|
|
Dynamika vývoje rusínských nářečí na území Slovenska a Ukrajiny na příkladě předložek
Vašíček, Michal
Tento příspěvek je věnován dynamice části slovní zásoby rusínských (jihokarpatských ukrajinských) nářečí ve dvou státních útvarech – na východě Slovenska a v Zakarpatí na Ukrajině. Je zaměřen na předložky, tedy na část synsémantického, neplnovýznamového lexika s vysokou frekvencí výskytu. Materiálovým východiskem je nářeční materiál získaný při vlastních terénních výzkumech, prováděných od r. 2011 v uvedené oblasti, konkrétně v obcích Ubľa a Malyj Bereznyj, ležících v těsné blízkosti slovensko-ukrajinské státní hranice. Zde se až do II. světové války vyvíjela blízce příbuzná rusínská nářečí ve shodných sociolingvistických podmínkách. Po II. světové válce však byla oddělena československo-sovětskou hranicí a dostala se do vlivu různých spisovných jazyků – slovenštiny na jedné straně a ukrajinštiny a ruštiny na straně druhé. Původně blízké dialekty se nivelizačními procesy orientovanými na různé spisovné jazyky značně oddálily. Na základě srovnání současného materiálu s materiály starších výzkumů se pokusíme zdokumentovat novější vlivy spisovných jazyků na vývoj rusínských nářečí.
|
|
|
Národnostní uvědomění mluvčích jihokarpatských nářečí ve slovensko-ukrajinském pohraničí
Vašíček, Michal
Cílem tohoto příspěvku je analýza současné národnostní identifikace mluvčích východoslovanských jihokarpatských dialektů na území Slovenska a porovnat ji s národnostními postoji mluvčích geneticky blízkých nářečí na území Zakarpatské oblasti na Ukrajině. Z našeho materiálu vyplývá, že mezi představiteli východoslovanského etnika na Slovensku převažuje etnonymum Rusnak, zatímco na Ukrajině se většina informantů považuje za Ukrajince nebo Rusíny. Sedmdesátiletá existence politické hranice mezi příslušníky východoslovanského etnika na území Slovenska a Ukrajiny tak výrazně ovlivnila nejen vývoj místních nářečí, ale i národnostní uvědomění jejich mluvčích.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Odlučitelná předpona preč a prefix wot- ve starší hornolužické srbštině a jejich role při gramatikalizaci slovesného vidu
Brankatschk, Katja
Tento příspěvek se věnuje hornolužické odlučitelné předponě preč ve srovnání se synonymním prefixem wot-. Klade si otázku, zda pomocí těchto dvou elementů je možné tvořit vidové páry typu preč hić (ipf.) – woteńć (pf.). Na základě korpusu z překladu bible do starší hornolužické srbštiny analyzují se ca. 100 příkladů s předponou preč a 50 príkladů s wot-. Zdá se, že je odlučitelná předpona dostačně integrovaná do slovotvorného systému, aby mohla převzít tuto funkci. V korpuse se najde ovšem pouze jeden potentiální vidový pár preč hić / (preč) woteńć. Tyto slovesa ukazují navíc jen slabé příznaky vidovosti. Silněji se při použití předpony preč projevuje vliv konkrétního německého ekvivalentu s odpovídající předponou nebo jiné lexikální factory. Celkově se zdá, že vid ve starší Hornolužické srbštině je gramatikalizován jen na nízké úrovni, potřeba vytvořit ipf. vidového partnera pro sloveso s prefixem wot- se nevyskytuje často. Zůstává otázkou, jakou roli hrajou tyto příklady v narativním kontextu, kde se kombinují pf. tvary aoristu s ipf. imperfektu. Větší korpus narativních textů by měl ukázat, do jaké míry je volba vidu v těchto textech daná lexikálně, náhodně nebo zda tu existuje funkční rozdělení podobně jako v češtině.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sémantické diateze v češtině a dalších slovanských jazycích
Skwarska, Karolína
V článku jsou zkoumány různé typy tak zvaných sémantických diatezí v češtině, ruštině a polštině. Diateze je chápána jako vztah dvou konstrukcí se stejným situačním obsahem a týmž slovesným lexémem, které jsou různě syntakticky strukturovány. Zdůrazněn je srovnávací aspekt - rozdíly jsou sledovány na povrchové a hloubkově úrovni. Analyzovány jsou určité sémantické skupiny sloves a jejich schopnost být základním členem příslušné diateze. Komplikované vztahy jsou demonstrovány na lexémech léčit, prořezat a jejich polských a ruských protějšcích.
|
|
|
Nová expresivní slovní zásoba (na materiálu českých a bulharských tištěných médií)
Nisheva, Bozhana
Příspěvek je zaměřen na novou expresivní slovní zásobu užívanou v jazyce tištěných českých a bulharských médií z posledních 20 let. Na základě konfrontační analýzy jsou sledovány slovotvorné modely tvoření současného českého a bulharského expresivního lexika. Pozornost je zaměřena na vztahy expresivizace a procesů charakteristických pro současnou slovotvornou dynamiku. K nim patří zejména sériové uplatnění tzv. „přechodových“ morfémů při tvoření nových slov, tvoření neologizmů pomocí univerbizace a juxtapozice, aktivizace tvoření abstrakt. Expresivita neologizmů je pojata jako výsledek kombinace slovotvorných prostředků s neshodnými genetickými a komunikačně-stylovými rysy, nejčastěji tedy jde o obměnu spisovných a nespisovných slovotvorných formantů a uplatňování domácích a přejatých (internacionálních) slovotvorných prvků v rámci jednoho slova. Expresivita nových slov je v příspěvku viděna jako neoddělitelná součást jejich slovotvorného významu.
|
host ::
RSS.