Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Technická a časová náročnost ošetřovatelské péče u různých metod chlazení při léčebné hypotermii z pohledu sestry
GALUŠKOVÁ, Soňa
ABSTRACT: Ve své práci jsem se věnovala léčebné hypotermii a s ní spojeným metodám chlazení. Zaměřila jsem se na jejich technickou a časovou náročnost s ohledem na dosažení požadované cílové tělesné teploty a s ohledem na náročnost ošetřovatelské péče. V první teoretické části je uveden krátký úvod do historie hypotermie a její první dochované písemné záznamy. Další kapitola je věnována současnému využití indukované hypotermie, oborům, ve kterých je indukovaná hypotermie využívaná a to jak formou lokální, tak formou celkové řízené hypotermie. Je zde popsána fyziologie a patofyziologie termoregulace člověka. Podrobněji je zpracováno rozdělení hypotermie a hypertermie. Hovoří se zde o projevech, příčinách a změnách v organizmu v průběhu změny tělesné teploty, o pozitivních i negativních účincích na organizmus. Další kapitola je věnována řízené hypotermii, její definici, pozitivním účinkům při léčbě, negativním účinkům na organizmus a vlastním metodám chlazení. Jsou zde podrobně popsány metody vnější, metody vnitřní a postup sestry při aplikaci těchto metod. Závěr teoretické části je shrnutí komplexní ošetřovatelské péče o pacienty s řízenou hypotermií. Cílem mé práce bylo zhodnocení využití léčebné hypotermie na pracovištích intensivní péče, zhodnocení časové a technické náročnosti metod chlazení při komplexní ošetřovatelské péči z pohledu zdravotní sestry a pokusit se najít optimální kombinaci metod chlazení k co nejrychlejšímu dosažení požadované teploty tělesného jádra a jejího udržení. Prvním předpokladem bylo, že využití léčebné hypotermie bude ovlivněno skladbou pacientů na odděleních. Druhou hypotézou bylo větší časová náročnost pro sestry při fyzikálních metodách chlazení a technicky náročnější metody při využití systému coolgard a mimotělního oběhu. K práci byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, formou dotazníku. Dotazník obsahoval jak otázka otevřené s možností více odpovědí, tak otázky zavřené a jednu otázku polootevřenou. Osloveny byli sestry, bakalářky, diplomované sestry, sestry specialistky pracující na jednotkách intenzivní péče a resuscitačních odděleních čtyř různých nemocnic. Výzkum byl prováděn během roku 2009. Poslední část jsou výsledky mé práce, znázorněny v grafické podobě. Diskuse s literárními zdroji o využití a aplikaci léčebné hypotermie. Velká část je věnovaná praktické zkušenosti s metodami chlazení, porovnání s výsledky dotazníku. Uvedenou bakalářskou práci bude možno využít k zefektivnění komplexní ošetřovatelské péče u pacientů s léčebnou hypotermií a tím zvýšení komfortu pro pacienty na odděleních resuscitace a jednotkách intenzivní péče.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.