Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.06 vteřin. 
In vitro studium trombolytické rezistence u ischemické cévní mozkové příhody
Hložánková, Anna ; Raptová, Petra (oponent) ; Víteček, Jan (vedoucí práce)
Ischemická cévní mozková příhoda patří celosvětově mezi nejčastější příčiny mortality a trvalé invalidity. Nejčastěji používaným terapeutickým přístupem při léčbě tohoto onemocnění je enzymatická trombolýza s využitím rekombinantního tkáňového aktivátoru plazminogenu – alteplázy. Přestože altepláza představuje v současné době jediné klinicky schválené trombolytikum pro léčbu ischemické cévní mozkové příhody, její účinnost je značně omezená. Tyto limitace mohou být způsobeny několika faktory, včetně struktury a mechanických vlastností trombu. Teoretická část této bakalářské práce je zaměřena na ischemickou cévní mozkovou příhodu, její enzymatickou terapii, a především na studium faktorů ovlivňujících její účinnost. Praktická část je zaměřena na in vitro přípravu strukturně variabilních trombů a charakterizaci vlivu jejich struktury na účinnost trombolytických látek a mechanické vlastnosti trombů.
Použití trombolytik v přednemocniční neodkladné péči
OHNESORG, Adam
Tématem této bakalářské práce je využití trombolytik v přednemocniční péči. Teoretická část je věnována anatomii a fyziologii kardiovaskulárního systému. V práci se objevují recentní informace o antikoagulanciích, antiagreganciích a indikacích trombolýzy v přednemocniční péči. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativním šetřením. Byly použity polostrukturované rozhovory. Do výzkumu bylo zapojeno 13 zdravotnických záchranářů z Karlovarského kraje. Cílem výzkumu bylo zjistit míru informovanosti záchranářů o problematice trombolýzy v přednemocniční péči a dále i dále i detekovat praktické a teoretické překážky jejího využití. Výzkumné šetření probíhalo v březnu roku 2023. Každý informant podstoupil rozhovor dobrovolně. Výsledná data z rozhovorů byla v práci analyzována a kódována. Následně byla data rozdělena do kategorií a podkategorií. Ve výzkumném šetření byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázka byla zaměřena na informovanost zdravotnických záchranářů o možnostech použití trombolytik v přednemocniční péči. Druhá výzkumná otázka pojednávala o překážkách použití z pohledu zdravotnického záchranáře. Mezi překážky záchranáři zařadili i malé množství případů, které nasazení trombolytik vyžaduje a z toho plynoucí malou zkušenost lékařů a záchranářů. Hlavní indikací podání trombolytik v přednemocniční péči je náhlá zástava oběhu v důsledku plicní embolie. Vzhledem k dostupnosti kardiocenter není použití trombolýzy při akutním infarktu myokardu prakticky využíváno. Zdravotničtí záchranáři prokázali nepříliš dobrou informovanost o indikacích trombolýzy a rizicích spojených s jejím podáním. Vzhledem k velmi raritnímu podávání trombolýzy v přednemocniční péči je jistě na místě v této problematice provádět pravidelná školení jak záchranářů, tak i lékařů ZZS.
Komplikace systémové trombolýzy u pacientů s CMP
Drbohlavová, Šárka ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Mozkové mrtvice jsou jednou z nejzávažnějších onemocnění, které často vedou k trvalé invaliditě, v některých případech i ke smrti. V současné době je doporučována široce dostupná léčba intravenózní trombolýzou. Cílem diplomové práce bylo analyzovat komplikace u pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou, léčených intravenózním systémovým trombolytikem a vymezit role sestry na jednotce intenzivní péče (JIP) v péči o tuto skupinu pacientů a zmapovat faktory ovlivňující výsledek léčby. Pro získání dat jsme zvolili smíšenou formu výzkumu. Kvantitativní část byla retrospektivně vyhodnocena na základě dat z registru SITS. Výzkumný vzorek tvořili pacienti, kterým byla aplikována intravenózní trombolýza (IVT) v období leden 2014 až prosinec 2015. Analyzujeme komplikace léčby, pohlaví pacientů léčených IVT, přítomné rizikové faktory, časové údaje, tíži deficitu před léčbou a po ní. Dále sledujeme, kam je pacient po IVT propuštěn a kolik pacientů je tři měsíce po léčbě, schopno setrvat v domácím prostředí. Kvalitativní část šetření byla vyhodnocena na základě polostrukturovaných rozhovorů se sestrami pracujícími na JIP centra vysoce specializované péče o pacienta s iktem. Sledovali jsme jejich zkušenosti s tímto druhem léčby, monitoraci komplikací a jejich řešení. Na základě kvantitativního šetření jsme...
Práce sestry na iktové jednotce
BROŽÁKOVÁ, Žaneta
Téma bakalářské práce ?Práce sestry na iktové jednotce? bylo zvoleno z důvodu zajímavé problematiky rozvoje lékařského oboru neurologie, který je spojen s výstavbou iktových jednotek. Tyto nové jednotky poskytují moderní léčbu a ošetřovatelskou péči především pacientům s akutní cévní mozkovou příhodou (iktem). S rozvojem těchto jednotek je spojeno i zvyšování nároků na sestru v oblastech vědomostních i praktických. Teoretická část práce se zabývá celkovou problematikou iktu v podobě projevů, diagnostiky i léčby. Dále nás seznamuje s organizací cerebrovaskulární péče v České republice a s kompetencemi sestry ve vybraných ošetřovatelských výkonech. Také jsou zde vystiženy intervence sestry při akutním příjmu pacienta s iktem a především komplexní ošetřovatelská péče na iktové jednotce spolu s ošetřovatelskými diagnózami, které se vyskytují u pacienta s iktem. Cíle práce bylo zjistit specifika práce sestry na iktové jednotce z pohledu sestry a zmapovat znalosti sestry na iktové jednotce z pohledu sestry. K dosažení obou cílu pomohlo zodpovězení výzkumných otázek VO1: Jaké ošetřovatelské postupy jsou specifické pro práci sestry na iktové jednotce? VO2: Jaké ošetřovatelské diagnózy jsou specifické pro pacienty na iktové jednotce? VO3: Jakými znalostmi musí disponovat sestra na iktové jednotce? VO4: Jak sestra získává potřebné znalosti k práci na iktové jednotce? Praktická část práce poskytuje mnoho informací o práci sestry na iktové jednotce z pohledu sestry. Tyto podrobné informace byly získány výzkumným šetřením, kvalitativní metodou v podobě rozhovorů se sestrami na vybraných iktových jednotkách. Výsledky výzkumné práce jsou použity při zpracování ošetřovatelského standardu péče o pacienta s iktem během trombolytické terapie. Tento standard poskytuje sestrám komplexní informace a zajišťuje tak pacientovi kvalitní a bezpečnou ošetřovatelskou péči.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.