|
|
Enhancement of fish communities, improvement of sampling and stock assessment in lakes and reservoirs.
RIBEIRO DE MORAES, Karlos
This Ph.D. thesis focuses on fish habitats, how we can improve their natural complexity, and how we can improve techniques to survey these habitats. With increasing human activities affecting freshwater ecosystems due to human population growth and industrial expansion, it is crucial to study environmental changes, their impacts, and ways to mitigate damage. As many biotic and abiotic factors can influence the health and diversity of the community, for our study, we focused on habitat definition and complexity, and the effect of fishery management. Paper (I) focuses on the transition between littoral (shallow areas) and pelagic (open water) habitats and their impact on fish communities. The littoral zone, typically the most intricate segment of a water body, serves as the primary habitat for a significant portion of the fish community and species diversity. However, its spatial extent is very limited. Littoral delimitation is important for obtaining a true picture of the fish community composition and for its sustainable management decisions. Paper (II) investigated the impact of protected areas on fish populations in the Lipno reservoir in the Czech Republic, specifically focusing on the abundance, biomass, standard length, and diversity indices. Protected areas have legislation that reduces or stops certain anthropological impacts to help recover the ecosystem. These areas are normally linked to spawning areas, feeding grounds, or rare species and are vital for the restoration and proliferation of specific environments. In our case, we revealed more and larger predatory fish in protected and low anthropological impact areas. Paper (III) tests the introduction of artificial habitats, which are man-made structures or environments created to provide additional habitats and support for various organisms. Despite efforts to restore habitats to their natural states, there are instances where complete restoration is challenging. In particular, water bodies are subjected to significant anthropogenic alterations, such as reservoirs. In such instances, the introduction of artificial habitats has emerged as a solution to rapidly enhance the complexity of these environments. In Lipno reservoir, artificial floating islands attracted young-of-the-year of common species.
|
|
|
Rybochovná zařízení se zaměřením na teplovodní
Pavlík, Tomáš ; Princ, Michal (oponent) ; Milerski, Rudolf (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na teplovodní rybochovná zařízení, jejich rozdělení a způsoby hospodaření na nich. Je rozdělena na dvě části. První polovina této práce zahrnuje rešerši a druhá polovina ideový návrh. V rešerši jsou uvedeny nejčastější opatření sloužící ke zvýšení produkce teplomilných ryb. Všechny zjištěné poznatky budou uplatněny v ideovém návrhu. Návrh popisuje rozšíření rybničního hospodářství MO MRS Pohořelice, Z. S., v k. ú. Cvrčovice u Pohořelic.
|
|
| |
|
|
Hydrochemická charakteristika vybraných rybníků v aktuálních podmínkách ve vztahu k hospodaření v příslušném povodí.
PERGLOVÁ, Veronika
Rybníky a jejich ekosystémy plní řadu důležitých funkcí. Vedle hospodářského vý-znamu rybníky přispívají k utváření krajinného rázu, místního klimatu, zvyšování bio-diverzity a ovlivňují retenci vody a její kvalitu. Rybník Rod je v chráněné přírodní rezervaci, a proto je v upraveném hospodářském režimu, oproti jiným rybníkům na Třeboňsku. Díky omezení semiintenzivního systému hospodaření v posledních letech je rybník a jeho břehy významným domovem pro vodní ptactvo, obojživelníky a další organismy. Rybník Rod má také velký význam v zadržování a přeměnách různých forem fosforu a dusíku, čímž snižuje projevy eutrofizace a přispívá ke zlepšení kvality vody. V této práci byl hodnocen sezónní (2019) a dlouhodobý vývoj (vybrané roky v období od roku 1992 do 2019) fyzikálně chemických ukazatelů kvality vody v rybníku Rod ve vztahu k rybářskému hospodaření a k povodí. Dále zde byl hodno-cen vliv chemismu vzorku vody v závislosti na daném odběrovém profilu na rybníku Rod, včetně provedené analýzy sedimentů z těchto různých odběrových lokalit. Koncentrace hlavních živin v sedimentu byly porovnány s analýzou sedimentu z roku 2015, což ukázalo na to, že sediment stále navyšuje koncentrace dusíku i fosforu. Celkově se rybník Rod projevuje jako dynamický ekosystém. I přes výše uvedená opatření v systému rybářského hospodaření, je rybník stále hypertrofní, ačkoliv vykazuje mnohem nižší hodnoty celkového fosforu a chlorofylu, než sem přitéká z rybníka Naděje. Pro zvýšení kvality vody v rybníku a celém povo-dí, je důležité omezit vysoké vstupy živin do povodí a snížit vlastní vnitřní zatížení rybníků živinami pomocí diferencovaného odstranění části sedimentu.
|
|
|
Dlouhodobý vývoj kvality vody rybníka Svět ve vztahu k rybářskému hospodaření
Altmann, Martin ; Duras, Jindřich (vedoucí práce) ; Vrba, Jaroslav (oponent)
Rybniční ekosystémy plní vedle produkce ryb řadu dalších funkcí. Jednou z nich je i retence živin a tudíž změna kvality protékající vody, čímž ovlivňují celkovou kvalitu povrchových vod. V případě rybníku Svět u Třeboně je to navíc i funkce částečně rekreační, kdy je rybník nedílnou součástí cestovního ruchu města. Kvalita vody v rybníku a jeho retenční schopnost fosforu je kromě rybářského hospodaření úzce spjata s přísunem živin z povodí, zejména v rámci soustav rybníků a hustě osídlených či zemědělských oblastí. V této práci byl hodnocen sezónní (2013, 2015) a dlouhodobý (2007-2015) vývoj kvality vody rybníka Svět u Třeboně ve vztahu k rybářskému hospodaření. Dále byla vypočítána látková bilance pro rok 2015 a její odhad pro rok 2013. Roky 2015 a 2013 (první horka) se značně lišily v množství srážek. Rok 2015 byl extrémně suchý a rok 2013 naopak vodný. Rozdílné hydrologické podmínky způsobily odlišné sezónní průběhy chemismu i koncentrací. Kvalita vody rybníku Svět je ve většině parametrů ze srovnávaných produkčních rybníků na Třeboňsku nejvyšší a intenzita hospodaření poměrně nízká, přesto lze rybník klasifikovat jako silně eutrofní až hypertrofní a nesplňuje normy pro koupání. V roce 2011 proběhla změna v intenzitě hospodaření a přestala se aplikovat organická hnojiva. Tato změna se však...
|
|
|
Rybochovná zařízení se zaměřením na teplovodní
Pavlík, Tomáš ; Princ, Michal (oponent) ; Milerski, Rudolf (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na teplovodní rybochovná zařízení, jejich rozdělení a způsoby hospodaření na nich. Je rozdělena na dvě části. První polovina této práce zahrnuje rešerši a druhá polovina ideový návrh. V rešerši jsou uvedeny nejčastější opatření sloužící ke zvýšení produkce teplomilných ryb. Všechny zjištěné poznatky budou uplatněny v ideovém návrhu. Návrh popisuje rozšíření rybničního hospodářství MO MRS Pohořelice, Z. S., v k. ú. Cvrčovice u Pohořelic.
|
|
|
Rybářský management na lokalitách výskytu perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) v České republice
JIRUŠKOVÁ, Lenka
Kvalita populací pstruha obecného přímo výskyt perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), která je na tyto populace v našich tocích vázána. Perlorodka říční patří mezi kriticky ohrožené druhy živočichů. Vzhledem ke specifickým nárokům nejen na životní prostředí, ale hlavně na specifického hostitele pro uchycení glochidií (larvální stadium perlorodky říční), je z hlediska podpory stávajících populací, velmi důležitý rybářský management a migrační prostupnost toku. Základní a zásadní předpoklad pro podporu populací perlorodek je přítomnost životaschopné populace pstruha obecného (Salmo trutta m. fario), jež představuje jediného vhodného hostitele glochidií. V České republice je evidováno 5 oblastí s výskytem nejpočetnějších populací perlorodky říční, a to lokality v povodí Blanice, Teplé Vltavy, Malše, Rokytnice a Jankovského potoka. Na těchto tocích je hospodaření v rámci místních organizací ČRS, NP a CHKO Šumava, SRŠ Vodňany a FROV JU. Současné rybářské hospodaření bylo zjištěno dotazníkovou metodou u zástupců hospodařících organizací Na základě dotazníkového šetření bylo v povodí Teplé Vltavy a Jankovského potoka doporučeno změnit zarybňovací plány, v povodí Rokytnice byla doporučena přeshraniční spolupráce s Německem. V povodí horní Malše by bylo vhodné znovuobnovení rybí líhně a v povodí Blanice, vzhledem ke kvalitní místní populaci pstruha obecného, bylo doporučeno pokračovat ve stávající činnosti pro další rozvoj těchto populací v návaznosti na populace perlorodky říční.
|
host ::
RSS.