|
|
Poloha horní hranice lesa ve Vysoké Asii a její vztah k teplotním poměrům
Yakubouskaya, Alina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Horní hranice lesa je pozvolným přechodem od zapojených lesů ke keříčkovité vegetaci v určitých nadmořských výškách. Podle tvaru rozlišujeme rozptýlené, ostré a ostrovní horní hranice lesa a krummholz. V závislosti na tvaru můžeme předpokládat faktory ovlivňující její vznik a možnou reakci na současné klimatické změny. Obecně platí, že se poloha horní hranice lesa v různých zeměpisných šířkách vztahuje k teplotním charakteristikám, převážně k teplotám vegetačního období a půdním teplotám, omezujícím růst stromů, dostup potřebných živin a přežití semenáčku. Nedostatečnou uhlíkovou bilanci, jako příčinu vzniku ekotonu, mnoho autorů nepovažuje za hlavní nebo určující. Ve většině případů byl prokázán oproti očekávání dostatek uhlíku na horní hranici lesa. Byl zaznamenán i růst množství nestrukturálních sacharidů, které jsou potřebné pro stromy k aktivaci růstu po periodě dormanci. Tato práce byla zaměřena především na zjišťování konkrétních poloh horní hranice lesa v horách Vysoké Asie a určování základních teplotních poměrů vztahujících se k těmto lokalitám. Byl zjištěn nejvhodnější indikátor, spojující polohy horních hranic lesa v tomto regionu, výsledky byly srovnány se světovými výzkumy. Klíčová slova: horní hranice lesa; rozptýlená, ostrá a ostrovní horní hranice lesa, krummholz, sink limitation...
|
|
|
Poloha horní hranice lesa ve Vysoké Asii a její vztah k teplotním poměrům
Yakubouskaya, Alina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Horní hranice lesa je pozvolným přechodem od zapojených lesů ke keříčkovité vegetaci v určitých nadmořských výškách. Podle tvaru rozlišujeme rozptýlené, ostré a ostrovní horní hranice lesa a krummholz. V závislosti na tvaru můžeme předpokládat faktory ovlivňující její vznik a možnou reakci na současné klimatické změny. Obecně platí, že se poloha horní hranice lesa v různých zeměpisných šířkách vztahuje k teplotním charakteristikám, převážně k teplotám vegetačního období a půdním teplotám, omezujícím růst stromů, dostup potřebných živin a přežití semenáčku. Nedostatečnou uhlíkovou bilanci, jako příčinu vzniku ekotonu, mnoho autorů nepovažuje za hlavní nebo určující. Ve většině případů byl prokázán oproti očekávání dostatek uhlíku na horní hranici lesa. Byl zaznamenán i růst množství nestrukturálních sacharidů, které jsou potřebné pro stromy k aktivaci růstu po periodě dormanci. Tato práce byla zaměřena především na zjišťování konkrétních poloh horní hranice lesa v horách Vysoké Asie a určování základních teplotních poměrů vztahujících se k těmto lokalitám. Byl zjištěn nejvhodnější indikátor, spojující polohy horních hranic lesa v tomto regionu, výsledky byly srovnány se světovými výzkumy. Klíčová slova: horní hranice lesa; rozptýlená, ostrá a ostrovní horní hranice lesa, krummholz, sink limitation...
|
|
|
Změny obsahu nestrukturálních sacharidů v asimilačních orgánech při odumírání stromu
Bradáčová, Alžběta
Nestrukturální sacharidy jsou jednou z nejdůležitějších organických látek pro růst a vývoj dřevin. V této bakalářské práci byla zkoumána koncentrace rozpustných sacharidů a škrobu v letech 2013--14 v jehlicích a dřevě borovice lesní (Pinus sylvestris L.) u zdravých stromů a stromů, u kterých bylo přerušeno floémové propojení mezi kořeny a korunou okroužkováním kmene. Nejvyšších koncentrací rozpustných sacharidů i škrobu bylo v jehlicích dosaženo na začátku vegetační sezóny, před rašením jehlic a před zahájením radiálního růstu kmene. Zatímco koncentrace rozpustných sacharidů v jehlicích se mezi kontrolními a živými experimentálními stromy nelišila, koncentrace škrobu byla u okroužkovaných stromů na začátku vegetační sezóny významně vyšší. Naopak ve dřevě byla nejvyšší koncentrace škrobu naměřena v srpnu a nejnižší v červnu. U okroužkovaných stromů byl obsah škrobu ve dřevě významně vyšší než u kontrolních na konci vegetační sezóny. Na jaře a v létě se koncentrace škrobu mezi kontrolními a okroužkovanými stromy nelišila. Koncentrace rozpustných sacharidů ve dřevě byla po celou sezónu stejná u kontrolních i okroužkovaných stromů. Pro použití sacharidů jako indikátoru fyziologické vitality stromu je tedy nutná znalost běžné sezónní dynamiky a srovnání s kontrolními stromy. Výsledky mohou poskytnout fyziologické podklady pro procesní modelování vitality a doby přežití poškozených stromů.
|
|
|
Vliv různého typu poškození stromu na obsah nestrukturálních sacharidů u smrku ztepilého
Holasová, Veronika
této práci byly zkoumány koncentrace nestrukturálních sacharidů (rozpustných sacharidů a škrobu) v orgánech různě poškozených stromů smrku ztepilého (Picea abies (L.) KARST.). Vzorky byly odebrány v září 2013 a 2014 z těchto orgánů: kořeny, dřevo, lýko s kůrou a jehlice. Koncentrace rozpustných sacharidů a škrobu byly srovnávány ve vztahu k typu poškození a ke kontrolním nepoškozeným stromům. Stromy byly poškozeny okroužkováním, podřezáním, odseknutím kořenů a inokulací václavky (Armillaria sp.). Byly nalezeny statisticky významné rozdíly koncentrací škrobu v jehlicích odebraných v září roku 2013; nejvyšší koncentrace škrobu byla zjištěna u okroužkovaných stromů, naopak nejnižších hodnot dosahovaly stromy podřezané. Další významný rozdíl byl nalezen v koncentraci rozpustných sacharidů v jehlicích odebraných v září 2014, kdy koncentrace rozpustných sacharidů v kontrolních stromech byla vyšší než ve stromech s odsekanými kořeny. Ostatní rozdíly v koncentracích nestrukturálních sacharidů různě poškozených stromů a stromů kontrolních nebyly statisticky významné. S ohledem na množství faktorů ovlivňující koncentraci nestrukturálních sacharidů, finanční i časovou náročnost analýzy, nelze použít obsah nestrukturálních sacharidů jako spolehlivý ukazatel vitality stromu. Získaná data ale poskytují informaci o fyziologických procesech, které probíhají u smrku ztepilého při poškození. Začlenění změn obsahu nestrukturálních sacharidů do procesních modelů umožní lepší predikci přežívání poškozených stromů.
|
host ::
RSS.