|
|
MikroRNA jednobuněčných řas a rostlin a vliv abiotických stresových faktorů =: MicroRNA in plants and unicellular algae under abiotic stress factors /
Koláčková, Martina
Stresová signalizace reguluje proteiny kritické pro přeprogramování metabolické biosyntézy a genové exprese, aby bylo dosaženo homeostázy a buněčné stability za stresových podmínek. Pochopení podstaty stresové signalizace a odpovědi může zlepšit odolnost rostlin či řas vůči stresu. Teoretická část shrnuje dosavadní znalosti o biosyntetické dráze a rolích miRNA a představuje vybrané modelové organismy (Chlamydomonas, Arabidopsis). Zabývá se také abiotickým stresem a hledá souvislosti mezi abiotickými faktory, sekundárními metabolity a miRNA. Experimentální část se věnuje vybraným abiotickým faktorům (lykorin, UV-C záření, ZnSe kvantové tečky, CO2) a jejich vlivu na Chlamydomonas reinhardtii a Arabidopsis thaliana. Bylo zjištěno, že ZnSe nanočástice ve formě 100 a 250µM postřiku způsobily oxidační stres v listech bez morfologických změn u Arabidopsis thaliana. Současně 250µM koncentrace inhibovala životaschopnost Agrobacterium tumefaciens, gramnegativních bakterií napadající rostliny, o 60 %. Dále byla identifikována biochemická, molekulární a posttranskripční podstata mechanismu regulační odpovědi Chlamydomonas reinhardtii vystavené UV-C záření a lykorinu. Blíže byly studovány 3 konkrétní miRNA (Cre06.g281600, Cre06.g30900, Cre16.g662600) v souvislosti s mechanismem regulace metabolismu uhlíku (CCM) u Chlamydomonas reinhardtii. Exprese zmíněných miRNA vykazovala pozitivní korelaci s hladinami cílových transkriptů. Tato zjištění odhalila regulační funkci miRNA během CCM adaptaci a potenciální možnost zvýšit účinnost fotosyntézy. I přesto role epigenetiky zahrnující miRNA interferenci skrývá u jednobuněčných řas mnoho nejasností.
|
|
|
Osmotické přizpůsobení rekombinantních linií ječmene jarního s vyšší tolerancí k suchu a jeho hodnocení v polních podmínkách
Baláž, David
Práce se zabývá působením sucha a jeho vlivy na růst, morfologii a výnos ječmene. Dále se zabývá hodnocením fyziologických mechanismů na úrovni osmotického přizpůsobení rostlin pěstovaných na dvou vláhově odlišných lokalitách. Hodnocení těchto mechanismů bylo provedeno v souboru 20 RIL linií odvozené z křížení jarního ječmene sladovnické odrůdy Jersey se syrskou krajovou odrůdou Tadmor, která byla použita jako donor zvýšené odolnosti k suchu. Potomstvo reciprokého křížení bylo porovnáváno z hlediska výnosových (hmotnosti tisíce semen, výnos na rostlinu a podíl zrna nad 2 mm) a kvalitativních parametrů (obsahu škrobu a dusíkatých látek v zrnu). Fyziologický stav rostlin byl vyhodnocen pomocí parametrů RWC, osmotického potenciálu a obsahu prolinu jako osmoticky aktivní látky. U rodičovských odrůd i jednotlivých linií byly vyhodnoceny rozdíly ve sledovaných parametrech v závislosti na lokalitě. V rámci testovaného souboru byly vybrány linie, které vykazovaly relativně vysokou stabilitu výnosových i kvalitativních parametrů na obou lokalitách. Nebyla však prokázána korelace mezi těmito parametry a hodnotami souvisejícími s mechanismem osmotického přizpůsobení (RWC, OP obsah prolinu). Snížení OP a zvýšení obsahu prolinu u rostlin pěstovaných na sušší lokalitě Žabčice většinou odpovídalo zvýšené úrovni vadnutí, uplatňoval se tedy pasivní mechanismus zvyšující OP rostlin, který nepřispívá k vyšší odolnosti k suchu.
|
host ::
RSS.