|
|
Dobrovolnictví u jedinců s PAS z pohledu dobrovolníků
NOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá tématem dobrovolnictví u jedinců s PAS (poruchami autistického spektra) z pohledu dobrovolníků. Teoretická část práce pojednává o dobrovolnictví, historickém vývoji, typologii a jednotlivých oblastech dobrovolnictví. Další kapitoly jsou věnovány poruchám autistického spektra a podpoře rodin s dítětem s PAS. Dále je popsán management dobrovolnictví u jedinců s poruchami autistického spektra. Pozornost je věnována i významu dobrovolnictví životě dobrovolníka, motivům, přínosům, ale i negativním aspektům dobrovolnictví. V závěru je přiblížen význam dobrovolnictví v profesním životě a profesní orientaci. Praktická část práce se zaměřuje na zkušenosti dobrovolníků s dobrovolnickou činnosti u jedinců s PAS a jejich přesah do osobního a profesního života. Kvalitativní výzkum byl proveden pomocí metody dotazování, konkrétně bylo provedeno 6 polostrukturovaných rozhovorů. Z výsledků výzkumu vyplývá, že výkon dobrovolnické činnosti u osob s poruchami autistického spektra přináší dobrovolníkům radost, mění pohled na jedince s touto diagnózou, přispívá k rozvoji osobnosti a změně životních hodnot aj. Závěry výzkumu dále ukazují, že získané zkušenosti a dovednosti dobrovolnice využívají především v průběhu studia na vysoké škole, ale i v zaměstnání. Výkon dobrovolnické činnosti u jedinců s PAS dokonce přiměl některé ze zúčastněných k zahájení studia speciální pedagogiky na vysoké škole.
|
|
|
Komunikace mezi sestrou a pacientem s poruchou autistického spektra.
VANŽUROVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou komunikace mezi sestrou a pacientem s poruchou autistického spektra. (dále také "PAS"). Teoretická část práce obsahuje základní informace týkající se nejen verbální, ale i neverbální komunikace v ošetřovatelství, která je v komunikačním procesu pro osoby s poruchou autistického spektra velmi významná. V této části je také popsána role sestry v komunikaci s pacientem disponujícím běžnou komunikační schopností v kontextu poznatků týkajících se pacientů s narušenou komunikační schopností. Mezi tuto skupinu patří pacienti s poruchou autistického spektra. Právě poruchám autistického spektra, jejich definici, klasifikaci, příčině, diagnostice a možné terapii je věnována stať, která popisuje projevy pacienta s výše jmenovanou poruchou v oblasti komunikace a pokouší se nalézt možná řešení v překonání komunikačních bariér mezi aktéry komunikace. Řešení komunikačních bariér v práci sestry nabízí ošetřovatelské pojetí Kathryn E. Bernard, jehož představení je věnována samostatná kapitola. Také se pokoušíme přiblížit metody, které mohou být sestře v této velmi specifické komunikaci nápomocny. Empirická část práce přináší výsledky kvalitativního výzkumného šetření realizovaného s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Hlavním cílem šetření bylo zmapovat specifika komunikace mezi pediatrickou sestrou a pacientem s poruchou autistického spektra. S tímto cílem souvisí i cíl druhý. Tím je zjistit, jaká je úroveň znalostí sester v oblasti komunikace s pacientem. Cílem třetím, je zmapování zkušeností rodinných příslušníků dětí s poruchou autistického spektra v oblasti komunikace. V souvislosti se stanovenými cíli byly vytvořeny výzkumné otázky: 1)Jaká jsou specifika komunikace s pacientem s poruchou autistického spektra? 2)Jaká je úroveň znalostí vybraných pediatrických sester v oblasti komunikace s pacientem s poruchou autistického spektra? 3)Co tvoří sestrám potíže v komunikaci s pacienty s poruchou autistického spektra? 4)Jaké zkušenosti mají rodinní příslušníci v komunikaci se sestrou? S ohledem vytvořené cíle byl stanoven výzkumný soubor tvořený skupinou sester s praxí v oboru pediatrie a skupinou rodinných příslušníků dětí trpících poruchou autistického spektra. Při vyhledávání vhodných respondentů jsme použili metodu sněhové koule, a to především u druhé skupiny respondentů. Výsledky jsme podrobili důkladné analýze pomocí otevřeného kódování metodou "tužka a papír". K zajištění přehlednosti bylo u nejdůležitějších výsledků užito schémat. Z šetření vyplynula skutečnost, že vybrané sestry ve většině případů disponují základními informacemi o dané problematice. Výpovědi rodinných příslušníků jsou s výpověďmi sester v rozporu, neboť z nich vychází skutečnost, že všeobecná informovanost sester není tak jednoznačná, a že dochází k situacím, kdy komunikace neprobíhá způsobem, který by odpovídal komunikačním dovednostem s ohledem na pacienta s PAS. Vybrané sestry mají ve většině případů dostatek informací, ale tyto informace nejsou schopny převést do praxe. Výsledky našeho výzkumného šetření nelze globalizovat na všechny sestry pracující v pediatrii, což potvrzují rodinní příslušníci, kteří popisují na rozdíl od sester, jak příjemné, tak i nepříjemné zkušenosti spojené s komunikací se sestrou. Vzhledem ke skutečnosti, že informovanost sester je především vázána na jejich osobní zájem o danou problematiku, nelze konstatovat, že tématu specifik komunikace mezi sestrou a pacientem s poruchou autistického spektra je věnován dostatečný prostor v rámci profesní přípravy sester. Sami jsme v průběhu tvorby této práce narazili na úskalí spojené s nedostatečným množstvím literárních zdrojů, které by byly zaměřeny na problematiku komunikace v ošetřovatelském procesu s pacientem s PAS.
|
host ::
RSS.