|
|
Biologie a ekologie invazního druhu mechovky bochnatky americké (Pectinatella magnifica)
SKUHROVEC, Tomáš
Biologie a ekologie invazního druhu mechovky bochnatky americké (Pectinatella magnifica) Cílem této bakalářské práce, bylo vytvořit literární přehled dostupných informací o biologii a ekologii druhu bochnatky americké (Pectinatella magnifica). Tato invazní mechovka pochází ze Severní Ameriky. Její výskyt byl u nás poprvé zaznamenán v 30. letech 20 století v Labi a ve Vltavě. První masový výskyt, byl však hlášen až v roce 2003 z pískovny Cep v CHKO Třeboňsko. Z nádrže Cep se rozšířila do dalších lokalit (pískovny Cep I., Vlkov, Veselí, Veselí I., Horusice a rybníky Hejtman, Nový Kanclíř, Staňkovský a Podřezaný), kde našla vhodné podmínky k životu. V České republice se nachází i v jiných lokalitách, ale její výskyt není v takovém množství. Mimo naší republiku je nacházena i v dalších evropských státech a v některých asijských zemích. Bochnatka americká je koloniální vodní živočich upřednostňující nepohlavní způsob rozmnožování. Kolonie jsou žlutohnědě zbarveny struktury pevného rosolu, kulovitého nebo protáhlého tvaru. Bochnatka je účinný filtrátor, který požírá fytoplankton zejména rozsivky. Mezi nejvýznamnější ekologické faktory, ovlivňující její sezónní dynamiku, patří teplota. Jedná se o termofilní druh s teplotním optimem vyšším než 20°C. Naopak, pokud teplota poklesne pod 20 °C, dochází k rozpadu kolonií a k uvolňování přezimujících útvarů, zvaných statoblasty. Upřednostňuje vody slabě alkalické a s nižší vodivostí (pod 200 S.cm-1). Z hlediska trofie bochnatce vyhovují vody oligotrofní až mesotrofní. Je nalézána zejména na ponořených větvích a naplaveném dřevě v oblasti břehového pásu. V rámci druhu, byla prokázána asociace s jinými vodními organismy například s drobnými korýši a plži. V dutině coelomu, byl prokázán i sexuální vývoj parazitických druhů Trichonosema a Tetracapsula, kteří jsou významnými parazity lososovitých ryb. Abychom byli schopni odhadnout a popsat vliv tohoto recentně se šířícího druhu na biotopy, které obývá, je nutné detailně se obeznámit s jeho biologií.
|
|
|
Vliv způsobů a intenzity využívání na fytocenologický vývoj a biodiverzitu travních porostů.
KONDRÁTOVÁ, Petra
Hlavním úkolem této diplomové práce bylo posouzení vlivu způsobů a intenzity využívání na fytocenologický vývoj a biodiverzitu travních porostů. Tato práce zahrnuje travní porosty z hlediska jejich rozdělení, různých způsobů obhospodařování a využití. Důležitým úkolem této práce bylo hodnocení výskytu rostlinných druhů na travních porostech ležících na vytipovaných lokalitách České Budějovice, Slavošovice a Radostice. Dále se pak tato práce zabývá stanovením vodního výživného režimu na lokalitě ponechané ladem. Poznatky o výskytu rostlinných společenstev byly doplněny o výsledky vlastního pozorování na těchto lokalitách. Na základě zjištěných poznatků byly zpracovány tabulky a grafy, které potvrzují a v některých případech i vyvracejí údaje o výskytu rostlinných druhů v závislosti na odlišném způsobu obhospodařování travních porostů (kosená, spásaná, ležící ladem).
|
|
|
Biologie a uplatnění kerblíku lesního a řebříčku obecného v trvalých travních porostech
ZAVÁZALOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá problematikou travních porostů, jejich rozdělením, funkcemi, obhospodařováním, využíváním, ekologickými faktory ovlivňujícími skladbu porostu a kvalitu píce. Dále se zabývá skladbou trvalých travních porostů, jejími typy a samostatná kapitola je věnována významu bylin v travních porostech společně s uvedením příkladů bylinných směsí. Stěžejním úkolem této práce je problematika řebříčku obecného (Achillea millefolium L.) a kerblíku lesního (Anthriscus sylvestris L.) jejich biologie, ekologie a zapojení v různých typech travních porostů. Jednotlivým kapitolám věnovaným již konkrétní bylině vždy předchází popis příslušné čeledi, její význam a uplatnění. Navazující kapitoly se pak věnují geografickému rozšíření a soupisu druhů příslušné byliny (kerblíku lesního a řebříčku obecného), jejímu popisu a morfologii, ekologii, cenologiii, kvalitě píce, významu a uplatnění v travních porostech. Ve druhé části jsou pro dokreslení poznatků z rešerše o výskytu řebříčku obecného a kerblíku lesního doplněny výsledky vlastního sledování (tabulky a grafy) znázorňující projektivní dominanci řebříčku a kerblíku v různých typech travních porostů s odlišným managementem a jejich dosažené výšky v různých obdobích. V tabulkách a grafech je znázorněno druhové složení a projektivní dominance trav, jetelovin a ostatních bylin včetně jejich výšek při nejvyšším dosaženém aritmetickém průměru výšky porostu.
|
|
| |
host ::
RSS.