|
|
Příčiny omezení reprodukční úspěšnosti rostlin nedostatkem pylu a zdrojů
Kalousková, Petra ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Produkce semen u rostlin závisí na mnoha faktorech: jejich životní strategii, prostředí, ve kterém rostou a dalších faktorech, jako jsou biotické interakce. Bezprostřední příčinou omezení produkce semen je však nedostatek partnerů nebo zdrojů potřebných k tvorbě semen. Cílem této bakalářské práce je shrnout a analyzovat mechanizmy působení a relativní význam jednotlivých příčin omezení tvorby semen u rostlin. Většina rostlin je alespoň v některých sezónách nebo na některých lokalitách omezena dostupností pylu, ve zbytku situací bývá omezena dostupností zdrojů. Omezení dostupností pylu může být kvantitativní (nízká depozice pylu) či kvalitativní (deponovaného pylu je dostatek, ale je nekvalitní). Existující teoretické modely příčin omezení dostupností pylu a zdrojů proti sobě staví využití zdrojů rostliny buď k lákání opylovačů (zvětšením květů, zvýšením nabízených odměn) a zvyšování šance na setkání se s opylovači (změnou fenologie či prodloužením kvetení), nebo k produkci semen. Omezení dostupností pylu může být někdy pouze zdánlivé, kdy po přidání dodatečného pylu dojde k navýšení produkce semen za cenu snížení reprodukčního úsilí v dalších letech. Nejvýraznější vlastností opylení, která se promítá často do střídání omezení produkce semen nedostatkem pylu a nedostatkem zdrojů, je však jeho...
|
|
|
Způsob rozmnožování a reprodukční zabezpečení diploidních a polyploidních jestřábníků (Hieracium s. str.)
Zdvořák, Pavel ; Mráz, Patrik (vedoucí práce) ; Krahulcová, Anna (oponent)
Způsob reprodukce může výraznou mírou ovlivnit demografii a evoluční úspěch druhu. V případě autonomní nepohlavní tvorby semen jsou apomiktické taxony plně nezávislé od opylovačů a kompatibilních partnerů. U sexuálních taxonů se striktní autoinkompatibilitou je tomu naopak, tzn. potřebují opylovače a kompatibilní partnery pro vznik potomstva. Proto v okrajových populacích a za extrémnějších podmínek s nižší aktivitou opylovačů budou mít apomiktické taxony vyšší úroveň reprodukčního zabezpečení než sexuální taxony. Tato hypotéza byla jen málokdy testována u přírodních populací apomiktických a sexuálních taxonů cévnatých rostlin. V diplomové práci zkoumáme způsob rozmnožování a reprodukční zabezpečení u 52 taxonů rodu Hieracium s. str. (čeleď Asteraceae) v Evropě. Z nich bylo 12 diploidních sexuálně se rozmnožujících taxonů a 42 polyploidních apomikticky se rozmnožujících taxonů. Z těchto taxonů jsme sbírali semena z plně vyvinutých úborů a stanovili jsme potenciální (celkový počet semen v úboru) a realizovaný (procento dobře vyvinutých semen na úbor) seed set. Ploidii potomstva (embrya a semenáčku) a způsob vzniku semen jsme zkoumali za pomoci průtokové cytometrie. Z výsledků vyplývá, že rostliny z diploidních druhů produkovaly semena pouze sexuální cestou. Rostliny triploidních a tetraploidních...
|
|
|
Stanovení produkce semen a jejich klíčivosti u vybraných plevelných druhů z čeledi Asteraceae
Pohanková, Marcela
Cílem této diplomové práce "Stanovení produkce semen a jejich klíčivosti u vybraných plevelných druhů z čeledi Asteraceae" bylo zjistit produkci semen a jejich klíčivost dvou vybraných plevelných druhů z čeledi hvězdnicovité v závislosti na stanovišti. Byly vybrány následující druhy: pcháč oset (Cirsium arvense) a pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris). Sběr semenného materiálu byl proveden na sedmi lokalitách s rozdílnými stanovištními podmínkami (neudržovaná mez, rekultivovaná skládka, zahrada, travní porost s pastevním chovem skotu, TTP, travní porosty na orné půdě, lesní pozemek, ostatní komunikace, ostatní plocha). Po prostudování dostupné odborné literatury byla popsána biologie a regulace plevelů a jejich význam. Dále byla charakterizována čeleď Asteraceae a vybraní zástupci z této čeledě. Následně bylo charakterizováno zájmové území. Dále byla řešena problematika klíčivosti a produkce semen u pcháče osetu (Cirsium arvense) a pelyňku černobýlu (Artemisia vulgaris) v závislosti na jejich stanovištích. Celková průměrná HTS pelyňku byla 0,08 g, průměrná klíčivost dosahovala 79 %. Celková průměrná produkce semen pcháče byla 1 299 semen na jednu rostlinu, na jedné rostlině bylo průměrně 23 květů a v jednom květu 51 semen. Vzhledem k velmi nízkému počtu vyklíčených semen tohoto plevele nebylo možné klíčivost statisticky vyhodnotit.
|
|
|
Vliv biotických a abiotických faktorů na populační dynamiku kriticky ohroženého druhu Spiranthes spiralis
IPSER, Zdeněk
U populace kriticky ohroženého druhu Spiranthes spiralis na lokalitě NPP Pastviště u Fínů v Albrechticích u Sušice, nalezené v roce 1980, byl od roku 1985 pravidelně sledován počet kvetoucích exemplářů. Od podzimu 1998 byly přímo označovány a biometricky měřeny všechny nalezené exempláře. Během doby sledování (14, resp. 26 let) byly zaznamenány velké fluktuace v počtu kvetoucích exemplářů v jednotlivých letech i v meziročním přežívání jednotlivých růžic. Hlavním cílem práce bylo zjistit vliv průběhu počasí v jednotlivých letech (teplota, úhrny srážek, počet dnů se sněhovou pokrývkou) na dynamiku populace a fitness rostlin (velikost listové plochy, pravděpodobnost kvetení, pravděpodobnost úhynu). Celoroční nižší teploty s vlhkým koncem podzimu v průběhu předchozího roku (t-1) a vlhkým jarem roku následujícího (t) působily příznivě na velikost listové plochy v době maximálního rozvoje listových růžic (v květnu roku t). Pozitivní vliv na pravděpodobnost kvetení měly nižší teploty v květnu a červnu předchozího roku (t-1) a v srpnu těsně před květem (rok t). Pravděpodobnost úhynu (v roce t) zvyšovaly nízké úhrny srážek v březnu předcházejícího roku (t-1) a nízké teploty v říjnu předchozího roku (t-1). Průměrný počet semen v tobolce byl 1528 ? 885 (směrodatná odchylka). Počty květů pozitivně korelovaly s počty vyvinutých tobolek, ale neměly vliv na podíl vyvinutých tobolek. Ze 44 % ? 24,6 % (směrodatná odchylka) květů se vyvinuly tobolky. Dosud zaznamenaná průměrná doba přežívání jednotlivých kohort rostlin byla 4,7 roku. Počet růžic na pozicích výskytu byl variabilní, pohyboval se od jedné do sedmi růžic (pozice s jednou růžicí tvořily 73,2 % případů). Roční životní cyklus podzemních orgánů je popsán v závěru práce.
|
host ::
RSS.