|
Smlouva o úvěru
Procházka, Jonáš ; Eichlerová, Kateřina (oponent) ; Liška, Petr (vedoucí práce)
66 10. Závěr Současná právní úprava smlouvy o úvěru má v souladu se zásadou smluvní volnosti, která je jednou z typických zásad pro soukromé právo, dispozitivní charakter, s výjimkou ustanovení § 497 a § 499 ObchZ. Mám za to, že zúčastněným stranám úvěrového vztahu poskytuje právní nástroj dostatečně funkční a efektivní, schopný přizpůsobit se všem relevantním potřebám, podmínkám a okolnostem, za nichž uzavírají smlouvu tohoto typu. Návrh nového občanského zákoníku ostatně přebírá ustanovení o smlouvě o úvěru z platného obchodního zákoníku pouze s drobnými úpravami a namísto označení "věřitel" a "dlužník" zavádí pro strany úvěrové smlouvy nové, lépe vyhovující označení a sice "úvěrující" a "úvěrovaný". Svou roli při procesu sjednávání smlouvy o úvěru hrají také zásady, které jsou zejména bankami při poskytování úvěru respektovány, nicméně tyto zásady se uplatní pouze v té míře, v jaké nekolidují s vůlí stran projevenou ve smlouvě. Ačkoliv může přílišný formalismus subjekty právního vztahu brzdit v jejich záměrech a činnostech, rizikovost poskytování a přijímání úvěrů, požadavek právní jistoty a snazší průkaznost v případných sporech, jsou dle mého názoru dostatečnými důvody pro zakotvení požadavku písemné formy v několika případech. Prvním případem je obligatorní písemná smlouva o úvěru. Druhým případem je...
|
host ::
RSS.