|
|
Církev - morální svědomí společnosti.
Čápová, Eva ; Rethmann, Albert-Peter (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Resumé Během staletí utváření, církev prošla dlouhou vývojovou řadou. Nyní jakoby hledá svoji tvář ve společnosti, která je natolik pluralitní, že se dá v určitém smyslu mluvit o zmatení jazyků a nastolení vlády Babylonu. A to ve všech oblastech života. Zejména je tento chaos patrný v přístupu k pravdě jako relativnímu pojmu, který má podléhat nadvládě člověka. I když hmotnost tělesa ponořené do kapaliny je rovna hmotnosti kapaliny tělesem vytlačené, tato skutečnost nijak nepodléhá lidskému soudu. I tato skutečnost je Božím dogmatem - neměnnou pravdou Boží. Archimédes tuto skutečnost nevymyslel, on ji objevil. Jde o zákon přírody, který je Bohem dán tak, jako i jiné zákony - dogmata, týkající se dobra člověka. Jsou to zákony Boží, které poznáváme skrze Zjevení, tak jak je nám v Kristu, On sám zjevil. Ve spojení s tím jak je poznáváme od stvoření až po současnost. A to jsou zákony spásy, tedy naplnění smyslu lidské existence. A to je to, co církev uchovává a střeží k blahu člověka. Všechny zákony Boží jsou pro dobro člověka a proto Církev, která si přeje respektovat všechny lidi a žít s nimi v míru, nemůže tak činit za cenu obětování Božích pravd a přizpůsobovat se lidskému zákonu libosti - nelibosti, který podřizuje zákony Boží své nadvládě. S určitostí lze konstatovat, že nerespektování přírodních zákonů...
|
host ::
RSS.