|
Podnik jako předmět obchodněprávních vztahů
Zajíček, Jan ; Horáček, Vít (oponent) ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce)
58 nebude při rozvrhu výtěžku exekuce prodejem tohoto podniku uspokojena, zástavní právo k podniku nezanikne. V tom případě dojde fakticky k tomu, že vydražitel kupuje podnik, ke kterému se bude moci domáhat znovu zpeněžení zástavy zástavní věřitel, který navrhl už původní soudní prodej zástavy (podniku), avšak jeho pohledávka nebyla uspokojena. To lze dovodit z § 164 ObčZ, který říká, že zástavní právo působí vůči každému pozdějšímu vlastníku zastavené věci, nestanoví-li zákon jinak. 6.3.2 Veřejná dražba Druhým ze způsobů zpeněžení podniku jako zástavy je jeho prodej ve veřejné dražbě podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, v aktuálním znění (dále jen "ZVD"). S podnikem jako předmětem nedobrovolné veřejné dražby počítá výslovně § 36 odst. 4 ZVD. Obecně lze říci, že zákon vychází, jde-li o osud zástavních práv váznoucích na předmětu dražby, z jiných principů než v případě soudního prodeje zástavy. Pravidla prodeje ve veřejné dražbě v podstatě nerozlišují, zdali jde o prodej zastaveného podniku nebo prodej zastavené jednotlivé věci. Zástavní právo k vydraženému podniku ve veřejné dražbě zanikne, pokud pohledávka zajištěná zástavním právem k podniku byla u dražebníka přihlášena (respektive se za přihlášenou podle dle § 57 odst. 1 ZVD považuje) anebo pokud jde o zástavní právo podle doby vzniku...
|
host ::
RSS.