Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 

Warning: Requested record does not seem to exist.
Struktura a dynamika přirozené obnovy po skupinové seči ve smíšeném lese na ŠLP Křtiny
Bíšek, Tomáš
Náplní práce bylo zhodnotit dynamiku a strukturu přirozené obnovy smíšeného lesa v jemnějších (maloplošných) způsobech hospodaření a optimalizovat pěstební (obnovní) postupy. Pro výzkum byly vybrány 3 porostní typy (bukový, smíšený a smrkový), do kterých bylo v zimě 2013/2014 umístěno 10 různě velkých obnovních prvků - kotlíků (0,02 - 0,13 ha) skupinovou sečí. Zde byly analyzovány světelné poměry, bylinné patro, hustota a parametry zmlazení před a po zásahu. Hustota zmlazení byla analyzována v závislosti na světelných podmínkách a postavení ve skupinových sečích. Z měření bylo zjištěno, že přirozená obnova nejsnáze probíhala ve smrkovém porostním typu. V těchto podmínkách ovšem bylo docíleno nižší diverzity dřevin, nejvyšší byla zaznamenána v kotlících smíšených. V porovnání malých kotlíků (do 0,05 ha) a velkých kotlíků (0,05 - 0,13 ha) bylo vyšších hustot zmlazení naměřeno v kotlících velkých. Diverzita dřevin uvnitř kotlíku odpovídá světelným nárokům dřevin. Ve středové části převažoval modřín, v části přechodové pod stěnou dospělého porostu buk a smrk. Pod ochranou okolního porostu se nejlépe zmlazovala jedle. Zmlazení zkoumaných dřevin se orientovalo k západní, jižní a východní části kotlíků. Tento fakt odpovídá převaze difuzního záření (ISF). Výsledky této práce prokazují, že v daném časovém okamžiku na dané lokalitě lze skupinovými sečemi zvýšit druhovou diverzitu zmlazení. Optimalizace obnovního postupu skupinovou sečí by v daných přírodních podmínkách spočívala především v tvorbě větších obnovních prvků (do 0,1 ha) s elipsovitým protažením ve směru V - Z. K přesnějším závěrům však bude zapotřebí delší doba sledování.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.