|
|
Resuscitace a AED
Mrázek, Petr ; Kolářová, Jana (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá technikami resuscitace, stejně tak její historií a rozšířenými variantami. První pomoc je zmíněna jen velmi okrajově, protože není hlavní náplní této práce. Doporučení pro resuscitaci se mění každých 5 let, texty tedy vychází především z doporučení Guidelines 2010. Další kapitoly a podkapitoly pojednávají o účincích elektrických proudů na lidské tkáně a s tím o úzce propojeném tématu defibrilátorů. Automatický externí defibrilátor (AED) je vzhledem k zadání popsán podrobněji. Součástí práce je rovněž popis programu generátoru defibrilačních impulzů a výukové prezentace, ve které je popsán postup resuscitace s pomocí AED.
|
|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace dospělého pacienta dispečerem zdravotnického operačního střediska
BARTL, David
Tématem této bakalářské práce bylo Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace dospělého pacienta dispečerem zdravotnického operačního střediska. Práce byla rozdělena do dvou částí. První část byla teoretická, druhá výzkumná. Teoretická část se věnovala Zdravotnické záchranné službě a Zdravotnickému operačnímu středisku. Dále se v práci objevovala zmínka o anatomii srdce a srdeční zástavě. Taktéž pojednávala o problematice neodkladné resuscitace, řetězci přežití a telefonicky asistované neodkladné resuscitaci. Druhou část tvořila výzkumná část. Zde byly stanoveny dvě výzkumné otázky a dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti dispečerů zdravotnického operačního střediska v poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Druhým cílem bylo zmapovat, jak postupují dispečeři zdravotnického operačního střediska v poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Praktická část byla provedena kvantitativní metodou, a to technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo 10 dispečerů krajského zdravotnického operačního střediska Jihočeského kraje, kterým bylo položeno 27 otázek. Získaná data byla pro přehlednost rozložena do 14 kategorií a dále zpracovaná do tabulek. Cíle práce byly naplněny a podařilo se odpovědět na výzkumné otázky. Výzkum ukázal, že teoretické znalosti vedení telefonicky asistované neodkladné resuscitace mají operátoři větší u dospělého pacienta než u dětského. Výzkum také zmapoval postup telefonicky asistované neodkladné resuscitace u jednotlivých respondentů. Výsledky byly brány spíše jako pozitivní.
|
|
|
Časná kardiopulmonální resuscitace a defibrilace v Jihočeském kraji s využitím plánované první pomoci na vyžádání
ALDORFOVÁ, Lucie
V začátku práce se věnuji vysvětlení pojmu náhlé zástavy oběhu a také důležitému řetězci přežití. Dále popisuji postup u kardiopulmonální resuscitace a defibrilace. V neposlední řadě se věnuji automatickým externím defibrilátorům, a to z hlediska jak dostupnosti v České republice, tak v zahraničí. Popisuji zde i ovládání a označení defibrilátorů. V poslední kapitole rozebírám First respondery v Jihočeském kraji a v zahraničí. Cílem této bakalářské práce je zjistit využití First responderů v Jihočeském kraji, využití uložených automatických externích defibrilátorů na veřejnosti a zjistit úspěšnost kardiopulmonální resuscitace a defibrilace First responderů v Jihočeském kraji za použití automatických externích defibrilátorů. Pro dosažení těchto cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky. Výzkumná část byla provedena kvalitativním výzkumem na základě polostrukturovaných rozhovorů, které se skládaly z patnácti otázek. Výzkumným souborem bylo šest First responderů z řad profesionálních i dobrovolných hasičů, policie a členů Horské a Vodní záchranné služby. Rozhovory se uskutečnily v dubnu v roce 2021. V první fázi výzkumu byly rozeslány žádosti o provedení výzkumu na daná pracoviště vyšším pozicím. Po schválení mi byly dány kontakty na náhodně vybrané členy First responderů, se kterými byl po kontaktování uskutečněn rozhovor. Rozhovory se z důvodu epidemiologické situaci vedly přes nahrávaný hovor. S nahráváním byli všichni účastníci předem seznámeni a souhlasili. Po uskutečnění všech rozhovorů byly následně přepsány a nahrávky smazány. Následovalo zpracování a vyhodnocování výzkumu. Výzkumem byly zodpovězeny všechny stanovené cíle a odpovězeny všechny položené výzkumné otázky. Bylo zjištěno, že využití First responderů v Jihočeském kraji je opravdu velké. Zároveň se ukázalo, že veřejně uložené automatické externí defibrilátory takový úspěch nemají. Z výzkumu také vyplynulo, že nelze zcela jednoznačně určit úspěšnost či neúspěšnost kardiopulmonální resuscitace a defibrilace First responderů za použití automatických externích defibrilátorů
|
|
|
Využívání automatizovaných externích defibrilátorů u vybraných složek integrovaného záchranného systému
SKLÁŘ, Michal
V boji o záchranu života při náhlé zástavě oběhu se objevil nový pomocník zvaný automatizovaný externí defibrilátor. Po vzoru zahraničních projektů, ve kterých je tento přístroj používán proškolenými laiky, začaly zdravotnické záchranné služby v České republice vytvářet podobné projekty. Do těchto projektů jsou začleněny také složky integrovaného záchranného systému. Cílem práce je studie využitelnosti automatizovaného externího defibrilátoru u vybraných složek integrovaného záchranného systému. Teoretická část práce je zaměřena na legislativní podklad, který určuje pole působnosti jednotlivých vybraných složek a možnosti využití v projektu First Responder v Jihočeském kraji. Tato část práce dále popisuje vývoj podobných projektů v jiných krajích v České republice a porovnává je se zahraničními projekty. Vysvětluje důležité pojmy v poskytování první pomoci a postupy při náhlé zástavě oběhu. Také seznamuje s automatizovaným externím defibrilátorem jakožto důležitým prvkem projektu First Responder. Vymezuje roli zdravotnické záchranné služby, její organizaci a činnost při aktivaci First Responder. V neposlední řadě seznamuje s aplikací Záchranka a zapojení telefonních operátorů do projektů First Responder. Metodika práce nestrukturovanými a posléze řízenými rozhovory poskytuje informace z oblasti výjezdů a aktivací First Responder v jednotlivých letech od započetí projektu v Jihočeském kraji, financování projektu, školení složek zařazených jako First Responder a sociální dopad. Ve výsledcích posuzuje počty výjezdů u jednotlivých složek a posuzuje tyto výjezdy podle sledovaných parametrů. Řeší náklady na pořízení a náklady spojené s užíváním automatizovaného externího defibrilátoru u jednotlivých složek. Dle výsledků se zaměřuje na závažnost sociálního dopadu na členy jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí zapojených v projektu First responder.
|
|
|
Resuscitace a AED
Mrázek, Petr ; Kolářová, Jana (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá technikami resuscitace, stejně tak její historií a rozšířenými variantami. První pomoc je zmíněna jen velmi okrajově, protože není hlavní náplní této práce. Doporučení pro resuscitaci se mění každých 5 let, texty tedy vychází především z doporučení Guidelines 2010. Další kapitoly a podkapitoly pojednávají o účincích elektrických proudů na lidské tkáně a s tím o úzce propojeném tématu defibrilátorů. Automatický externí defibrilátor (AED) je vzhledem k zadání popsán podrobněji. Součástí práce je rovněž popis programu generátoru defibrilačních impulzů a výukové prezentace, ve které je popsán postup resuscitace s pomocí AED.
|
|
|
Činnost zdravotnického záchranáře při kardiopulmocerebrální resuscitaci v posádce rychlé zdravotnické pomoci, rychlé lékařské pomoci a randes - vouz
HOKROVÁ, Iveta
Bakalářská práce zjišťuje činnost zdravotnického záchranáře při kardiopolmocerebrální resuscitaci v posádce rychlé zdravotnické pomoci, rychlé lékařské pomoci a randes vouz systému. V teoretické části se zabývám vzděláním a kompetencemi zdravotnického záchranáře. Následují anatomicko-fyziologické poznatky srdce, dýchacího systému a centrální nervové soustavy. Současně vysvětluji složení jednotlivých posádek zdravotnické záchranné služby a zmiňuji se o výjezdových základnách v Jihočeském kraji. Dále popisuji postup při základní a rozšířené kardiopolmocerebrální resuscitaci a práci s automatizovaným externím defibrilátorem. Poté následuje praktická část s cílem zjistit kompetence zdravotnického záchranáře v jednotlivých typech výjezdových posádek a postup při kardiopolmocerebrální resuscitaci. Dotazníkového šetření se zúčastnilo sto zdravotnických záchranářů z Jihočeského kraje, kteří odpovídali na třináct otázek týkajících se kardiopolmocerebrální resuscitace. Výsledky získané z dotazníků byly odpovědí na mou jednu hypotézu. V přílohách dokládám geografické rozložení výjezdových stanovišť v Jihočeském kraji a tabulku Výjezdových stanovišť Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje ? obsazení posádkami.
|
host ::
RSS.