|
|
Péče o nedonošeného novorozence dříve a dnes
Vaňková, Barbora Viktorie ; Sedlářová, Petra (vedoucí práce) ; Nováková, Jana (oponent)
Souhrn Práce se zabývá tématem vývoje péče o nedonošeného novorozence v průběhu věků se zaměřením na jednotlivé oblasti péče. Z publikací a článků se můžeme dočíst o markantních rozdílech v péči o novorozence, pokud budeme chtít porovnat historii a dnešní dobu. Ve starověku pečovaly o své děti pouze matky, které je porodily. Nebylo žádných odborníků či institucí, do kterých by se takováto péče mohla soustřeďovat. Společnost se ale vždy snažila o záchranu života, i když možná tím nejprimitivnějším způsobem. Již v průběhu 18.-19. století začaly být poskytovány první organizované služby péče o těhotné ženy a jejich děti. Od nalezinců se postupem času dostáváme ke vzniku porodnic a nemocničních oddělení pro dětské pacienty. Procházíme obdobím, kdy se společnost dotýkala péče o nedonošeného novorozence jen okrajově, mnohdy se jí i stranila až do doby, kdy se začaly provádět první výzkumy na toto téma a celková úroveň péče se zlepšila a metody se stávaly více sofistikovanými. Během studia literárních zdrojů byl pozorován vývoj zejména v oblastech udržování teplotního prostředí, konkrétně inkubátorech, a dále rozvoj metody klokánkování, která se dostává do popředí v dnešní době a je na ni kladen velký důraz. Velké rozdíly nalézáme i v oblastech výživy, a to i přesto, že způsob výživy kojením byl od pradávna...
|
|
|
Individualizované krmení nedonošených dětí v praxi
Kotíková, Aneta ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kudláčková, Zděnka (oponent)
Diplomová práce se zabývá individualizovaným krmením předčasně narozených dětí. Cílem této práce bylo vyhodnotit prospěch orofaciální stimulace a hodnoty porovnat se skupinou nedonošených novorozenců, které byly krmeny standardně, bez jakéhokoliv zásahu. Měření probíhalo ve třech obdobích života dítěte. Při propouštění z porodnice, v 1. a 2. roce života. Mezi hodnotící parametry patřila doba hospitalizace, strava při propouštění, ve 12. a 24. měsíci a antropometrické parametry jako je BMI, hmotnostně - výškový poměr, obvod hlavy a tělesná délka. Orofaciální stimulace probíhala vždy před každým kojením v průběhu hospitalizace. Ve sledovaném období byly u předčasně narozených dětí zaznamenány statisticky významné změny u dnů hospitalizace, stravě při propuštění a ve 12. a 24. měsíci. Obtíže při kojení se po orofaciální stimulaci výrazně snížily. Studie však neprokázala signifikantní rozdíly orofaciální stimulace na antropometrické parametry. Z toho vyplývá, že orofaciální stimulace neovlivňuje růst novorozence, pouze podporuje a zlepšuje kvalitu kojení. Souhrnně lze říci, že metoda orofaciální stimulace je účinnou formou podpory kojení předčasně narozených dětí a novorozenci z této metody profitovali. Klíčová slova: orofaciální stimulace, předčasně narozené děti, výživa
|
host ::
RSS.