|
|
Porovnání chování a vlivu skotu a koní na pastevní porosty ve vybraném území
TESÁRKOVÁ, Marie
Pastviny jsou nedílnou součástí chovu skotu bez tržní produkce mléka a jsou neméně důležitou součástí chovu koní. Pastviny mimo to mají vliv na vzhled krajiny, biodiverzitu a udržení vody v krajině. Cílem této bakalářské práce je porovnání vlivu pastvy skotu a koní na pastevní porosty a zhodnocení stavu pastvin a koní na vybraném území. Tato práce je členěna na dvě části (teoretickou a praktickou). Teoretická část pojednává o využití TTP pastvou, faktorech majících vliv na druhové složení travních porostů, vlivech pastvy na pastevní porost, odlišnostech ve spásání mezi skotem a koňmi, vlivem pastvy skotu a koní na půdu, chováním skotu a koní, vybavením pastvin, ošetřením pastvin, eliminaci poškození porostu, pastvin a vlivu pastvy na biodiverzitu. Praktická část se pak zabývá porovnáním pastvin skotu (4 pastviny) a koní (2 pastviny) z hlediska druhové skladby, zatížení pastvin a výnosu pastevní píce. Dále uplatněním vyseté směsi a vyhodnocením etologických aktivit skotu (9 krav, 8 telat a 1 býk plemene Aberdeen angus) a koní (2 koně).
|
|
|
Analýza využitelnosti jednoduchých indikátorů pastevního tlaku zvěře na les pro plánování lovu v honitbách
Rachůnek, Karel
Tato práce se zabývá analýzou a hodnocením využitelnosti jednoduchých indikátorů pastevního tlaku zvěře na les. Pro zpracování této bakalářské práce bylo vybráno území ve Zlínském kraji, konkrétně honitba MS Kyčera. Šetření v terénu bylo provedeno pochůzkovou metodou. Pro hodnocení škod byly použity data z kontrolních a srovnávacích ploch (KSP), transektů a z uměle založených kultur. Pro vyhodnocení bylo vybráno 8 porostů. Vyhodnoceny byly tři hlavní hospodářské dřeviny v oblasti, a to buk lesní (Fagus sylvatica), smrk ztepilý (Picea abies) a jedle bělokorá (Abies alba). Na základě poškození pastevním tlakem byla hodnocena početnost spárkaté zvěře v dané oblasti.
|
|
|
Hodnocení managementu pastvy ovcí v chráněných oblastech
Trojanová, Eva
Práce Hodnocení managementu pastvy ovcí v chráněných oblastech se zabývá problematikou využití pastvy pro výživu ovcí, etologií ovcí, především vlivy, které ovlivňují chování na pastvě, a využití pastvy při údržbě porostů v Národní přírodní rezervaci Mohelenská hadcová step. Pastevní sezóna v roce 2018 v NPR Mohelenská hadcová step probíhala od 23. 4. do 25. 5. 2018 a během ní byla provedena tři etologická snímkování. Ve dnech 9., 17. a 21. května byly zaznamenávány aktivity stáda, konkrétně ležení, stání, chůze a pastva. První pozorovaný den (9. května) byly aktivity zastoupeny v poměru: pastva 37,50 %, chůze 12,35 %, stání 5,81 % a ležení 44,34 %. Druhý den pozorování (17. května) byla pastva zaujímala 39,15 % z celkové doby pozorování, chůze 12,27 %, stání 18,95 % a ležení 29,62 %. Poslední den pozorování (21. května) byly poměry denních aktivit: pastva 34,07 %, chůze 10,25 %, stání 9,37 % a ležení 46,31 %. Aktivity byly zaznamenávány i v závislosti na stanoviště a byl zkoumán vliv teploty vzduchu na chování ovcí. Výsledky jsou zpracovány tabulkách a grafech v přílohové části práce.
|
|
|
Hodnocení zatížení a botanická skladba pastevních porostů ve vybraném zemědělském podniku
BÖHMOVÁ, Miroslava
V bakalářské práci byl sledován vliv frekvence spásání, zatížení a sešlapávání pastevních porostů skotem ve vybraném zemědělském podniku. Základem je literární rešerše, která obsahuje nástin systémů pastvy, zastoupení botanických druhů a agrobotanických skupin, vliv hospodářských zvířat na utváření porostů a ekologické podmínky ovlivňující skladbu pastevních porostů. Pokusná část byla prováděna v Jihočeském kraji v obci Hracholusky-Vrbice. Pokus zahrnuje snímky ze dvou pastvin pro skot, kde byl pokus prováděn. Získaná data byla použita pro vyhodnocení chutnosti trav a pro výpočet zastoupení druhové diverzity. Součástí praktické části bylo vypočítání zatížení v pastevním období a vliv spásání a sešlapávání na rostliny.
|
|
|
Metodologické otázky stanovení zatížení pastvin a etologická sledování skotu při pastvě.
PETRÁŠ, Marek
Cílem bakalářské práce je návrh vhodných způsobů vyjadřování zatížení pastevních ploch a sledování skotu při pastvě s ohledem na stav pastevních porostů. Těchto cílů bylo dosaženo na základě jednoletého sledování a analýzy pastevního porostu na sledovaných pastvinách. Zároveň při sledování botanické skladby pastvin bylo sledováno chování skotu na pastvě a jeho vliv na pastevní porost a utužení půdy.
|
|
|
Populace hnědásků (Melitaeini) na nelesních stanovištích NP Podyjí refaunovaných pastvou koní
HÁJKOVÁ, Klára
This thesis evaluates the impact of refaunation by the Exmoor pony on populations of five Melitaea butterfly species - Melitaea athalia, M. cinxia, M. didyma, M. britomartis and M. aurelia inhabiting xeric grasslands of the Podyjí National Park - Havranické Vřesoviště and Mašovická Střelnice. Both grassland sites are grazed since 2018. I compared adult butterflies' demography structure, mobility, spatial distribution, and habitat requirements with an earlier study carried out before the impact of horses (Vodičková et al., 2019). I detected multiple changes, some of them attributable to the horses (e.g., butterfly spatial distribution) and some not (e.g., population sizes), but also a remarkable stability, e.g., in dispersal parameters.
|
|
|
Vliv refaunace velkými herbivory na vybrané skupiny hmyzu
VODIČKOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce studuje refaunace velkými herbivory na denní motýli, žahadlové blanokřídlé a rovnokřídlé. Sběr dat probíhal v letech 2019 a 2020 na devíti lokalitách refaunovaných velkými herbivory napříč celou Českou republikou. Refaunované monitorovací plochy byly porovnány s kontrolními, ordinační analýzy druhového složení a výpočet funkční diversity pomocí funkčních vlastností druhů byl zahrnut do mé práce. Reakce skupin hmyzu jsou taxonově specifické, ale obecně velcí kopytníci přispívají k vytváření a udržení funkčně pestřejších společenstev.
|
|
| |
|
|
Změny fytocenóz v pahorkatinných lesích v závislosti na aplikaci historických forem obhospodařování
Nechanská, Denisa ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Cílem mé diplomové práce je analyzovat vliv historického obhospodařování na diverzitu cévnatých rostlin v pahorkatinných lesích na vrchu Vysoká stráň v CHKO Český kras. Diplomová práce je rozdělena na dvě části. První část shrnuje informace o vlivu historických způsobů obhospodařování na lesní diverzitu z různých vědeckých studií. Je zde zmíněn především vliv lesní pastvy, osečného hospodaření, hrabání stromové opadanky a vliv požárů. Druhá část zahrnuje případovou studii zabývající se vlivem historického obhospodařování na diverzitu lesního podrostu. Ve výzkumné oblasti bylo celkem vymezeno 32 ploch, na kterých byl proveden management ve třech variantách: kosení lesního podrostu, hrabání lesní opadanky a kombinace kosení a hrabání. Čtvrtá varianta sloužila jako kontrola. Změna lesní diverzity v závislosti na čase vyšla statisticky průkazná, ovšem změny v diverzitě v závislosti na způsobech historického obhospodařování statisticky neprůkazné. Během výzkumu došlo k výraznému snížení diverzity podrostu, a to i na kontrolních plochách. Hlavní gradient podrostové vegetace směřuje od mezofilních acidofytů až po druhy charakteristické pro vápnité substráty. Pomocí RDA analýzy jsem určila druhy, které měly nejvýraznější tendenci reagovat na aplikovaný management. Mezi druhy profitující z hrabání patří...
|
|
|
Effects of wild ungulates on vegetation in an abandoned landscape
Horčičková, Eva ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Diekmann, Martin (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
Divocí kopytníci jsou považováni za jedny z hlavních faktorů formujících terestrické ekosystémy od dob raného Kenozoika. Porozumění jejich interakcím s vegetací je nezbytné pro utváření představy, jak evropská krajina vypadala před příchodem člověka i jak by v dnešní době vypadala bez jeho vlivu. Tyto poznatky mají navíc praktický význam nezbytný pro nakládání s opuštěnou krajinou. Zatímco je současná evropská divoká fauna ochuzena o řadu velkých spásačů, jakými byl například pratur (Bos primigenius), historickou zkušenost s těmito býložravci krajina neztratila, částečně i díky kontinuální pastvě hospodářských zvířat. Na druhou stranu se současná evropská krajina potýká s populačním nárůstem jelenovitých (Cervidae) a prasete divokého (Sus scrofa) spojeným se značným dopadem na vegetaci a strukturu krajiny. Vesměs negativně vnímané působení těchto dominujících druhů bylo převážně studováno v lesním prostředí. Stále častěji se ale objevují případy, kdy tito kopytníci podporují druhovou bohatost lesního podrostu a krom toho upřednostňují pastvu v otevřené vegetaci a ovlivňují tak krajinnou heterogenitu v širším kontextu. Hlavním cílem této práce je tudíž prozkoumat vliv divokých volně žijících kopytníků na strukturu, složení a diverzitu vegetace v polootevřené mozaikovité krajině. Vycházím z...
|
host ::
RSS.