Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Psychologické aspekty péče o seniory
LACINOVÁ, Irena
Práce se zabývá psychologickými aspekty péče o seniory v závěrečné fázi života. Zaměřuje se na pečující profesionály a pečující laiky. Teoretická část popisuje fyziologické stárnutí a jednotlivé psychologické aspekty, které se mohou během péče o seniory v závěrečné fázi života vyskytnout. V praktické části zaznívají krátké výpovědi pečujících profesionálů a pečujících laiků, kteří mají zkušenost s péčí o umírající seniory. Práce se věnuje negativní pocitům a stavům, které se u pečujících profesionálů i laiků mohou vyskytnout a mohou vést k syndromu vyhoření. Nabízí i možnosti řešení tak, aby péče v poslední fázi života přinášela všem pečujícím vedle ztráty i naději.
Význam a dostupnost péče a podpory pro umírajícího a jeho rodinu
VODIČKOVÁ, Jana
Práce popisuje potřeby umírajících, problémy, s kterými se potýkají pečující. Popis základních pojmů, smrtelné a nevyléčitelné onem.,paliativní péče, adaptivní mechanismy,umírání, smrt. Péče o rodinu. Výzkum - potřeby těžce nemocných a umírajících, problémy pečujících, síť hospiců v ČR. Výzkumné otázky: Jaké jsou potřeby a možnosti umírajících? Jakým aktuálním problémům čelí osoby, které o ně pečují? Vyhovují hospice v ČR potřebám osob, které potřebují jejich služby, z pohledu územního rozsahu a kapacity?
Stresová zátěž v rodině umírajícího
PATKOVÁ, Dagmar
Cílem práce bylo poukázat na možné reakce na stres, dopady a v neposlední řadě rady, jakým způsobem se s tímto faktem vyrovnat. Bakalářská práce je rozdělena do dvou základních částí. První část se zabývá vymezením základních pojmů paliativní péče, smrt, umírání, doprovázení umírajících pacientů a psychické zátěže rodiny umírajícího. Dále popisuje psychologii této specifické situace a ostatní okolnosti, týkající se smrti, umírání, zármutku, truchlení a determinanty stádii truchlení. Pro dosažení stanoveného cíle bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Respondenty byli členové jedné rodiny, manželka, otec, bratr, a děti zesnulého. Délka od neanticipované smrti blízkého člověka je šest let. Respondenti byli vybráni záměrným výběrem. Na základě výsledků šetření bylo popsáno sociální fungování rodiny a dopady smrti blízké osoby na rodinu. Z výzkumu lze konstatovat, že zármutek po smrti blízké osoby je pro pozůstalé členy rodiny celoživotní. Smrt otce vyvolala změny v sociálním fungování rodiny, ve vztazích mezi jejími členy a také změnila životní postoj jednotlivých pozůstalých členů rodiny. Z výzkumu vyplývá, že pozůstalí členové rodiny měli k sobě velmi dobrý vztah, který se ještě více upevnil po prožité nečekané ztrátě otce. Také se ukázalo, že každý člen rodiny se vyrovnával se ztrátou jiným způsobem a pro každého měla jiný dopad. V závěru práce je provedeno shrnutí výsledků rozhovorů. Výzkum ukázal, že žádnému členu rodiny nebyla nabídnuta odborná ani laická podpora, kterou by uvítali, jak zpětně hodnotí. Podpora nejen v akutním zármutku je pro pozůstalé velmi důležitá, protože má dopad na celkový průběh procesu truchlení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.