Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 

Podíl Jana Antonína Quitainera na plastické výzdobě Strahovského kláštera. Sonda do vztahů mezi pozdně barokním sochařem a jeho mecenášem
Hořák, Martin ; Hladík, Tomáš (oponent) ; Horyna, Martin (vedoucí práce)
Umělecké působení Jana Antonína Quitainera (1709-1765) v Královské kanonii premonstrátů v Praze na Strahově překlenuje období dvou desetiletí. Ponecháme-li stranou nikoli nepravděpodobnou možnost, že již v roce 1726 se jako sedmnáctiletý pomocník svého otce Ondřeje Filipa (1679-1729) podílel na výzdobě průčelí strahovského kostela Nanebevzetí P. Marie, lze tvorbu mladšího Quitainera na Strahově sledovat od poloviny 40. let 18. století až do posledních měsíců sochařova života. Během uvedené doby zde tento svými součastníky ceněný a žádaný umělec vytvořil početnou kolekci kamenosochařských i řezbářských prací. Přesto stačilo půl století na to, aby jeho strahovské dílo i o sám upadli v zapomnění jak v okruhu širší veřejnosti, tak mezi samotnými premonstráty. Strahovský knihovník Johann Gottfried Dlabač ve svém slovníku českých a moravských umělců z roku 1815 věnoval jedno z hesel také Ondřeji Filipovi Quitainerovi ("Guitteinerovi"), jejž označil za autora sousoší sv. Heřmana Josefa před strahovskou kaplí sv. Voršily a všech soch na průčelí klášterního kostela.1 Veškerou plastickou výzdobu interiéru klášterního kostela připsal Dlabač Ignáci Františku Platzerovi.2 Sochaře J. A. Quitainera Dlabač vůbec nezná a pouze okrajově se zmiňuje o jakémsi "Antoniovi Guitteinerovi", jenž 12. května 1751 vystupuje jako...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.