|
|
Možnosti pěstování Paulownia sp. v podmínkách ČR.
Kadlec, Jiří
Pěstování paulovnií v její domovině – Číně, Laosu a Vietnamu – má velmi dlouhou tradici. Poprvé byly jako dekorativní stromy vysazovány v Japonsku a Koreji. V průběhu let se její pěstování rozšířilo do všech kontinentů, vyjma Antarktidy. Na českém území byla poprvé vysazena v 19. století. Zhruba od 80. let 20. století se začaly kultivovat kontrolovaně křížené paulovnie (hybridy), jejichž šlechtěním mělo být dosaženo kvalitnějšího, odolnějšího jedince, s velkou objemovou produkcí dřevní hmoty. Díky tomu se celosvětově zvýšil počet plantáží paulovnií. V České republice (ČR) byly založeny první plantáže a soukromé výsadby s hybridy paulovnií v posledních deseti letech. Avšak doposud nejsou nikde zveřejněny výsledky ze založených plantáží a neexistuje ucelená metodika pro výsadbu, ochranu a následnou pěstební péči. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli zaměřit na možnosti pěstování paulovnií v podmínkách ČR, sledovat různé růstové charakteristiky a definovat potřebnou ochranu a pěstební péči. Možnosti pěstování paulovnií byly zjišťovány na pěti výzkumných plochách, které byly založeny na Moravě od teplých nížin až po chladné pahorkatiny. Na těchto plochách byly zjišťovány dendrometrické parametry, poškození a mortalita. Dále jsme provedli experimenty s úpravou nadzemní části, vyvětvováním, ochranou proti mrazu a závlahou. Z výsledků měření na vybraných plantážích lze předpokládat, že klimatické podmínky v ČR jsou méně příznivé nežli v subtropickém pásmu, ze kterého Paulownia sp. pochází a kde se nejčastěji pěstuje. Růst rostlin je na všech našich plantážích pomalý a navíc je ovlivněn mrazem. Proto je obmýtí podstatně delší ve srovnání s obmýtím v subtropickém pásu. Největším problémem se zdá být nedostatečný úhrn srážek, kratší vegetační období a silnější a déletrvající mrazy. Menší úhrn srážek lze kompenzovat závlahou, přičemž je nutné zvolit množství dodávané vody na základě vysazeného druhu/hybridu. Náš experiment ukázal, že většina naměřených parametrů byla největší u Paulownia tomentosa a P. Hybrid 9502, když bylo těmto rostlinám dodáváno 150 l/m2 vody za měsíc. U rostlin Paulownia Shan Tong a P. Clon in vitro 112® byly měřené parametry největší, když bylo dodáváno 100 l/m2 vody měsíčně. U rostlin P. Bellissia® se měřené parametry prakticky nezměnily bez ohledu na množství dodávané vody. Zmrznutí kořenového systému (a následné odumření rostliny) lze snížit obsypáním zeminy kolem rostliny. Zmrznutí nadzemní části rostliny (podle našich výsledků) však nelze dostatečně eliminovat. Přičemž nejlepším typem ochrany bylo obalení kmene papírovým pytlem, netkanou textilií nebo jeho natření kmene bílou barvou. Nicméně nadzemní část kmene při použití těchto typů ochrany byla vždy po zimní sezóně zmrzlá zhruba o 50 %. Z těchto důvodů je nutné stimulovat roční výškový přírůst, čímž zredukujeme četnost kmenových deformací. Stimulaci výškového přírůstu lze provést vyvětvováním (odstranění větví a listů) v nižší třetině kmene na konci jara. Dalšími faktory ovlivňujícími růst paulovnie jsou biotechnologie výsadby, odstraňování buřeně, ochrana kmene proti korní spále a ochrana rostlin proti zvěři.
|
|
|
Vliv vyvětvování na tloušťkový a výškový přírůst třešně ptačí (Prunus avium L.) v podmínkách ŠLP "Masarykův les" Křtiny
Žalek, Mikuláš
Třešeň ptačí produkuje velmi hodnotné dřevo, které může zvýšit ekonomický užitek v lesním hospodářství. Pro vypěstování kvalitních třešní je nutné provádět vyvětvování, kterým se postupně dosáhne rovných, dlouhých a bezsukých kmenů. Cílem práce bylo posoudit reakci třešní na různé způsoby vyvětvování. Šetření se uskutečnilo ve čtyřech mladých porostech nacházejících se na ŠLP Křtiny. Výsledky potvrzují, že vyvětvování má negativní vliv na tloušťkový přírůst. Čím je redukce koruny razantnější, tím více přírůst klesá. Vliv vyvětvování na výškový přírůst nebyl jednoznačně prokázán. Praktickým doporučením je provádět mírnější nebo selektivní způsob vyvětvování, které nesnižuje výrazně tloušťkový přírůst. Třešně by měly být vyvětvovány včas, opakovaně po dvou až třech letech, kdy nejsou větve příliš silné, a lze očekávat rychlé zacelení řezných ran. Dále je nutné s třešní pěstovat i výchovné dřeviny, které chrání jejich kmeny před osluněním vyvolávající vznik sekundárních výhonů.
|
|
|
Růst a postavení třešně ptačí v porostech na LZ Židlochovice
Sklenářová, Monika
Třešeň ptačí patří mezi cenné rychle rostoucí listnáče. Svou přítomností v porostech může zastávat funkci ekologickou i ekonomickou. Aby však mohla těchto funkcí v lesních porostech dosahovat, je nutné provádět umělé vyvětvování a podporovat výchovné dřeviny. Výzkum bakalářské práce proběhl ve třech porostech na LZ Židlochovice. V porostu A byl hodnocen vliv vyvětvení na tloušťkový a výškový přírůst třešně od roku 2016 po dobu tří let. Za danou dobu proběhlo vyvětvení části třešní pouze jednou. V porostu B výzkum započal v roce 2017 a ve stejném roce byla část jedinců vyvětvena. Vliv vyvětvení výškového a tloušťkového přírůstu byl hodnocen po dobu dvou let. V porostu C byl hodnocen vliv polaření na odrůstání třešně od roku 2017 po dobu dvou let. Výsledky prokázaly, že v porostu A a B nemělo vyvětvování negativní vliv na výškový přírůst, v porostu B byl zaznamenán naopak kladný vliv vyvětvení na výškový přírůst. V obou porostech naopak vedlo vyvětvení ke snížení tloušťkového přírůstu. V porostu C byl prokázán pozitivní vliv polaření na odrůstání třešní. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že vyvětvování třešně je důležitý výchovný zásah, ale musí být prováděn zavčas a v pravidelných maximálně dvouletých intervalech.
|
|
|
Postavení a výchova třešně ptačí v porostu ve stavu převodu na les střední (ŠLP Křtiny - polesí Vranov)
Žalek, Mikuláš
Třešeň ptačí je perspektivní dřevinou pro naše lesní hospodářství z důvodů ekologických i ekonomických. K dosažení vyššího ekonomického zhodnocení třešňového dříví, je nutno provést zvláštní pěstební zásah – umělé vyvětvování. Vyvětvováním se myslí odstranění spodních silných větví a tím získání dlouhých kvalitnějších kmenů bez suků. Vyvětvování třešní proběhlo ve dvou různě starých porostech na ŠLP Křtiny. V porostu A byly mladé třešně ptačí jednorázově vyvětveny třemi různými způsoby: ponecháním pouze letošního přírůstu (S), ponecháním posledního přeslenu (P) a kontrola (K), tzn. bez vyvětvování. V porostu B bylo vybráno několik cílových stromů (C), které byly vyvětveny, a několik kontrolních třešní bez vyvětvení (K) pro porovnání přírůstů. Výsledky ukazují, že vyvětvování neovlivňuje výškový přírůst, ale tloušťkový přírůst se s rostoucí intenzitou vyvětvování snižoval. Stejný pokles platí i pro přírůst kruhové základny. Ze získaných údajů vyplývá, že by vyvětvování mělo být provedeno mírně v mladší fázi vývoje třešně, kdy ještě nejsou odstraňované větve příliš silné.
|
host ::
RSS.