|
|
Vliv pandemie Covid-19 na pracovní činnost zdravotnického záchranáře
VYBÍRALOVÁ, Adriana
V mé bakalářské práci se zabývám otázkami and tím, jaký vliv má pandemie Covid-19 na pracovní činnost zdravotnických záchranářů v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části se zmiňuji o samotném onemocnění Covid-19. Dále jsou vymezeny pojmy v oblasti přednemocniční neodkladné péče, zdravotnického operačního střediska, zdravotnického záchranáře a specifika jejich práce během pandemie Covid-19. V práci jsou zahrnuté i pojmy v oblasti lidských potřeb. A jelikož měla pandemie Covid-19 vliv i na psychickou stránku zdravotnických záchranářů, je zmíněná také problematika týkající se syndromu vyhoření. Výzkumná část je vytvořena na základně kvalitativního výzkumu za pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumným souborem jsou zdravotničtí záchranáři Kraje Vysočiny s délkou praxe nejméně 2 let. Prvním cílem této práce je zjistit, v jakých pracovních činnostech ovlivnila pandemie Covid-19 zdravotnické záchranáře při poskytování přednemocniční neodkladné péče. Druhým cílem je zjistit, zda zdravotničtí záchranáři vnímají rozdíl v poskytování přednemocniční neodkladné péče pacientům před pandemií a v době pandemie Covid 19. Poslední cílem této práce je zjistit, v jakých oblastech lidských potřeb se zdravotničtí záchranáři cítí nenaplnění při poskytování přednemocniční neodkladné péče v době pandemie Covid-19. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty vedoucímu pracovníkovi Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina jako podnět k podpoře svých zaměstnanců nejen během pandemie Covid-19.
|
|
|
Neinfekční onemocnění dýchacích cest u koní - příčiny, projevy a způsoby léčby
POTCLANOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá dušností koní, což je jedno z nejčastěji se projevujících onemocnění koní. Dušnost koní se také jinak nazývá chronická obstruktivní bronchitida, ve zkratce COPD, dnes více používané RAO, což je zkratka od anglického Recurrent airway obstruction. Sledování bylo prováděno pomocí dotazníků, které byly vyplněny majiteli a chovateli koní s tímto onemocněním. Do sledování se zapojilo celkem 40 různě starých koní, odlišného plemene, pohlaví, způsobu ustájení, krmení i způsobu léčby. Na základě jejich výsledků a potřebných informací byl vypracován závěr celé práce a shrnutí závažnosti nemoci a příkladů, jak onemocnění léčit. Z výsledků je patrné, že onemocnění nejčastěji postihuje koně v 5. a 7. roku života. Největší vliv na průběh onemocnění má prostředí, přičemž 32 jedincům se příznaky rapidně snížily pouze jeho změnou. Další možností ovlivnění průběhu onemocnění je máčení sena (59%), čímž se výrazně omezuje prašnost a dochází ke zmírnění obtíží. Dále bylo zjištěno, že v souvislosti s fyzickou zátěží se u 42% příznaky nezhoršují, naopak u 18% se výrazně zlepšují, a tak se pohyb ukázal jako dobrý způsob zlepšení zdravotního stavu. Největší zhoršení nastává v letních měsících důsledkem vysokých teplot (nad 25°C). Vliv na onemocnění má i genetická predispozice, a to ve 20%.
|
host ::
RSS.