|
|
Zajištění cévního vstupu u dětí v akutních stavech
Dvořák, Vít ; Sentivanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Zajištění cévního vstupu u dětí v akutních stavech, je bezesporu podmínka jejich bezpečného a úspěšného zvládnutí. Práce vychází z řady odborných článků a publikací, zaměřujících se na periferní žilní kanylaci a intraoseální vstup a jejich použití u dětí v akutní, a to jak přednemocniční tak v nemocniční péčí. První část práce je věnována teoretickým aspektům zavádění a ošetřování těchto invazivních vstupů. Následuje porovnání, u kterého vstupu bývá vyšší úspěšnost zavedení na první pokus. Další část práce je výzkumná se stanovenými cíli. Cílem práce je shrnout dosavadní poznatky v zajištění přístupu do cévního řečiště v přednemocniční a nemocniční péči, pomocí periferní žilní kanylace a intraoseálního vstupu u dětí v akutních stavech. Dalším cílem ve výzkumné části pak je, zjištění úrovně znalostí vybraných skupin respondentů v zavádění a ošetřování periferní žilní kanyly a intraoseálního vstupu a následné porovnání těchto dat. Posledním cílem pak je zjistit, bude-li u náhlé zástavy oběhu dítěte preferován periferní žilní nebo intraoseální vstup do cévního řečiště. Bylo zjištěno, že ani jedna z posuzovaných skupin respondentů, a to nelékařští zdravotničtí pracovníci záchranných služeb (zdravotnický záchranář a záchranář pro urgentní medicínu) a nelékařští zdravotničtí pracovníci dětských JIRP/ARO...
|
|
|
Kardiopulmonální resuscitace a využití speciální přístrojové techniky
KUBAL, Lukáš
Tématem této bakalářské práce bylo spojení problematiky kardiopulmonální resuscitace a speciální přístrojové techniky, která je s neodkladnou resuscitací v přednemocniční neodkladné péči spojená. Za cíl jsem si stanovil zjištění praktické aplikace a zmapovaní odborných znalostí týkající se použití speciální přístrojové techniky při provádění kardiopulmonální resuscitace u zdravotnických záchranářů a všeobecných sester.Teoretická část této práce byla rozdělena na dvě části. První se věnuje přístrojové technice, která se využívá v souvislosti s neodkladnou resuscitací a legislativním normám, které provozovatelům záchranných služeb v České republice určují, jaké minimální vybavení musí obsahovat jejich vozy v přednemocniční neodkladné péči. Druhá část teoretické práce je věnována problematice kardiopulmonální resuscitace. Zde je představena základní i rozšířená verze neodkladné resuscitace v přednemocniční neodkladné péči a základní změny mezi doporučenými postupy pro neodkladnou resuscitaci z roku 2010 a 2015.Praktická část obsahuje přepsané rozhovory s odborníky z praxe, které byly získány kvalitativní metodou polostrukturovaných rozhovorů. Jako vybraný soubor v této práci byli zvoleni zdravotničtí záchranáři, všeobecné sestry a lékař Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Celkem bylo osloveno 6 respondentů. Rozhovory obsahovaly celkem 15 otázek na téma praktické aplikace, interpretace hodnot a také vlastních zkušeností se speciální přístrojovou technikou spojenou s neodkladnou resuscitací. Z výzkumu této práce vyplynulo, že zdravotničtí pracovníci nemají problém s interpretací údajů, které jim tato technika dává k dispozici. V některých případech nastává problém s využitím techniky nebo rozdílných názorech na samotnou aplikaci mezi pracovníky z jednotlivých výjezdových stanovišť. Dále bylo zjištěno, že nikdo není spokojený s proškolováním a množstvím informací, které jim poskytuje zaměstnavatel, neboť všichni respondenti vyhledávají informace o technice nad rámec svých pracovních povinností.Jako přínos této práce vidím stručný přehled techniky, se kterou pracují nelékařští zdravotní pracovníci během neodkladné resuscitace. V práci je shrnuto vše od popisu základních hodnot až po samotnou aplikaci přístrojů.
|
|
|
Zajištění žilního vstupu v přednemocniční neodkladné péči posádkami rychlé záchranné pomoci
MIKEŠOVÁ, Markéta
Tématem této bakalářské práce je zajištění žilního vstupu v přednemocniční neodkladné péči posádkami rychlé záchranné pomoci. Teoretická část shrnuje teorii kanylace od anatomie cévního řečiště, přes indikace, kontraindikace, volbu místa, postupy až po komplikace a alternativy. Praktická část se zaměřila na tři cíle: zaprvé formou polostrukturovaných rozhovorů se záchranáři zkoumala znalosti periferní žilný kanylace, zadruhé na základě vlastního pozorování hodnotila dovednost záchranářů při periferní žilní kanylace a zatřetí formou polostrukturovaných rozhovorů s lékaři příjmových ambulancí zkoumala jejich zkušenosti se zajišťováním periferního žilního vstupu záchranáři. Zjištěno byl, že mladší záchranáři zajišťují periferní žilní vstup častěji; záchranáři obecně mají dobré znalosti periferní žilní kanylace; nedostatky byly zjištěny v oblasti kontraindikací a komplikací a v praxi dodržování aseptického přístupu. Lékaři jsou obecně spokojeni s periferní žilní kanylací prováděnou záchranáři, někdy se setkávají s absencí periferní žilní kanyly u pacienta, u nějž je indikována. Souhrnně tedy práce ukazuje, že je potřeba dalšího vzdělávání nelékařského personálu RZP v oblasti periferní žilní kanylace.
|
|
|
Intraoseální přístup - alternativa periferního žilního vstupu
TUROŇ, Jiří
Intraoseální vstup je alternativní metoda zajištění žilního řečiště ve stavech, kdy je obtížné nebo nemožné zajištění venózního vstupu. Používá se především u dětí, ale je možné jej použít i u dospělých osob. V bakalářské práci s názvem Intraoseální přístup ? alternativa periferního žilního vstupu se zabývám teorií problematiky zavádění intraoseálního vstupu. Z teoretické části vychází i část praktická, kde mapuji četnost použití intraoseálního vstupu a prověřuji znalosti zdravotnických záchranářů, pracujících na zdravotnické záchranné službě Moravskoslezského kraje. Pro ověření hypotéz byla provedena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl proveden metodou dotazování, formou anonymního dotazníku. Tyto dotazníky byly rozdány na Zdravotnické záchranné služby v Moravskoslezském kraji, konkrétně do středisek Ostrava, Opava, Havířov, Karviná, Krnov, Třinec a Frýdek - Místek. Celkem bylo rozdáno 100 kusů dotazníků do sedmi oblastních středisek záchranné služby Moravskoslezského kraje. Zpět se jich vrátilo 81, návratnost je tedy 81 %. Výsledky výzkumu jsou vyjádřeny v procentech a uvedeny v grafech. Praktické znalosti záchranářů v Moravskoslezském kraji byly ve většině případů správné, ale našli se i odpovědi špatné, i přesto jsou výsledky výzkumu více než výborné. Četnost použití tohoto vstupu není tak častá, ale věřím, že se s těmito vědomostmi bude zavádění intraoseálního vstupu stále rozšiřovat. Určené hypotézy se potvrdily.
|
host ::
RSS.