|
|
Mury jako důsledek environmentálních změn ve středohorách střední Evropy na příkladu Hrubého Jeseníku
Raschová, Tereza ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Tato práce stanovuje na základě literatury podle svých cílů definici mur, přehled jejich dělení a popis vzniku a morfologie. Mury jsou blokovobahenní proudy značné rychlosti, způsobené atmosférickými podmínkami (přívalové srážky, tání sněhu) nebo geomorfologickými událostmi (náhlý odtok vodních kapes, protržení morénou nebo ledem hrazených jezer) v horských oblastech, které se pohybují dolů do údolí přívalovými koryty nebo po spádnici, a strhávají vše, co jim přijde do cesty. Dělí se na strukturní a turbulentní. U strukturních je voda vázaná na povrchu částic. Jejich geneze je podmíněna přesycením zvětraliny vodou a pohyb vzniká gravitací. Turbulentní mury vznikají, pokud se voda nestačí vsakovat a dochází k smývání zvětraliny ze svahů a v kanálech. Materiál je pak unášen v suspenzi. Ze srovnání mur z různých pohoří vyplývá, že je složité stanovit konkrétní hodnoty faktorů, které vedou ke vzniku mur. Strukturní mury mnou zkoumané vznikly převážně na horninách s vysokým obsahem slíd nebo na pískovcích, turbulentní na granitoidech. Srážky by měly mít větší intenzitu než 20 mm/hod. Práce také poskytuje příklady murových událostí z pohoří střední Evropy a zabývá se problémem klimatických změn.
|
|
|
Zarovnané povrchy v Hrubém Jeseníku
Jablonská, Danica ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Štěpančíková, Petra (oponent)
V geomorfologických pracích zabývajících se Hrubým Jeseníkem byly zbytky zarovnaných povrchů v tomto území popisovány mnohokrát. Na studovaném území nebyly ovšem nikdy popsány jejich úrovně. Předložená práce se zabývá identifikací těchto úrovní (určení jejich počtu) a jejich vztahem vzhledem k tektonice území. Území Hrubého Jeseníku bylo rozděleno do tří částí (Pradědská, Keprnická a Orlická). K identifikaci úrovní zarovnaných povrchů byly použity grafy četností nadmořské výšky, součtové grafy ploch zarovnaných povrchů a statistické šetření. Úrovní zarovnaných povrchů bylo určeno šest v Pradědské a Orlické části, v Keprnické se nacházely čtyři. Na základě patřičné literatury byly úrovně zarovnání v Hrubém Jeseníku porovnány s úrovněmi zarovnaných povrchů v okolních jednotkách a poté byly na základě výškových rozdílů mezi jednotlivými úrovněmi stanoveny etapy výzdvihu jednotlivých částí. Celkový minimální výzdvih centrální, nejaktivnější části, je odhadován na 450 m.
|
|
|
Mury jako důsledek environmentálních změn ve středohorách střední Evropy na příkladu Hrubého Jeseníku
Raschová, Tereza ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Tato práce stanovuje na základě literatury podle svých cílů definici mur, přehled jejich dělení a popis vzniku a morfologie. Mury jsou blokovobahenní proudy značné rychlosti, způsobené atmosférickými podmínkami (přívalové srážky, tání sněhu) nebo geomorfologickými událostmi (náhlý odtok vodních kapes, protržení morénou nebo ledem hrazených jezer) v horských oblastech, které se pohybují dolů do údolí přívalovými koryty nebo po spádnici, a strhávají vše, co jim přijde do cesty. Dělí se na strukturní a turbulentní. U strukturních je voda vázaná na povrchu částic. Jejich geneze je podmíněna přesycením zvětraliny vodou a pohyb vzniká gravitací. Turbulentní mury vznikají, pokud se voda nestačí vsakovat a dochází k smývání zvětraliny ze svahů a v kanálech. Materiál je pak unášen v suspenzi. Ze srovnání mur z různých pohoří vyplývá, že je složité stanovit konkrétní hodnoty faktorů, které vedou ke vzniku mur. Strukturní mury mnou zkoumané vznikly převážně na horninách s vysokým obsahem slíd nebo na pískovcích, turbulentní na granitoidech. Srážky by měly mít větší intenzitu než 20 mm/hod. Práce také poskytuje příklady murových událostí z pohoří střední Evropy a zabývá se problémem klimatických změn.
|
host ::
RSS.