|
|
Činnost radiologického asistenta z pohledu praktické aplikace Atomového zákona
VOJTKOVÁ, Magdalena
V této bakalářské práci, na téma Činnost radiologického asistenta z pohledu praktické aplikace Atomového zákona, jsem vybrala z textu Atomového zákona a příslušných vyhlášek části týkající se činností radiologického asistenta v oboru radiodiagnostiky Činnost radiologických asistentů vychází ze zákona č.13/2002 Sb., Atomového zákona, a prováděcích předpisů, a musí být s jejich zněním v souladu. Praktická aplikace souvisí zvláště s radiační ochranou pacientů a zdravotníků při práci s ionizujícím zářením. Cílem práce je potvrdit z tohoto pohledu činnosti radiologického asistenta na mém pracovišti na Klinice zobrazovacích metod ve FN u Sv. Anny v Brně. Z výsledků mohu hodnotit, že práce radiologa odpovídá §7 Radiologický asistent z vyhlášky č. 424/2004 Sb., při provádění všech vyšetření dodržuje §60 Odůvodnění lékařského ozáření, §62 Optimalizace radiační ochrany, §63 Postup při lékařském ozáření z vyhlášce č. 307/202 Sb. Díky této práci jsem si prohloubila znalosti, které se týkají Atomového zákona a pro radiologické asistenty může sloužit jako základní přehled důležitých paragrafů Atomového zákona, které v praxi musí dodržet, aby jejich činnost byla v souladu s tímto zákonem.
|
|
|
Metody ověřování dodržování diagnostických referenčních úrovní v oblasti radiodiagnostiky
KROUPOVÁ, Helena
Metody ověřování dodržování diagnostických referenčních úrovní v oblasti radiodiagnostiky Přestože se paralelně s rozvojem diagnostických a terapeutických metod, cestou zdokonalování přístrojového vybavení a prostředků pro ochranu personálu i pacienta, rozvíjí i snaha o snižování aplikovaných dávek, představuje lékařské ozáření ze zdrojů ionizujícího záření používaných v lékařství významný příspěvek k celkové dávce ionizujícího záření, jíž je člověk vystaven. V současné době tvoří lékařské ozáření v České republice více než devadesát procent ozáření z umělých zdrojů a přibližně jednu devítinu z celkového ozáření populace. Vyhodnocování profesního ozáření lékařů a obsluhy rentgenových zařízení je v rámci osobní dozimetrie zabezpečováno již řadu desítek let. Systematické sledování dávek, spojených s lékařským ozářením pacienta, je však v oblasti radiodiagnostiky problematikou poměrně novou. Na základě požadavku Směrnice Rady 97/43/EURATOM stanovil SÚJB v rámci přílohy č. 9 vyhlášky 307/2002 Sb., o radiační ochraně takzvané {\clqq}diagnostické referenční úrovně``, které jsou úrovněmi dávek v rámci lékařského ozáření, jejichž překročení se při vyšetření dospělého pacienta o hmotnosti 70 kg při použití správné praxe neočekává. Soustavné překračování diagnostických referenčních úrovní v podmínkách klinické praxe je důvodem k přehodnocení optimalizace radiační ochrany na daném pracovišti. Dle návrhu Národních radiologických standardů pro radiologickou fyziku doporučuje autorský kolektiv rozšíření sledování radiační zátěže pacienta spojené s konkrétním lékařským ozářením o stanovení místních diagnostických referenčních úrovní, typických pro daný typ pracoviště u konkrétního provozovatele, a jejich kontinuální ověřování v rámci klinických vyšetření standardní skupiny pacientů. Obecně lze tyto dávky určovat dvěma základními způsoby: výpočtem z expozičních parametrů, nebo měřením součinu kermy a plochy, který je zpravidla realizován prostřednictvím speciálních zařízení, takzvaných DAP metrů. Cílem práce je popis obou způsobů, jejich porovnání a zhodno-cení efektivity těchto metod na různých typech skiagrafických pracovišť.
|
|
|
Konvenční zobrazovací postupy v radiologii se zaměřením na muskuloskeletární systém (výukový program)
NEUMANN, Petr
Tato práce poskytuje informace o roli radiologického asistenta v konvenčních zobrazovacích postupech při postižení muskuloskeletálního systému. Od radiologického asistenta se očekává zobrazení požadované oblasti minimálně na hranicí diagnostické únosnosti při zachování všech principů radiační ochrany, etických norem a práv pacienta. První část práce popisuje vznik a tvorbu rentgenového obrazu, stručnou historii a přístrojovou techniku potřebnou ke kvalitnímu zobrazení muskuloskeletálního systému. V další části je rozepsán popis zobrazovacích technik v závislosti na diagnóze a požadavku indikujícího lékaře a taktéž následná léčebná péče během které je v mnoha případech nutná asistence radiologického asistenta. Lepší informovanost radiologických asistentů vede ke zkvalitňování péče o nemocné, zlepšování komunikace mezi personálem a pacientem a může vést i ke snižování radiační zátěže obyvatelstva při zachování vysokého standardu zobrazeni. Na závěr této práce jsou uvedeny chyby zobrazení, zapříčiněné špatnou komunikací mezi lékařem a radiologickým asistentem, respektive neznalostí terapeutického postupu ze strany radiologického asistenta. Chybná zobrazení jsou ze souboru pacientů, kteří navštívili radiodiagnostické oddělení Oblastní nemocnice Kolín, a.s. v období od 1.1.2007 do 30.6.2007 s diagnózou postižení kyčelního kloubu a proximální části femoru.
|
|
|
Atomový zákon a jeho uplatnění pro významné zdroje ionizujícího záření (skiagrafické pracoviště)
MAŠKOVÁ, Zuzana
Ve své práci jsem se zabývala Atomovým zákonem a jeho uplatněním pro významný zdroj ionizujícího záření na skiagrafickém pracovišti. Rozpracovala jsem konkrétní požadavky související legislativy za účelem získání povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost k používání významného zdroje ionizujícího záření, konkrétně skiagrafického zařízení na lékařských pracovištích. Dále jsem zpracovala konkrétní povinnosti držitele povolení a požadavky na zajištění radiační ochrany pacientů a obsluhujícího personálu. Cílem práce je usnadnit žadatelům o {\clqq}povolení k nakládání s významnými zdroji ionizujícího záření`` orientaci v současné legislativě. Poskytnout informace, jakým způsobem postupovat při zpracování dokumentace, požadované pro jednotlivé povolované činnosti a jak eliminovat případné nedostatky nebo závady, které se nejčastěji vyskytují při kontrolách SÚJB.
|
|
|
Sledování a porovnání radiační zátěže pacienta a lékaře při vyšetření mozkových tepen jednoprojekčním a dvojprojekčním přístrojem pro DSA
SLAVÍKOVÁ, Jana
V experimentální části se zabývám měřením radiační zátěže personálu i pacientů při angiografickém vyšetření mozkových tepen.Jednak srovnávám naměřené hodnoty při použití jednoprojekčního a dvojprojekčního přístroje pro DSA a sleduji radiační zátěž pacientů. Měření bylo prováděno na přístroji Siemens Axiom Artis Biplane na radiodiagnostickém oddělení nemocnice Na Homolce. Pro výpočet dávky je v této práci zvolen program Effdose version. Dále se v experimentální části zabývám srovnáním naměřených hodnot lékařů během angiografického vyšetření na radiodiagnostickém oddělení v českobudějovické nemocnici na přístroji Polystar a v nemocnici Na Homolce v Praze na přístroji Axiom Artis Biplane. K tomu účelu byly použity elektronické osobní dozimetry EPD Mk2 od firmy Siemens. Všechny výsledky jsem zpracovala pro přehlednost do grafů. V závěru práce jsou popsány návrhy a opatření ke snížení radiační zátěže v praxi, které jsou při těchto angiografických vyšetřeních nezbytné.
|
|
|
RADIAČNÍ OCHRANA PACIENTŮ PŘI UŽITÍ SVAZKU S MODULOVANOU INTENZITOU (ImRT) {--} DOZIMETRICKÉ OVĚŘOVÁNÍ PLÁNŮ.
KLEČKOVÁ, Naděžda
V současné době stále více radioterapeutických pracovišť používá svazky s modulovanou intenzitou (ImRT) k léčbě pacientů. Radioterapie s modulovanou intenzitou (intensity-modulated ra{$\neg$}diation therapy, ImRT) využívá modulace intenzity fotonového svazku napříč ozařo{$\neg$}vaným polem. Takto je možné dosáhnout lepší konformity dávky než je tomu při konvenční radioterapii. Použití svazků ImRT umožní eskalovat dávku v cílovém objemu při stejném zatížení zdravých tkání při konvenční radioterapii, nebo při dodání stejné dávky je možné snížit toxicitu léčby ionizujícím zářením. Tato skutečnost přináší nutnost rozšířit systém jakosti na celý řetězec dodání dávky pacientovi, zahrnující lineární urychlovač s vícelamelovým kolimátorem (MLC {--} Multileaf collimator), plánovací systém (TPS {--} Treatment planning system), elektronický portálový zobrazovací systém (EPID {--} Electronic portal imaging device) a další. Na zabezpečování jakosti se podílí jak systém pravidelných zkoušek zajišťovaný držiteli povolení, tak i nezávislé ověřování prostřednictvím Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (dále SÚJB). Cílem této práce je nalezení optimálního a efektivního způsobu ověřování plánů, stanovit kritéria pro hodnocení naměřených výsledků, podat přehled všech aspektů zajištění radiační ochrany pacientů léčených ionizujícím zářením s využitím svazků ImRT. Rutinním dozimetrickým ověřováním plánů bude zajištěn mimo jiné jeden z principů radiační ochrany, a to optimalizace.
|
|
|
Stanovování uhlíku - 14 v plynných výpustech z jaderné elektrárny Temelín a jeho distribuce v životním prostředí
VALÁŠEK, Michal
Tato práce pojednává o monitorování radiouhlíku v plynných výpustech jaderné elektrárny Temelín a jeho distribuci v životním prostředí. Čtenář by měl získat ucelenou představu o úrovni monitorování radiouhlíku ve ventilačních komínech jaderné elektrárny Temelín a v životním prostředí v jejím okolí. Práce je členěna na několik částí. V úvodní části je čtenář seznámen se základními informacemi z oblasti fyziky, chemie a radiobiologie vztahujícími se k problematice radiouhlíku. Je zde popsán vznik radiouhlíku ve VVER reaktoru, cesty uvolňování do životního prostředí a koloběh uhlíku v přírodě. Dále je zde popsán způsob monitorování radiouhlíku ve ventilačních komínech jaderné elektrárny Temelín a v jejím okolí a souhrn platné legislativy České republiky vztahující se k radiační ochraně. Následující části se zabývají cíly práce, hypotézami a použitou metodikou. Výsledky jsou interpretovány formou tabulek a grafů. Diskuze výsledků je provedena v následující části. V závěru práce jsou shrnuty získané poznatky.
|
|
|
Monitorování radiační zátěže radiačních pracovníků na jaderné elektrárně Temelín
CUPALOVÁ, Klára
Tato práce se zabývá profesionálními expozicemi radiačních pracovníků Jaderné elektrárny Temelín. Úvodní část je věnována druhům ionizujícího záření po-dílejících se na radiační zátěži pracovníků, veličinám a jednotkám a základním legislativním požadavkům souvi-sejícím s osobním monitorováním. Následuje charakteris-tika metod používaných pro měření osobních dávek ze zevního ozáření, mezi které patří filmová dozimetrie, termoluminiscenční dozimetrie, radiofotoluminiscenční dozimetrie a elektronická dozimetrie. Pro sledování úvazků efektivních dávek z vnitřní kontaminace jsou po-užívány přímé a nepřímé metody. V práci jsou popsány možnosti optimalizace profesionálních expozic. Práce obsahuje zpracované výsledky osobního mo-nitorování z let 2005 a 2006 a návrh programu monitoro-vání. Nový program monitorování je založen na aktivních elektronických osobních dozimetrech a zabezpečuje po-tenciální přechodné období z pasivních osobních dozime-trů na aktivní dozimetry. Na rozdíl od pasivních dozimet-rů umožňují elektronické osobní dozimetry lepší kontrolu profesionálních expozic a díky přímé informaci o dávce zvyšují kulturu radiační ochrany.
|
|
|
Ochrana pracovníků, obyvatel a životního prostředí při těžbě a zpracování uranové rudy
PILECKÁ, Eliška
V České republice se uran dobýval v Jáchymově (do roku 1967), v okolí Příbrami (1948- 1991), v Okrouhlé Radouni v jižních Čechách (1972- 1990), u Vítkova v západních Čechách (do roku 1991), v Zadním Chodově (do roku 1992), na Dyleni (do roku 1994), v Hamru a Křižanech poblíž Stráže pod Ralskem (do roku 1990), v Zálesí v Rychlebských horách a v mnohých dalších lokalitách. Těžba uranu v nemalé míře ovlivnila zdraví a kvalitu života horníků i jejich rodinných příslušníků a dodnes do jisté míry ovlivňuje kvalitu života obyvatel hornických oblastí. Uranový průmysl ale především zanechal nenapravitelné změny na krajině a dodnes pozůstatky po těžbě uranové rudy ve značné míře ovlivňují kvalitu životního prostředí. Proto je i nadále nutné věnovat této problematice naši pozornost. V současné době je evidováno na území České republiky 3768 starých zátěží uranového průmyslu, z toho 2523 hlavních důlních děl, které je nutno sledovat a pravidelně kontrolovat. Jako staré zátěže jsou přitom označovány negativní vlivy již zlikvidované těžební nebo úpravárenské činnosti na životní prostředí, nebo jinak ohrožující veřejné zájmy. Podle charakteru negativního projevu se pak může jednat o zátěže báňské, to znamená negativní vliv důlního díla na stabilitu povrchu, a zátěže ekologické, to znamená negativní vliv na životní prostředí. Otázka uranového průmyslu je podle mého názoru široké veřejnosti velmi málo objasněna. Jedním důvodem může být to, že v dobách největšího rozkvětu uranového průmyslu v České republice byly veškeré informace související s výzkumem, těžbou, či zpracováním uranové rudy přísně tajné. Druhým důvodem může být i to, že neexistuje žádný ucelený zdroj informací použitelný jak pro studijní účely, tak pro informovanost široké veřejnosti. Tato práce by proto měla takový zdroj informací poskytovat.
|
|
|
Poranění hrudní a bederní páteře - postavení jednotlivých zobrazovacích metod v diagnostice a terapii
DOLEŽALOVÁ, Martina
Tato práce informuje o poranění hrudní a bederní páteře se zaměřením na práci radiologického asistenta. Poranění páteře patří mezi nejzávažnější poranění a jejich incidence stále stoupá. K diagnostice těchto poranění se používají radiologické zobrazovací metody jako skiagrafie, počítačová tomografie a magnetická rezonance, která provádí právě radiologický asistent. Pokud jsou tato poranění léčena operativně, setkává se s nimi radiologický asistent i na operačních sálech. Zde obsluhuje skiaskopické přístroje a pomáhá tak operatérovi s navigací výkonu. Je důležité, aby radiologický asistent správně ovládal postupy při všech výkonech které provádí a dbal na radiační ochranu. Důsledkem nekvalitně odvedené práce radiologického asistenta může být špatné nebo pozdní stanovení diagnózy a zvýšená radiační zátěž pro pacienta a v případě terapeutických výkonů i pro přítomný zdravotnický personál. V práci dále rozebírám soubor pacientů hospitalizovaných od 1.1.2006 do 31.12.2006 na neurochirurgickém oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové s diagnózou zlomenina hrudního nebo bederního obratle. Soubor čítá 84 pacientů ( 48 žen a 36 mužů ). Uvádím věkovou charakteristiku souboru, četnost postižení jednotlivých obratlů hrudní a bederní páteře, procentuální zastoupení jednotlivých terapeutických metod. Hlavně se však věnuji radiologickým metodám, kterými byli tito pacienti vyšetřováni a chybám, které jsme v jejich zhotovení zaznamenali.
|
host ::
RSS.