|
|
Využití jetele plazivého v trávnících
Odehnalová, Jana
První část diplomové práce je sepsána ve formě literární rešerše se zaměřením na trávníky, vhodnosti jetelovin do trávníku, popis jetele plazivého a drobnolisté odrůdy typu 'Microclover'. Druhá část je věnována experimentu, který probíhal ve Výzkumné stanici pícninářské Vatín, která náleží MZLU v Brně. Tento výzkum byl zaměřen na hodnocení příměsi jetele plazivého na trávníky. Byly vysety tři varianty, kde byla první složena pouze z trav, které byly v průběhu roku hnojeny dvakrát dusíkem, ve druhé byla přítomna pícní odrůda jetele plazivého typu 'Klondike' a poslední byla varianta se směsí mikrojetele 'Pipolina'. Obě varianty s jetelem plazivým nebyly v průběhu pokusu hnojeny dusíkem. V této práci jsou hodnoceny parametry: zapojení porostů, podíl plevelů, výškový růst, produkce nadzemní biomasy a velikost listů jetele plazivého. Bylo prokázáno, že směs trávy, bez jetele vykazovala nejnižší zapojení porostů, podíl prázdných míst dosáhl 10,4 % kdežto u směsi s jetelem plazivým to bylo pouze 6,5 %. Dále také podíl plevelů zde byl vyšší než u variant s jetelem, pouze na začátku měly všechny 3 varianty stejné zastoupení a to kolem 3 %, a postupem času před 6. sečí trávy vykazovaly 11 % zastoupení plevelů a varianty s jetelem jen 1 %. Varianta čisté trávy byla v průměru všech sečí průkazně nižší, než porost s jetem, pouze před 1. sečí byla tato varianta nejvyšší, vzhledem k jarnímu hnojení dusíkem. Varianty se zastoupením jetele na začátku vegetace nebyly tak vysoké, vzhledem k chladnějšímu počasí. Pícní odrůda jetele dosáhla průkazně větší průměr trojlístků, než odrůda mikrojetele (46 vs. 37 mm). Největší roční produkci sušiny měla varianta trav s 14,6 t/ha, následně mikrojetel 'Pipolina' s 12,7 t/ha a pícní odrůda jetele 'Klondike' dosáhla výnosu 11,9 t/ha. Průměrný roční výnos čerstvé biomasy byl nejvyšší u porostu s jetelovinami kde odrůda 'Pipolina' dosáhla 67 t/ha, 'Klondike' 63 t/ha a směs trav pouze 55 t/ha.
|
|
|
Trávy ve floristické tvorbě
Šmídová, Veronika
Bakalářská práce byla vypracována na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici v letech 2020/2021. Cílem práce bylo vytvoření ucelené literární rešerše na téma využití okrasných trav ve floristice. Bakalářská práce se zabývá možnostmi využití okrasných trav v jednotlivých floristických disciplínách. Dále je také součástí charakteristika daných rostlin a jejich taxonomické zařazení. Nedílnou součástí je, jak rostliny připravit pro samostatné aranžování. Praktická část obsahuje autorskou tvorbu, která byla vytvořena v podobě různých floristických disciplínách se zaměřením na nejnovější trendy ve floristice v průběhu roku 2020/2021. Díla byla vytvořena na základě projevu autorské kreativity a současných trendů ve floristické tvorbě.
|
|
|
New mixtures of urban lawns as a tool for climate change adaptation
Owusu, Williams Afriyie
Trávníky jsou jednou z hlavních složek zeleně ve městech. Cílem této práce je pokusit se najít nové trávníkové směsi složené z trav jetelovin a bylin, které by byly vhodné pro zaklá-dání nových travníkových porostů ve městech a vesnicích v době měnícího se klimatu. V této práci byly testovány tři trávníkové směsi určené pro městskou zeleň. Směs trav a jetele plazivého se prezentovala nejlepší rychlostí růstu po založení projevující se jak výškou porostu tak i pokryvností. Absence jílku vytrvalého ve směsi slunná stráňka a pou-hých 6% v kopretinové směsi mělo za následek pomalejší počáteční vývoj porostu těchto bylinných směsí po 31 dnech po zasetí. Vyšší výsevní množství u směsi trav a jetele plazi-vého (20 g.m-2) rovněž ovlivnílo počáteční rychlost zapojení porostu oproti pouhým 5 g.m-2 u obou bylinných směsí.
|
|
|
Kvalitativní a kvantitativní změny společenstva polopřirozeného travního porostu v závislosti na odstupňovaných dávkách živin, intenzitě využití a měnicích se klimatických podmínkách
Nawrath, Adam
Cílem práce bylo posoudit vliv odstupňovaných dávek živin, rozdílné intenzity využití a povětrnostních podmínek daného ročníku na zastoupení jednotlivých agrobotanických skupin a dominantních druhů, druhovou diverzitu, druhovou pestrost a produkci sušiny píce u polopřirozeného travního porostu. Dotace dusíkatých hnojiv vedla k nárůstu (P<0,05) podílu trav, poklesu (P<0,05) zastoupení ostatních bylin a ústupu (P<0,05) jetelovin. Aplikace dusíku měla dále za následek pokles indexů diverzity (P<0,05) a také počtu druhů. Hnojení PK mělo naopak na počet druhů a indexy diverzity pozitivní vliv. Rostoucí dotace živin a také vyšší intenzita využití vedla ke zvýšení (P<0,05) produkce sušiny píce. Jako nejefektivnější se jeví hnojení PK, kdy byl zaznamenán nejvyšší nárůst produkce sušiny píce a také nejvyšší efektivita využití živin. Dvousečné využití vedlo k dominanci trav (P<0,05) a snížení (P<0,05) podílu ostatních bylin a jetelovin.
|
|
| |
|
|
Využití trav a travin ve floristické tvorbě
Korimová, Adriána
Práce se zabývá možnostmi využití trav a travin ve floristické tvorbě. Cílem bylo vytvořit ucelený pohled na danou problematiku a poskytnout vlastní názor a přístup k jejímu řešení. Byly charakterizovány jednotlivé čeledi trav a travin, jejich morfologická stavba a sortiment. Také byly definovány různé floristické disciplíny a styly tvorby. Všeobecná floristická teorie byla doplněna možnostmi a příklady využití trav podle známých floristů jako Klaus Wagener či Karl - Michael Haake. Praktická část obsahuje autorská díla v různých disciplínách, se zaměřením na současné trendy a vlastní kreativní projev autora. Tato část byla realizována v průběhu celého roku 2019. Jednotlivé díla byly uplatněny v prostorách interiéru a exteriéru, v rámci různých akcí, či pro soukromé účely.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Srovnání produkce nadzemní biomasy a výšky porostů trávníkových a pícních odrůd trav
Smílková, Aneta
Tato diplomová práce se zabývá rozdíly mezi trávníkovými a pícními odrůdami trav. V literárním přehledu jsou nejprve vymezeny pojmy týkající se této problematiky a následně práce přibližuje podstatné informace z biologie a morfologie trav. Dále popisuje trávníkové a pícní odrůdy včetně cílů jejich šlechtění. V praktické části se nachází popis a vyhodnocení založeného pokusu, ve kterém byly použity odrůdy jílku vytrvalého, kostřavy rákosovité a kostřavy červené. Hodnocení pokusu proběhlo ve dvou termínech a sledovány byly tyto parametry: zapojení porostu, zaplevelení, výška porostu, produkce nadzemní biomasy a počet odnoží. Statisticky významné rozdíly (p < 0,05) mezi trávníkovými a pícními odrůdami byly prokázány u výšky porostu a počtu odnoží na jednotce plochy. Výška porostu před sečí byla u trávníkových odrůd v průměru 18 cm, u pícních odrůd 22,8 cm. Průměrná výška porostu kostřavy červené byla 18,1 cm, u jílku vytrvalého 21,1 cm a u kostřavy rákosovité 21,7 cm. Trávníkové odrůdy měly v souhrnu o 53,8 % odnoží více než odrůdy pícní. Průměrný počet odnoží u kostřavy rákosovité byl 1,34 odnože/cm2, u jílku vytrvalého 1,58 odnože/cm2 a u kostřavy červené 2,06 odnože/cm2.
|
host ::
RSS.