|
|
Kostel na sídlišti
Samiec, Daniel ; Kiszka, Josef (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Cílem práce bylo navrhnout římskokatolický kostel na sídlišti Brno – Nový Lískovec s kapacitou 200 sedících a společenským centrem. Pozemek pro kostel je skalní pahorek mezi panelovými domy, který začíná na severu u hlavní silnice a autobusové zastávky a terasovitě klesá k jihu asi o 8 metrů. Jelikož se jedná o návrh na sídlišti, kde je nedostatek kvalitního veřejného prostoru, bylo prioritou jeho vytvoření. Návrh využívá stávající trafostanice pro funkce společenského centra a samotný kostel je umístěný tak, že vzniká náměstíčko. Toto náměstí je ale částečně nábřežím, protože se otevírá k jihu směrem průhledu mezi panelovými domy na nedaleké pahorky. Hlavní prostor kostela je uspořádaný do kruhové výseče a uzavřený kruhovým presbytářem. K hlavnímu převýšenému prostoru jsou dále přiřazeny prostory sakristie, adorační kaple, křestní kaple a zázemí. Na pravé straně od vchodu z hmoty kostela vystupuje věž.
|
|
|
Historie a vývoj NO CČSH v Rakovníku
Macoun, Jiří ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Z textu této disertace vidíme, jak velký byl vliv vlasteneckého sentimentu v období po první světové válce, který spolu s charismatickými osobnostmi jako je v Rakovníku Josef Kopecký nebo osobnost prvního patriarchy Karla Farského vytvořil podmínky pro vznik náboženského společenství československé církve v Rakovníku. Díky těmto lidem bylo možné rozšířit myšlenku nové církve na okolní obce a překonat váhavost prvních kněží, kteří museli opustit římsko-katolickou církev. To je zřejmé ze zdrojů, ze kterých lze získat většinu informací k tomuto tématu. Všechny tyto zdroje informací uvedené v této disertační práci spolu s akademickou literaturou představují velmi objektivní pohled na popisované období. Práce na této disertační práci mi poskytla také mnoho podnětů pro budoucí materiální a duchovní obnovu této komunity. Důležitým bodem je také hlubší pochopení vlastní historie, vlastních kořenů a zpřístupnění těchto informací lidem, jejichž předkové místní komunitu vytvořili. Koneckonců, v roce 1925 bylo v této náboženské komunitě více než tři čtvrtiny rakovnické populace, takže lze říci, že historie tohoto náboženského společenství je přinejmenším v těchto letech historií všech obyvatel města Rakovníka. Naším velkým úkolem je zapojit veřejnost, zejména děti, do církevních aktivit a dále stavět na bohaté historii...
|
|
|
Historie a vývoj náboženské obce Církve československé husitské ve Tmani
Šmardová Koulová, Jana ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Závěrem mé práce je zjištění o velkém vlivu vlasteneckého cítění v době po I. světové válce (i po II. světové válce), které spolu s charismatickými osobnostmi zakladatele Antonína Kouly a prvního patriarchy Karla Farského, měli zásadní význam při vzniku velké Náboženské obce Církve československé husitské ve Tmani. Působením faráře Antonína Kouly se církev rozrostla i do okolních obcí. Jak je patrné z pamětních knih, ze kterých jsem čerpala nejvíce informací. Porovnáváním těchto zdrojů (Pamětní kniha obce Tmaň, Katolická pamětní kniha, Pamětní kniha Církve československé husitské ve Tmani), společně s odbornou literaturou si lze utvořit objektivnější obraz doby. Částečným vyřešením sporů mezi katolickou a československou církví, pomocí státních subvencí, byl dán podnět ke stavbě zcela nových budov, nového typu architektury, která je pro CČSH typická. Práce mi také dala mnoho podnětů k budoucí obnově této NO. Dalším výstupem by mělo být hlubší zmapování historie, a zpřístupnění těchto informací lidem, jejichž předci místní sbor a obec budovali. V současnosti jsou nenáboženské aspekty pro veřejnost přijatelnější a více zajímavé. Dalším úkolem je zapojení veřejnosti, především dětí, do dění v kostele (koncerty, výstavy, vystoupení dětí, divadlo, rekonstrukce a zvelebování sboru), čímž se pak může...
|
|
|
Kostel na sídlišti
Samiec, Daniel ; Kiszka, Josef (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Cílem práce bylo navrhnout římskokatolický kostel na sídlišti Brno – Nový Lískovec s kapacitou 200 sedících a společenským centrem. Pozemek pro kostel je skalní pahorek mezi panelovými domy, který začíná na severu u hlavní silnice a autobusové zastávky a terasovitě klesá k jihu asi o 8 metrů. Jelikož se jedná o návrh na sídlišti, kde je nedostatek kvalitního veřejného prostoru, bylo prioritou jeho vytvoření. Návrh využívá stávající trafostanice pro funkce společenského centra a samotný kostel je umístěný tak, že vzniká náměstíčko. Toto náměstí je ale částečně nábřežím, protože se otevírá k jihu směrem průhledu mezi panelovými domy na nedaleké pahorky. Hlavní prostor kostela je uspořádaný do kruhové výseče a uzavřený kruhovým presbytářem. K hlavnímu převýšenému prostoru jsou dále přiřazeny prostory sakristie, adorační kaple, křestní kaple a zázemí. Na pravé straně od vchodu z hmoty kostela vystupuje věž.
|
host ::
RSS.