a možnostech odstran ní jich samotných i jejich alergen z domácností lov ka. Alergiemi v dnešní dob trpí zna ná ást lidské populace, alergeny se vyskytují všude v našem okolí. A v dnešním moderním sv t , kdy lidé tráví v tšinu asu ve vnit ním prost edí, ve kterém se nachází samotné alergeny i jejich zdroje, nabírají na d ležitosti i alergenní onemocn ní zp sobené lenovci, kte í s námi sdílejí domácnosti. V tém každé místnosti v domácnosti se vyskytují zástupci lenovc , kte í produkují alergeny a ty mohou ovlivnit život citlivých osob. Alergeny jsou p ítomné nejen v jejich t lech, ale i t lních sekretech. Nejv tší množství alergen z lenovc v domácnostech se nachází v prachu a v potravinách, p i emž alergická reakce se asto rozvine po požití, vdechnutí nebo kontaktu s daným alergenem. Prozatím je nejú inn jší a nejlevn jší lé bou alergenních onemocn ní vyhýbání se alergen m, proto je t eba regulovat po et lenovc , kte í jsou v jejich prost edí, jelikož jejich úplné odstran ní není prakticky možné. Klí ová slova: Alergeny, synantropní lenovci, domácnost
|
|
|
Retence půdní vody v krajině
Hřebejková, Barbora ; Šípek, Václav (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Retence vody v krajině patří z důvodu změny klimatu v současnosti mezi velmi aktuální témata. Je ovlivňována řadou faktorů, které způsobují její proměnlivost v prostoru i čase. Cílem této práce je zodpovědět otázku, jaký je dlouhodobý vývoj retence vody v krajině a zároveň objasnit, jaký vliv mají vybrané druhy vegetačního porostu na vývoj vlhkosti půdy pod ním. První část je zaměřena na literární přehled fyzikálních charakteristik půd, interakci vody v půdě a způsoby měření půdní vlhkosti. S cílem uspořádat základní poznatky o půdě a jejích vlastnostech, zejména pak ve vztahu s půdní vodou. Dále jsou představeny jednotlivé metody měření půdní vlhkosti s ohledem na jejich limity. Druhá část práce je zaměřena na rozbor vybraných studií, týkajících se jednak dlouhodobého vývoje retence vody v krajině a zároveň vlivu různých druhů vegetace na režim půdní vody. Kvůli technické náročnosti se bohužel jen velmi málo studií věnuje dlouhodobému měření půdní vody pomocí přímých metod, a proto jsou výsledky většinou omezeny na vyhodnocení retence vody v krajině pomocí hydropedologických modelů. Závěrečná část práce diskutuje a kriticky hodnotí výsledky studií, které se doposud zabývaly vlivem druhu vegetačního pokryvu na retenci vody v krajině a jejím dlouhodobým vývojem. Klíčová slova: retence vody, půdní...
|
|
|
Post-mining lanscapes, and the dynamics and distribution of soil faunal succession
Moradi, Jabbar ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Šarapatka, Bořivoj (oponent) ; Seeber, Julia (oponent)
Krajina po povrchové těžbě, dynamika a distribuce sukcese půdní fauny M.Sc. Jabbar Moradi Abstrakt Půdní biota hraje zásadní roli v půdou poskytovaných ekosystémových službách. Ve své disertační práci jsem se zaměřil na faktory ovlivňující kolonizaci, distribuci, biodiverzitu a ochranářský význam půdní fauny na výsypkách po těžbě hnědého uhlí, a na její dopad na interakci rostlin v podmínkách rekultivace či spontánní sukcese v oblasti Sokolovska. Výsledky této práce jsou shrnuty ve čtyřech odborných článcích - rukopisech. Studiem distribuce fauny v různých vegetačních habitatech a ekosystémech jsme zjistili, že heterogenní rozmístění různých skupin půdní fauny (např. mikrobiální společenstva, mesofauna, makrofauna) může být částečně vysvětleno různými vysvětlujícími proměnnými a použití jedné sady proměnných pro všechny skupiny nemusí zajistit dostatečně silný nástroj pro vytvoření seznamu hlavních elementů pro každou ze skupin půdní fauny. Přenos půdních bloků ukázal, že se fauna navzdory velké početnosti v přenesených blocích nebyla schopna rozšířit do širšího okolí. Toto zjištění naznačuje, že samotná prostorová dostupnost negarantuje úspěšnou kolonizaci půd, kde se půdní profil teprve musí vyvinout. Prozkoumání významu mikrotopografie na mladších výsypkových plochách ponechaných spontánní sukcesi...
|
|
|
Těžba uranu, její dopad na životní prostředí a rekultivace
Peterková, Alena ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Česká republika v minulosti patřila mezi významná území z hlediska těžby nerostných surovin. V období po druhé světové válce se stala velmi významným dobyvatelem uranové rudy, na kterou mnohonásobně vzrostla celosvětová poptávka díky rozvoji jaderné energetiky a masivní produkci nukleárních zbraní. V období osmdesátých let minulého století však zájem o uran poklesl a v devadesátých letech 20. století byly již téměř všechny uranové doly na našem území uzavřeny. Posledním místem těžby uranu byl důl Rožná, ve kterém bylo těženo až do roku 2017. V současné době probíhají na lokalitách rekultivační práce. Naplánování rekultivace pro dané území není však vždy jednoduchou záležitostí. Musí být brán v potaz způsob těžby, který byl na daném území prováděn, podloží, vzdálenost obydlí, podzemní vody, fauna a flóra okolí apod. Často jsou rekultivace prováděny nesprávným způsobem, a tím není dostatečně využit výjimečný potenciál biotopů zde vzniklých. Lidé mají tendence do obnovy krajiny silně zasahovat, jak už dodáváním živin, tak i vysazováním rostlinných druhů, a tím vytvářet intenzivní hospodářskou krajinu. Často si ovšem neuvědomují, že těžbou byla na lokalitě způsobena výrazná změna abiotických podmínek. Nově vzniklá stanoviště byla v mnohých případech osídlena vzácnými a ohroženými organismy, které jsou...
|
host ::
RSS.