|
|
Tvorba a účelové využívání kartografických znakových sad
Andělová, Pavla ; Zvolská, Hana (oponent) ; Talhofer,, Václav (oponent) ; Stachoň,, Zdeněk (oponent) ; Bartoněk, Dalibor (vedoucí práce)
Disertační práce je zaměřena na účelové využití stávajících znakových sad státních mapových děl k tvorbě nové harmonizované sady a k efektivnímu používání stávajících znaků pro mapy velkých měřítek. Teoretická část práce se zabývá vývojem teoretické koncepce kartografického jazyka, možnostmi kartografické interpretace a zásadami při tvorbě znakových sad. V této části jsou také uvedeny národní i mezinárodní organizace a shrnuty právní předpisy, které souvisejí s kartografickou tvorbou a snaží se o jednodušší sdílení a předávání dat mezi jednotlivými státy. Dále jsou v práci vyhodnoceny současné možnosti účelového využití znakových sad s důrazem na snahy o sblížení kartografických výstupů v rámci České republiky i Evropské unie. Hlavním cílem práce je návrh nového znakového klíče pro potřeby Zeměměřického úřadu v souvislosti s distribucí nové edice státního mapového díla. Vývoj nových znaků navazuje na porovnání kartografické interpretace na mapách vydávaných státními organizacemi v České republice a vybraných státech Evropské unie. Zároveň s vývojem nového znakového klíče prochází zásadními inovacemi celé státní mapové dílo, i toto je v práci zakomponováno. Tato část disertační práce vznikala za blízké spolupráce se Zeměměřickým úřadem v Praze a za podpory Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu generála Josefa Churavého v Dobrušce. Výsledkem je komplexní znaková sada pro nové Základní topografické mapy České republiky v měřítku 1:5 000, 1:10 000, 1:25 000, 1:50 000, 1:100 000 a 1:250 000. V závěru disertační práce je navrženo řešení pro efektivnější využívání stávajících znaků v podobě účelové databáze znaků pro tvorbu map velkých měřítek.
|
|
|
Tvorba a účelové využívání kartografických znakových sad
Andělová, Pavla ; Zvolská, Hana (oponent) ; Talhofer,, Václav (oponent) ; Stachoň,, Zdeněk (oponent) ; Bartoněk, Dalibor (vedoucí práce)
Disertační práce je zaměřena na účelové využití stávajících znakových sad státních mapových děl k tvorbě nové harmonizované sady a k efektivnímu používání stávajících znaků pro mapy velkých měřítek. Teoretická část práce se zabývá vývojem teoretické koncepce kartografického jazyka, možnostmi kartografické interpretace a zásadami při tvorbě znakových sad. V této části jsou také uvedeny národní i mezinárodní organizace a shrnuty právní předpisy, které souvisejí s kartografickou tvorbou a snaží se o jednodušší sdílení a předávání dat mezi jednotlivými státy. Dále jsou v práci vyhodnoceny současné možnosti účelového využití znakových sad s důrazem na snahy o sblížení kartografických výstupů v rámci České republiky i Evropské unie. Hlavním cílem práce je návrh nového znakového klíče pro potřeby Zeměměřického úřadu v souvislosti s distribucí nové edice státního mapového díla. Vývoj nových znaků navazuje na porovnání kartografické interpretace na mapách vydávaných státními organizacemi v České republice a vybraných státech Evropské unie. Zároveň s vývojem nového znakového klíče prochází zásadními inovacemi celé státní mapové dílo, i toto je v práci zakomponováno. Tato část disertační práce vznikala za blízké spolupráce se Zeměměřickým úřadem v Praze a za podpory Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu generála Josefa Churavého v Dobrušce. Výsledkem je komplexní znaková sada pro nové Základní topografické mapy České republiky v měřítku 1:5 000, 1:10 000, 1:25 000, 1:50 000, 1:100 000 a 1:250 000. V závěru disertační práce je navrženo řešení pro efektivnější využívání stávajících znaků v podobě účelové databáze znaků pro tvorbu map velkých měřítek.
|
|
|
Automatická identifikace kódování a jazyka textu
Hron, Michal ; Pinkas, Otakar (vedoucí práce) ; Pavlíčková, Jarmila (oponent)
Zpracování prostých nebo složitých textů (MIME typ - application) často vyžaduje automatické rozpoznání použitého kódování a jazyka. Některé typy souborů nebo stránek obsahují vnitřní informaci o způsobu kódování. Ovšem může dojít ke konfliktům, např. mezi hlavičkami protokolu HTTP a značkou meta. Někdy je vhodné ověřovat správnost kódování souborů, i když je kódování známé. Není-li identifikace způsobu kódování dostupná, je třeba použít metodu automatického rozpoznávání kódování a jazyka. Jednou z nich je metoda n-gramů. Byla již mnohokrát použita na kategorizaci textů v mnoha programech a v různých programovacích jazycích. Na základě testů se zdá, že automatické rozpoznání češtiny a dalších slovanských jazyků bývá méně úspěšné než rozpoznání jazyků západních. Zjištění příčin a hledání lepších řešení je proto i dnes přínosné. Důležitými parametry úlohy jsou délka vstupního textu a použití více jazyků v jednom dokumentu. Předpokládáme, že text neobsahuje věty v několika různých jazycích. Bakalářská práce má obsahovat kromě základní analýzy i softwarové řešení dílčích problémů, ať už ve formě samostatných programů nebo zásuvných modulů.
|
host ::
RSS.