|
|
Improvizované výbušné systémy a jejich bezpečnostní hrozba pro obyvatelstvo.
MAIRYCH, Michal
Improvizovaný výbušný systém (dále jen IED), pro mnoho lidí nic neříkající soubor tří slov, avšak pro odborníky, kteří se touto problematikou zabývají, je to pojem související s absolutní hrozbou a signifikantním nebezpečím, které je nejen mimořádnou událostí, ale také celosvětovým problémem. IED jsou zbraní, která se stává naprostým standardem a nejfrekventovaněji využívaným smrtícím prostředkem ve většině ozbrojených konfliktů a válkách drogových kartelů. I když si to lidé neuvědomují, právě tyto systémy jsou destruktivním prostředkem, který boří domy, trhá auta a zabíjí lidi při teroristických útocích. Možná někteří tento název neznají, ale určitě mají ponětí o názvu, který používají sdělovací prostředky, ty zvou IED bombovými útoky. Jak jsem již zmínil, IED jsou největším zabijákem v současných válečných konfliktech, kde si na vrub připisují nejen stovky či tisíce mrtvých, zraněných a zmrzačených koaličních vojáků, ale i nositelem smrti pro desetitisíce nevinných civilních obětí. IED nejsou pouze fenoménem spojeným s válečnými konflikty, válkami drogových kartelů, partyzánskými praktikami povstalců na různých místech celého světa a teroristickým způsobem násilí, ale také prostředkem, který zneužívají jednotlivci či skupiny pro páchání trestné činnosti. V Českých podmínkách se můžeme setkat s jiným názvoslovím, kde odborná literatura pro výcvik pyrotechniků policie České republiky uvádí název nástražné výbušné systémy (dále jen NVS) a po letech se začíná objevovat další pojem - improvizovaný výbušný prostředek (dále jen IVP). V této práci ovšem pro účel seznámení s mezinárodní terminologií, budu používat mezinárodních názvů, pojmů zkratek a překladů. V úvodu této práce se v krátkosti zabývám seznámením se s pojmem IED, co tyto systémy představují a jaké složky se s nimi v České republice zabývají a likvidují je u nás či v zahraničí. Dále uvádím, co je předmětem zkoumání této práce. V teoretické části se snažím vtáhnout čtenáře trochu do historie a poukázat na některá časová období, fakta a informace, která nabízejí lepší náhled a snadnější pochopení některých témat spojených s IED. Také zde ve zkratce seznamuji s některými teroristickými a povstaleckými skupinami a tím, jak IED ve svém boji využívali, proč a co to přineslo. V pokračování této kapitoly uvádím základní pojmy a jejich vysvětlení, které se v práci objevují. Pro lepší pochopení dále seznamuji s konstrukcí IED, věnuji se popisu jednotlivých základních komponentů těchto systémů (spínač, iniciátor, zdroj, hlavní nálož, obal a zesilující prvky) a jejich rozdělení, typům, výkladu o nich, k čemu slouží, jaké mají výhody či nevýhody a s jakými druhy IED jsou spojovány. V poslední části této kapitoly vyjmenovávám konkrétní typy IED, uvádím jejich zástupce a detailněji se věnuji popisu těch, které jsou v současnosti největší hrozbou a nejaktuálnějším problémem. Také seznamuji s dělením a druhy IED incidentů, kterými se zabývá pyrotechnická skupina policie České republiky (dále jen PS PČR) a jednotky EOD v armádě České republiky (dále jen EOD AČR).
|
|
|
Každodenní prostorová mobilita obyvatel v regionu ORP Blatná: vzorce individuální mobility a jejich studium pomocí moderních geoinformačních technologií
KVĚTOŇ, Tomáš
Bakalářská práce hodnotí každodenní prostorovou mobilitu obyvatel vybraného regionu České republiky, v tomto případě ORP Blatná, a to s využitím dvou metod. Podstatná část výsledků práce vychází z dotazníkového šetření. Dále byla využita také data získaná sledováním pomocí GPS loggerů. Teoretická část práce se zabývá rozborem literatury geografie času, moderních geoinformačních technologí, migrace a dopravního chování obyvatel ČR. V metodice jsou uváděny podmínky a kritéria výběru obcí, z nichž respondenti výzkumu pochází a v neposlední řadě též samotný výběr respondentů. Dále navazuje průzkum a jeho vyhodnocení. Z dat o pohybu byly vyhodnoceny charakteristiky chování skupin obyvatel během zvolených sledovacích dnů. Hodnocení výsledků probíhalo na základě předem stanovených pravidel. Pravidla určují faktory, které jsou i podle odborné literatury považovány za podněty ovlivňující pohyb lidí během dne. Mezi podněty formující pohyb člověka v průběhu dne lze zmínit věk, druh zaměstnání, druh využívané dopravy, účel cesty atd. Výsledky jsou interpretovány pro příslušné kategorie skupin obyvatel dle pohlaví, věku, v dílčích cílech pak pro skupiny odlišující se místem bydliště a výší čistého měsíčního příjmu. Práce se též snaží vysledovat důvody rozdílného chování obyvatel stejných kategorií. V závěru jsou shrnuty veškeré poznatky a vyhodnoceny výsledky a rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi obyvatel.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Historickogeografické aspekty populačního vývoje města Strakonice
KLUČKA, Štěpán
Předkládaná bakalářská práce zkoumá historickogeografické aspekty populačního vývoje města Strakonice. Město prošlo v průběhu své historie specifickým populačním vývojem, který je v práci porovnáván i s ostatními vybranými městy. Výzkum se především vztahuje k období od 19. století po současnost. V úvodní části jsou vymezeny hlavní cíle a hypotézy práce. V následující kapitole práce nejprve popisuje základní geografické a historické charakteristiky zkoumaného města a ostatních celků. Navazující analytická část se zaměřuje na hledání příčin odlišností populačního vývoje vybraných měst a jejich porovnání ve vymezených etapách. V syntetické části práce sumarizuje hlavní aspekty populačního vývoje zvolených měst, specifické charakteristiky pro sledované město, a dále predikuje další možný budoucí populační vývoj. Závěr práce se zabývá možným využitím této studie a ověřováním platnosti hypotéz stanovených v úvodní části. Práce je doplněna přehlednými tabulkovými, grafovými i mapovými výstupy.
|
|
|
Historickogeografické aspekty populačního vývoje města Polná
ZIKMUNDOVÁ, Petra
Bakalářská práce zpracovává Historicko-geografické aspekty populačního vývoje města Polná. Polná je komparována s vývojem vybraných měst kraje Vysočina a důraz je kladen na období industrializace. Úvod obsahuje vymezené cíle, hypotézy, strukturu a koncepci práce. Následuje metodika práce a diskuze s literaturou s v minulosti vzniklými pracemi na toto téma. Základ práce tvoří tři kapitoly. První oddíl seznamuje s geografickými a historickými charakteristikami Polné. Následující analytická část obsahuje analýzu populačního vývoje, explanaci v podobě určení determinantů a kauzalit populačního vývoje Polné a ostatních sledovaných měst. Poté jsou všechna města navzájem komparována ve stanovených obdobích. Pátá kapitola je věnována syntéze zjištěných poznatků v předchozím textu a generalizaci dlouhodobých trendů, tendencí populačního vývoje a objasnění diferenciace vývoje měst v kraji. Sumarizuje hlavní aspekty vývoje a snaží se předpovědět budoucí vývoj populačního vývoje měst. Závěrečná část práce sumarizuje výsledky, zabývá se ověřováním hypotéz a naplněním cílů vymezených v úvodu. Součástí práce jsou seznamy použité literatury a zdrojů, grafů, tabulek a map.
|
|
|
Historicko-geografické aspekty populačního vývoje města Sušice
KOVÁRNOVÁ, Pavlína
Tato bakalářská práce se zabývá historicko-geografickými aspekty populačního vývoje města Sušice. Následně je populační vývoj Sušice srovnáván s ostatními vybranými obcemi. Větší důraz je kladen na období průmyslové revoluce, druhé světové války a současný populační stav. V úvodu práce jsou vytyčeny hlavní cíle tohoto díla a také zde jsou nastíněny základní hypotézy. Následně se práce zabývá charakteristikami města Sušice (fyzicko-geografickou polohou, sociálně-geografickou charakteristikou a historickým vývojem města Sušice). Dále následuje klíčová kapitola věnující se analýze populačního vývoje města Sušice. V této části je analyzován populační vývoj jednotlivých měst, který je poté komparován mezi vybranými obcemi. Syntetická část diferencuje města na základě poznatků z analytického oddílu. Na závěr dochází ke shrnutí hlavních získaných poznatků a nastínění populační prognózy. Na základě analýzy dojde také k ověření pravdivost hypotéz. Celá bakalářská práce je doplněna mapovými, tabulkovými a grafovými přílohami.
|
|
|
Vývoj osídlení a obyvatelstva na Lipensku do vzniku přehradní nádrže Lipno
KOUBOVÁ, Jolana
Práce se zabývá vývojem osídlení a obyvatelstva v regionu Lipenska v rámci historické geografie. Úvodní část práce je zaměřena na složkově ? geografický popis zkoumaného území a vymezení tohoto regionu. Další kapitoly jsou zaměřeny na vývoj prostorové struktury obyvatelstva z hlediska času a dalších geografických a historických souvislostí a vazeb. Závěr práce je věnován změnám v osídlení vyvolaných výstavbou a existencí přehradní nádrže Lipno. Cílem práce je ucelený náhled do problematiky sídelního vývo-je oblasti v souvislosti s vývojem obyvatelstva a geograficko-historickými proměnami území. Bakalářská práce je zpracována na základě archivních materiálů, terénního vý-zkumu, historických a současných map, katastrálních map a leteckých snímků. Součástí práce je využití geografického informačního systému (GIS).
|
host ::
RSS.