Hlavní stránka > Výsledky hledání: keywords:"silica-scaled chrysophytes"
Hledej:
 
Tipy pro vyhledávaní :: Jednoduché hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Silica-scaled chrysophytes in spatially structured microbiotopes (case study from Aquitaine; France)
 Faturová, Jana ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Čapková, Kateřina (oponent)
á biodiverzity protíst je možné definovať ako miesta, kde je vysoký pomer lokálnej ku globálnej diverzite. V 2012 bola Akvitánia (Francúzsko) označená za centrum biodiverzity Synurales (línia kremičitých chrysomonád). Na zistenie ých sa druhy vyskytujú boli zbierané vzorky z 42 jazier počas jarného vrcholu výskytu chrysomonád (od 27 31. Marca). Vzorky boli zbierané z dvoch typov mikrobiotopov planktón a metafytón. Metafytón zbieraný akvatických rastlín. Identifikovala som sedemdesiatšesť taxónov , tým bolo súčasne potvrdené, že Akvitánia reprezentuje hotspot. V práci boli študované ekologické faktory ovplyvňujúce diverzitu a štruktúru spoločenstva zlativiek. Diverzita zlativiek bola ovplyvnená vzájomným účinkom južným gradientom a mikrobiotopmi. Počet druhov sa zvyšuje so zvyšujúcim o zväčšujúcim sa lokalít smerom na juh oblasti. V metafytóne (77) bolo identifikované väčšie množstvo taxónov planktóne (61). Jednotlivé jazerá v Akvitánií sú bohaté na rôzne druhy akvatických rastlín. So zvyšujúcim sa množstvom dostupných mikrobiotopov a vhodných substrátov jazerách narastá druhová diverzita kremičitých chrysomonád. Lokality sit ované blízko seba nehostili podobnejšie spoločenstvá kremičitých chrysomonád napriek tomu, že jazerá boli pomerne podobné svojou geomorfoló Z tohto regiónu bolo identifikovaných...
Úplný záznam
Využití křemičitých struktur rozsivek a chrysomonád v nanotechnologiích
 Burýšková, Barbora ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Urbánková, Pavla (oponent)
Rozsivky a chrysomonády (chrysofyta) jsou jednobuněčné organismy se schopností biomineralizace dovedené k dokonalosti. Zabudováváním křemíku do svých schránek tvoří rozsivky propracované křemičité 3D struktury nesoucí hierarchicky uspořádané póry různé velikosti (na úrovni mikro- a nanoměřítka). Rozsivky se v přírodě vyskytují téměř ve všech vodních a aeroterestrických prostředích. Podílejí se na globálním cyklu Si a představují významné primární producenty. Jejich schránky (frustuly) mají druhově specifickou morfologii. Frustula má unikátní optické, fotonické a mechanické vlastnosti. Na Zemi je více než 12 000 druhů rozsivek, což představuje poměrně obrovskou diverzitu tvarů křemičitých schránek, které lze využít v nanotechnologích, přesto se zatím experimentálně pracuje jen s několika málo druhy. Silifikující chrysofyta mají buňky pokryté šupinami stejného chemického složení, jako frustuly rozsivek. Využití křemičitých šupin těchto organismů v nanotechnologiích je zatím zcela na počátku. Cílem bakalářské práce je shrnout znalosti o využití rozsivek a chrysomonád ve vznikajících technologiích, a sumarizovat dosud publikované informace o využití frustul pro biosensing. Perspektivní je využití frustul pro dopravu a selektivní uvolnění terapeutických látek, což by mohlo otevřít rozsivkám široké pole...
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English