|
Jiřička obecná (Delichon urbica) v kulturní krajině České republiky
Dvořáková, Denisa
V literárním přehledu se práce soustředí na shromáždění informací o tomto druhu, včetně jeho ochrany, hlavně na území České republiky, ale i ve světě. Praktická část práce se věnuje stanovištím populací jiřičky obecné, zkoumá rozšíření a hnízdní hustotu v lokalitě městyse Lomnice, v roce 2016. Informace o hnízdění v lokalitě byly získány průzkumem oblasti, byla spočítána všechna hnízda a získány informace o předchozím hnízdění, z pozůstatků po bývalých hnízdech. Dále se práce věnuje monitoringu obecného povědomí obyvatel o jiřičce obecné a jejich názoru, v případě zahnízdění na jejich vlastních domech a budovách. Tyto informace byly získány s pomocí dotazníkového šetření, ale i z literárních zdrojů. Z práce vyvozuji, že jiřička je na člověku dnes víceméně závislá a velikost jejích populací se příliš nemění, aby tento stav setrval a nebo se i v budoucnu zlepšil, je nutný monitoring vývoje hnízdění a početnosti populace a v případě zjištěného poklesu zajistit nápravná opatření (umělá hnízda, správný typ omítky na budovách).
|
|
Hnízdní preference jiřičky obecné (Delichon urbica) v urbánní krajině
Dvořáková, Denisa
Práce hodnotí preference výskytu jiřičky obecné na území České republiky. V literárním přehledu se soustředí na získání informací z dostupných zdrojů, které se týkají hnízdních preferencí podle různých determinantů, od environmentálních podmínek stanovišť, až po vliv lidského faktoru. V praktické části bylo shromážděno 12 094 záznamů týkající se hnízdění jiřičky obecné z let 2009 až 2017 v ČR a které pocházejí z faunistické databáze ČSO. Data byla dána do kontextu s údaji o podmínkách jednotlivých stanovišť a byla zanalyzována dvěma statistickými metodami, metodou „Boosted regression trees“ (BRT) a „Generalised least squares“ (GLS). Na základě získaných výsledků bylo zjištěno, že jiřička obecná nejvíce preferuje oblasti s výskytem polních a mokřadních ekosystémů z důvodu výskytu hmyzu a spíše suburbánní krajinu nížin. Největší negativní vliv na jiřičku měly plochy, které se využívají jako průmyslové těžební oblasti.
|