|
|
Hodnocení stavu a vývoje sukcese po lesním požáru na kalamitní holině v revíru Janov, LS Jeseník – Lesy ČR, s. p.
Kmínková, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním stavu a vývoje sekundární sukcese po lesním požáru, který vznikl v roce 2018 na kalamitní holině na revíru Janov, LS Jeseník – LČR, s. p. o velikosti 6,75 ha. Metodou zhodnocení bylo na 5 zkusných plochách vyhodnotit data z terénního šetření, kde jsem zjišťovala druh dřeviny a obnovy lesa, dané dendrometrické veličiny – výšku a přírůst, zastoupení dřevinného patra, dále jsem hodnotila poškození obnovy a vývoj nežádoucí vegetace. Tyto hodnoty byly naměřeny v kruhových ploškách s počtem v rozmezí 25 – 33. Plochy se nacházely jak na místě požáru, tak mimo něj a s variantou oplocení a bez oplocení. Nejpočetnější dřevinou na šetřeném území se nacházel topol osika (Populus tremula L.), a to s největším zastoupením na ploše požáru s oplocením. S největším výškovým přírůstem zde dominovala vrba jíva (Salix caprea L.). Nejčastěji vyskytujícím se poškozením byly okus a škody mrazem, vyskytující se na požářišti mimo oplocení. Tudíž se oplocení ukázalo jako účinná ochrana proti zvěři v této lokalitě. Na ploše mimo oplocení a požár se nacházelo největší zabuřenění.
|
|
|
Vlastnosti rostlin určující druhové složení luk na bývalých polích
Jarošíková, Cecílie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klimešová, Jitka (oponent)
Ač je sukcesnímu vývoji věnováno mnoho pozornosti, jen málo prací se věnuje přímému měření změn funkčních typů rostlinných druhů během sukcese. Ještě méně prací je pak věnováno hospodářsky využívaným, vlhkým loukám, kde je sukcese pod stálým vlivem seče. Tato práce má pomoci vyplnit tuto mezeru. Studovány byly louky na území jižní části CHKO Slavkovský Les (Okres Karlovy Vary, západní Čechy). V předchozích pracích byly z map historického obhospodařování vytipovány louky na polích opuštěných před 15, 35 a 55 lety a louky, které v posledních sta letech zůstávají loukami. Na nich byly pořízeny fytocenologické snímky všech čtyř kategorií luk a porovnáno jejich druhové složení. V této práci se zabývám popisem funkčních typů druhů, rostoucích na různě starých loukách a usuzuji podle změn druhového složení s pomocí Ellenbergových indikačních hodnot na změny abiotického prostředí. Výsledky ukazují, že v průběhu sukcese dochází k prodlužování délky života rostlin a zpomalování jejich životního cyklu (opoždění dospívání). Klesá tendence k tvorbě semenné banky i schopnost dálkového šíření semen. Stoupá životaschopnost semenáčků a poměrná investice do nadzemní biomasy. Dále mají druhy tendenci kvést dříve a kratší dobu, což je patrně adaptace na jarní seč. Naopak se nepodařilo prokázat žádný vztah stáří luk k velikosti...
|
|
|
Obnova rostlinných společenstev po odstranění invazního rodu Reynoutria
Mártonová, Marie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Berchová, Kateřina (oponent)
Rod Reynoutria se v České republice řadí mezi vysoce invazní taxony. Jeho eradikací se proto zabývají různé programy a nejčastěji jsou k hubení používány neselektivní herbicidy založené na bázi glyfosátu. Doposud však není moc známo, jak po zásahu probíhá samovolná obnova domácí vegetace a zda-li je obnovu nutné podpořit dalšími managementovými opatřeními. V předkládané diplomové práci jsem se proto pokusila (i) popsat průběh obnovy vegetace po eradikaci křídlatek, (ii) zhodnotit vliv možných inhibujících faktorů sukcese (glyfosát, alelopatie, živinové poměry změněné v důsledku invaze křídlatek) a (iii) zhodnotit vliv dosévání semen domácích druhů na vznik žádoucích cílových společenstev. Obnova vegetace byla sledována celkem na 17 plochách v lese a na ruderálním bezlesí v letech 2007 až 2010. Do konce sledování zarostly plochy na bezlesí diverzifikovanou vegetací, sukcese v lese probíhala pozvolněji. Změna živinových poměrů nebyla detekována a rychlost obnovy byla zřejmě nejvíce limitována tím, že nebyla odstraněna odumřelá biomasa křídlatek. Dosévání druhů nebylo pro vývoj vegetace klíčové.
|
|
|
Sukcese vegetace na úhorech v Národním parku Podyjí - maloplošný management opuštěných ploch
Entová, Martina ; Fabšičová, Martina (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo popsat sukcesní vývoj několika opuštěných polí, která byla opětovně zorána, a posoudit orbu jako možný management pro vytvoření a udržení druhově bohatých společenstev úhorů. Předmětem studia byla aktuální vegetace, její vývoj v čase a půdní semenná banka. Na pěti opuštěných polích v jihovýchodní části Národního parku Podyjí byla provedena pokusná orba travního porostu a založeny tři pásy s různými typy zásahů: A) pás oraný každý rok, B) pás zoraný jednou na začátku pokusu, C) kontrolní louka ponechaná bez zásahu. V letech 2009-2012 byl hodnocen vývoj vegetace pomocí série snímků trvalých ploch. Složení semenné banky bylo zjištěno pomocí kultivační metody a následného promývání vzorků půdy. K popisu vegetace a semenné banky byly použity indexy podobnosti, Longevity index (LI) a koncept RCS strategií. Vegetaci opakovaně oraných ploch (A) tvořily převážně jednoleté plevelné a ruderální druhy typické R-strategií a vysokým LI, vegetaci louky (C) převážně traviny a vytrvalé byliny typické C-strategií a nižším LI. Vegetace víceletých úhorů (B) se nejdříve podobala jednoletým úhorům (A), ale během 4 let se vývoj posunul blíže k luční vegetaci (C). V průběhu sukcese se prokazatelně snížily hodnoty LI a význam R-strategie a narostl význam S-strategie. Semenná banka...
|
|
|
Dynamika vegetace na úhorech
Entová, Martina ; Fabšičová, Martina (vedoucí práce) ; Procházka, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou opuštěných polí. Pole jsou pro lidstvo velice důležitým ekosystémem. V posledních desetiletích dochází k opouštění zemědělské půdy a vzniku úhorů. Příčinami mohou být sociální a politické změny, změny ekonomických podmínek či změny podmínek ekologických. Vzniklé úhory jsou dobrým modelem pro studium sekundární sukcese, mohou však také mít v krajině mnoho dalších funkcí. Sukcese neprobíhá vždy stejně, ovlivňuje ji například historické využití místa, dostupnost semen a podmínky prostředí. Pro výzkum sukcese lze využít buď trvalé plochy nebo chronosekvenci. Na úhoru bývá bohatá zásoba semen v semenné bance. Tu je možné popsat několika metodami: promývání na sítech, promývání v látkovém sáčku, flotace, kultivační pokusy. Výzkumy na úhorech se zabývá množství vědců a studentů z České republiky, ale i z celého světa. V závěru bakalářské práce je představena budoucí magisterská práce. Jejím cílem bude porovnat aktuální vegetaci a semennou banku na úhorech v Národním parku Podyjí a posoudit orbu jako možný management pro vytvoření a udržení druhově bohatých úhorových společenstev.
|
|
|
Plán péče o soukromou rezervaci Greenfields v Nikaragui
Kopták, Filip
Plán péče je neoddělitelnou součástí každé zvláště chráněné oblasti. Pro rezervaci Reserva Silvestre Privada Greenfields dosud nebyl podobný koncepční dokument vytvořen. Na základě zpracování údajů z komplexní inventarizace rezervace technologií FieldMap® bylo možné tento odborný koncepční dokument zpracovat. Inventarizace byla provedena na 41 reprezentativních kruhových zkusných plochách v porostní části rezervace o celkové rozloze 187,88 hektarů s cílem získat potřebné informace o vyšších cévnatých rostlinách pro botanickou a dendrometrickou analýzu. Dokument slouží jako podklad pro tvorbu návrhů opatření v oblasti ochrany přírody a pro tvorbu hospodářských plánů v oblasti agrolesnictví.
|
|
|
Regenerační schopnost Acacia saligna a sekundární sukcese dřevin na odlesněných svazích okolí jezera Awassa (Etiopie, SNNPR)
Hofmann, Radek
Obsahem této diplomové práce je zjištění aktuálního stavu sekundární sukcese dřevin v jihozápadní Etiopii, v okolí jezera Awassa, na svazích kebele (nejmenší správní jednotka v Etiopii) Umbulo Kajima a realizace experimentu výmladnosti dřeviny Acacia saligna. Po vypracování metodiky byl proveden samotný výzkum obou částí práce. Výzkumná práce v terénu probíhala od 17. 7. 2016 do 08. 08. 2016. Ve výzkumné části zaměřené na sekundární sukcesi byl zjištěn nástup původních druhů a úspěšné rozšiřování výsadeb z uplynulých projektových let. U dřeviny Acacia saligna byla potvrzena výmladnost.
|
|
|
Hodnocení stavu a vývoje přirozené obnovy na kalamitní ploše v NPR Vývěry Punkvy
Chaloupková, Marie
Území lesů 3. lesního vegetačního stupně NPR Vývěry Punkvy zasáhla v roce 2010 větrná vichřice Antonín. Tato vichřice vytvořila kalamitní holinu velkou přibližně 2,68 ha, na které byla v roce 2012 založena trvalá výzkumná plocha (na výměře 0,2 ha) za účelem zkoumání sekundární sukcese. V letech 2013-2015 probíhalo pravidelné monitorování dřevin na vytyčené ploše, také byly provedeny analýzy vlivu mateřského porostu, struktury porostu celé kalamitní holiny, věku a prostorového rozložení přirozené obnovy. Provedené analýzy zjistily, že nálet na holině existoval již před větrnou disturbancí. Po větrné vichřici, však semenáčky také přibyly. Nejstarší dřeviny na ploše jsou 8 leté a nejmladší 2 leté. Obnovují se zde spíše cílové dřeviny, než pionýrské. Nejvíce jasan (Fraxinus excelsior), dále také habr (Carpinus betulus) a buk (Fagus sylvatica) a dalších 14 druhů dřevin. Jasan svým množstvím výrazně převyšuje ostatní dřeviny. Chybí zde však přirozené zmlazení jedle a dubu. Dřevinám se daří přirůstat, i když jsou poškozovány zvěří. Struktura obnovy na ploše je různorodá a mezerovitá, v závislosti na stanovištních podmínkách.
|
|
|
Vliv historického hospodaření na druhovou diversitu
Hubáčková, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Chýlová, Tereza (oponent)
Tato práce je rešerší vědeckých studií, článků a knih týkajících se vlivu dlouhodobého hospodaření člověka na druhovou diverzitu rostlin. Cílem je shrnutí dosavadních poznatků o vlivu historického managementu na rostlinná společenstva a druhovou bohatost travinných společenstev. Ty jsou člověkem silně ovlivněny a využívány od počátků zemědělství před 8 000 lety. V nedávné době došlo k intenzifikaci zemědělství, výroba se koncentrovala a hůře dostupné oblasti byly opuštěny. Mnoho studií se zabývá sukcesními procesy na opuštěných plochách a souvislostmi mezi druhovou skladbou a historickým managementem. Z jejich výsledků vyplývá, že druhové složení vegetace je spíše determinováno kontinuitou stanoviště než současným způsobem obhospodařování. V poslední kapitole je představena oblast Bílých Karpat, kde bude probíhat terénní výzkum. Klíčová slova: polopřírodní travnaté plochy, historický management, biodiverzita, vliv hospodaření, sekundární sukcese
|
|
|
Fytodiverzita různě starých úhorů ve vztahu ke změnám využívání zemědělské půdy v okolí českých vesnic v rumunském Banátu
Veselý, Adam ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Tichý, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je identifikovat hlavní faktory působící na vývoj a diverzitu vegetace opuštěných polí v okolí vesnice Svatá Helena v Rumunsku. Posuzoval jsem vliv stáří úhoru, jeho managementu (seč, pastva, vypalování a ponechání ladem) chemických vlastností půdy, orografických vlastností a okolní vegetace. Na celkem 97 opuštěných úhorech bylo určeno pomocí fytocenologických snímků druhové složení vegetace a pokryvnosti jednotlivých druhů. Za pomoci místních obyvatel jsem zjistil stáří úhoru a typ aplikovaného managementu. Provedl jsem chemické analýzy vlastností půdy, určil jsem dostupný fosfor, celkový uhlík a dusík a pH. Rovněž jsem provedl floristický průzkum v okolí zkoumaných úhorů. Zaznamenal jsem unimodální průběh diverzity v čase od opuštění úhoru s maximem 12 let po opuštění. Na diverzitu měl průkazný efekt taky poměr C/N v půdě, s rostoucím poměrem C/N se diverzita snižovala. Analýzy rovněž ukázaly některé zajímavé souvislosti mezi vlastnostmi půdy a orografickými faktory. C a N v půdě se kumuluje v čase, rychlost je vyšší na svazích. Výsledky ukázaly, že největší vliv na druhové složení vegetace úhorů mají chemické vlastnosti půd, zejména živinový gradient dusíku a fosforu. Na půdách chudších se vyvíjely společenstva vytrvalých bylin, na bohatších úhorech se...
|
host ::
RSS.