|
|
Paliativní péče v neonatologii z ošetřovatelského hlediska
PAJTLOVÁ, Caroline
Cílem výzkumné diplomové práce bylo zjistit informovanost o systému dětské paliativní péče se zaměřením na novorozenecké období a porovnat názory zdravotnických profesionálů na systém paliativní péče v neonatologii. Cílem výzkumné části bylo také zhodnotit připravenost ošetřovatelských profesí na spolupráci s veřejností v oblasti péče o nedonošené novorozence v závěru života. V teoretické části jsou uvedeny současné poznatky z oblasti perinatální paliativní péče. Dále teoretická část mapuje současné vědění o možnostech podpory a dalším vzdělávání zdravotnických profesionálů a vymezuje možnosti rozloučení se s dítětem po perinatální ztrátě. V empirické části jsou uvedeny výsledky kvalitativního výzkumného šetření pomocí standardizovaných hloubkových individuálních rozhovorů s dětskými sestrami v pěti perinatologických centrech v České republice.
|
|
|
Psychologicko-etické aspekty posledních věcí člověka
KÜMMELOVÁ, Magda
Práce se zabývá posledními věcmi člověka z psychologicko-etického pohledu, neopomíjí však ani náhled sociální. S tématem je zde pracováno také v souvislosti vybraných současných etických systémů, především deontologismu a utilitarismu, vzhledem k tématu práce je pojednáno také o bioetice. Z oblasti psychologie se práce podrobněji věnuje existenciální psychoterapii, respektive logoterapii rakouského psychologa Viktora E. Frankla. Je zde zahrnuta také problematika pohřbívání, možnosti posledního rozloučení, a to i v religionistickém a etnickém náhledu. Stěžejní část práce se zabývá především potřebnou psychosociální péčí o nevyléčitelně nemocné, umírající a jejich blízké v období pre finem, in finem a post finem u očekávaného úmrtí dospělých, a vlivem této péče na prožívání finálního období života umírajících a následného truchlení pozůstalých. V práci je v krátkosti zmíněno i téma paliativní a hospicové péče. Práce rovněž sleduje zhodnocení vlivu posledního rozloučení na průběh truchlení pozůstalých. Inspirací pro psaní práce byly kromě odborné literatury a dalších odborných zdrojů ve značné míře i vlastní mnohaleté pracovní zkušenosti autorky, díky kterým je práce doplněna četnými vlastními kazuistikami.
|
|
|
Vliv akutního stresu na zdravotnického záchranáře a následná krizová intervence
JIŘIŠTA, Vladimír
Diplomová práce pojednává o problematice psychického zatížení zdravotnických záchranářů na zdravotnické záchranné službě, dále mapuje možnosti využití krizové intervence v případě nadlimitních stresových událostí v praxi těchto pracovníků. Práce je rozdělena do dvou částí a to teoretickou a praktickou. V teoretické části práce jsou vymezeny základní termíny týkající se zdravotnické záchranné služby a zdravotnických záchranářů, stresu, stresové zátěže a následné psychosociální péče, krizové intervence a její historie. Praktická část je zaměřena na výši psychické zátěže v praxi u zdravotnických záchranářů, která byla zkoumána pomocí Meisterova dotazníku. Dále byli respondenti dotazováni na možné příznaky přítomnosti akutního stresu. Další část dotazníku zjišťovala povědomí a možnou zkušenost s psychosociální pomocí a krizovou intervencí mezi zdravotnickými záchranáři na zdravotnických záchranných službách. Šetření bylo provedeno dotazníkovou metodou v rámci dvou krajů ČR a to kraji Královéhradecké a kraji Moravskoslezském.
|
|
|
Změna otcovské role po narození nedonošeného dítěte z psychosociálního hlediska
ZIKEŠOVÁ, Ivana
Bakalářská práce je zabývá zkušenostmi s problematikou předčasně narozených dětí z pohledu otců. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak vnímá svojí roli otec po narození nedonošeného dítěte, poukázat na jeho pocity a potřeby a zároveň zmapovat psychosociální dopad na rodinu z jeho pohledu. V bakalářské práci byly položeny tyto výzkumné otázky. Jak prožíval období před a těsně po narození nedonošeného dítěte otec? Co otci pomohlo zvládnout nastalou situaci? Odrazila se tato situace nějakým způsobem v jeho běžném životě? Práce byla zpracována na základě kvalitativního výzkumu. Data byla získána na podkladě rozhovorů s otci a metodou obsahové analýzy dokumentů. Výzkumný vzorek tvořili otcové dětí, které byly hospitalizované na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice. Výsledky šetření ukazují, že předčasné narození dítěte je pro otce velmi náročnou životní událostí, která značně ovlivňuje jeho každodenní život. Pro otce je důležité vědomí, že má možnost s někým sdílet svoje pocity a potřeby.
|
|
|
Sociální pracovník jako člen týmu zajišťujícího komplexní péči o rodinu s předčasně narozeným dítětem
ZABILKOVÁ, Hana
Diplomová práce se zabývá psychosociálními aspekty předčasného porodu, kterým není v naší společnosti zatím věnována taková pozornost, jakou by zasluhovaly. Cílem práce je poukázat na potřebu poskytování odborné psychosociální péče rodinám předčasně narozených dětí v rámci neonatologického oddělení a posoudit možnost využití role sociálního pracovníka při poskytování této péče. Práce je koncipována jako kvalitativní výzkum. Technikami sběru dat byly polostrukturovaný rozhovor a obsahová analýza dat. Výzkumný soubor tvořilo 11 odborníků různých profesí zainteresovaných do péče o předčasně narozené děti a jejich rodiny. Práce částečně navazuje na výzkum z roku 2007, ve kterém jsem se zabývala psychosociální problematikou předčasných porodů z pohledu rodičů nedonošených dětí. Výsledky výzkumu jednoznačně potvrdily, že je nutné usilovat o vytvoření konceptu odborné psychosociální péče, která by tvořila mezičlánek mezi ošetřujícím personálem a rodiči. Tato péče by měla být postavena na následujících formách pomoci tak, aby podporovala fungování rodiny a zdravý vývoj dítěte: poskytování krizové intervence, podpora raného vztahu matky(rodičů) a dítěte, podpora a posilování rodičovských kompetencí, poskytování poradenství týkajícího se péče o předčasně narozené dítě, příp. dítě s postižením, poskytování sociálně právního poradenství, zprostředkování navazu-jících služeb, podpora výměny zkušeností mezi rodiči. Sociální pracovník je k poskytování této péče odborníkem zcela kompetentním. Jak z výzkumu vyplývá, pro zajištění jeho činnosti v rámci multidisciplinárního týmu neonatologického oddělení neexistuje jednotná právní úprava. Předpoklady pro výkon jeho povolání stanoví zákon o sociálních službách, samotná činnost by se nejspíše řídila zvláštními právními předpisy, které upravují výkon činnosti sociálního pracovníka ve zdravotnických zařízeních. Práce může v praxi posloužit všem odborníkům, kteří usilují o poskytování komplexní péče rodinám předčasně narozených dětí, tedy péče, jejíž přirozenou součástí je také odborná psychologická pomoc.
|
host ::
RSS.