|
|
Pooperační ošetřovatelská péče u pacientů po malých urologických výkonech
VÁVROVÁ, Eliška
Diplomová práce se zabývá pooperační ošetřovatelskou péčí u pacientů po malých urologických výkonech. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část představuje význam urologie, endoskopie v urologii, ošetřovatelský proces v rámci pooperační péče po malých urologických výkonech a týmovou spolupráci jako nedílnou součást urologického oddělení. Praktická část diplomové práce byla provedena kvalitativním výzkumným šetřením, technikou zúčastněného pozorování sester a technikou sběru dat polostrukturovaného rozhovoru u pacientů. Na zúčastněném pozorování se podílelo šest sester pracujících na urologickém oddělení. Rozhovor byl realizován se šesti pacienty po malém urologickém výkonu do úplného nasycení teoretického vzorku. Analýza a zpracování dat byla provedena metodou otevřeného kódování s použitím techniky "tužka - papír" a následně získané kódy byly zpracovány do jednotlivých kategorií a podkategorií. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cíle bylo zjistit, jaká je role sestry v pooperační péči u pacientů po malých urologických výkonech. Poté bylo nezbytné zmapovat specifika pooperační ošetřovatelské péče u pacientů po malých urologických výkonech. Třetí cílem bylo zjistit, jak pacienti vnímají péči sester po malých urologických výkonech. Z analýzy dat výzkumného šetření vyplynulo, že role sester je nedílnou součástí poskytování pooperační péči po malých urologických výkonech. Jejich individuální přístup, odborné znalosti a empatie hrají významnou roli během pooperační rekonvalescence pacientů. Důležitým faktorem je také zefektivnění komunikace mezi sestrou a pacientem. Výsledky naznačují, že vnímavost pacientů po malých urologických výkonech je spojena s interpersonálními dovednostmi a schopností poskytovat kvalitní péči, která výrazně ovlivňuje celkovou spokojenost pacientů.
|
|
|
Management práce sestry o pacienty se zrakovým postižením při příjmu a hospitalizaci
PRÁŠILOVÁ, Renáta
Diplomová práce je zaměřena na management práce sestry při poskytování péče pacientům se zrakovým postižením. Zrakově postižení pacienti tvoří zcela specifickou skupinu pacientů, kteří mají pro svůj zrakový handicap jiné potřeby a nároky než vidící pacienti. Cílem výzkumného šetření bylo prozkoumat zkušenosti a poznatky sester, které pečují o pacienty se zrakovým postižením, odhalit nejčastější problémy a překážky, jež nastávají při poskytování péče. Empirická část diplomové práce byla zpracována pomocí kvalitativního šetření. Pro sběr dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výsledky výzkumného šetření nelze generalizovat, jsou charakteristické pouze pro daný výzkumný soubor, odhalily však řadu velmi závažných problémů, které musí sestry a pacienti v každodenní praxi řešit. Šetření poukázalo také na oblasti, jež jsou zdrojem těchto problémů. Sestry mají pouze malé zkušenosti s ošetřováním pacientů se zrakovým postižením a absence vzdělávacích programů zaměřených na tuto skupinu pacientů staví sestry do pozice, kdy neví, jak správně k pacientům přistupovat, jak s nimi vhodně komunikovat. Domníváme se, že výsledky této diplomové práce by mohly být inspirací pro management poskytovatelů zdravotních služeb, v jejichž kompetenci je zajištění bezpečného prostředí pro pacienty se zrakovým handicapem. Výsledky provedeného šetření ukazují na absenci vzdělávacích programů zaměřených na oblast péče o zrakově postižené.
|
|
|
Screening sarkopenie u hospitalizovaných pacientů na standardním oddělení nemocnice
VÁCLAVÍKOVÁ, Monika
Tato diplomová práce je zaměřená na zmapování znalostí sester v oblasti sarkopenie a popsání současného stavu využívání screeningových nástrojů pro její identifikaci v praxi. Na základě stanovených cílů byly definovány dvě výzkumné otázky, které zní: "Jaké znalosti mají sestry v oblasti sarkopenie?" a "Jaké screeningové metody sestry využívají?" Dále byly stanoveny dvě hypotézy zaměřené na znalosti sester. H1: Znalosti sester v oblasti sarkopenie se liší v souvislosti s oddělením, na kterém pracují. H2: Znalosti sester v oblasti sarkopenie se liší v souvislosti s délkou jejich praxe. V průběhu analýzy dat byly formulovány další hypotézy, které umožnily lepší porozumění zkoumané problematice. Empirická část práce kombinovala smíšenou výzkumnou strategii s využitím polostrukturovaných rozhovorů a nestandardizovaných dotazníků. Kvalitativního šetření se účastnilo pět sester a jedna lékařka. Do kvantitativního výzkumu se zapojilo 179 sester z různých oddělení. Výsledky ukázaly nedostatečné znalosti sester o sarkopenii, což potvrdilo kvalitativní i kvantitativní šetření. Také jsme zjistili minimální využití hodnoticích nástrojů sarkopenie v praxi. Výsledky šetření statisticky potvrdily vztah mezi znalostmi sester a jejich postojem k hodnoticím nástrojům, mezi délkou praxe sester a preferencí klinického pozorování místo hodnoticích nástrojů a rozdíl mezi postojem sester v souvislosti s typem oddělení. Dále byl nalezen vztah mezi věkem respondentů a reakcí na výsledky hodnoticích nástrojů. Zastoupení používaných hodnoticích nástrojů bylo na všech odděleních stejné. Výsledky výzkumného šetření odhalily slabé stránky ve znalostech sester a nedostatečné využití screeningových metod sarkopenie v praxi. Na základě výsledků výzkumu je zřejmé, že je zapotřebí zlepšit znalosti sester v oblasti sarkopenie, zejména na odděleních s vysokým výskytem pacientů trpících touto chorobou. Je také důležité školit zdravotníky a zajistit, aby screeningové metody byly aktivně zavedeny do praxe.
|
|
|
Terapeutická komunikace v práci sestry
VLKOVÁ, Blanka
Teoretická východiska: Tato diplomová práce popisuje terapeutickou komunikaci v praxi a s ní spojené důležité prvky. Dále popisuje nejčastější a jednotlivé techniky terapeutické komunikace a je nastíněna problematika bariér v terapeutické komunikaci. Cíle práce: Diplomová práce si klade dva cíle: ZMAPOVAT UPLATŇOVÁNÍ TERAPEUTICKÉ KOMUNIKACE V KLINICKÉ PRAXI Z POHLEDU SESTER a ZMAPOVAT BARIÉRY PŘI UPLATŇOVÁNÍ TERAPEUTICKÉ KOMUNIKACE S PACIENTEM Z POHLEDU SESTER. V závislosti na těchto cílech byly zvoleny dvě výzkumné otázky: "Jaké techniky terapeutické komunikace jsou v klinické praxi sestrami uplatňovány?" a "Jaké bariéry sestry vnímají při uplatňování terapeutické komunikace v klinické praxi? Metodika: V empirické části této diplomové práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Byla zvolena metoda dotazování a technikou sběru dat byly zvoleny polostrukturované rozhovory se sestrami. Data byla analyzována pomocí programu Atlas.ti (2024), ve kterém byly vytvořeny 4 hlavní kategorie a 15 podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo celkem 21 sester, které pracují na vybraných pracovištích. Výsledky: Po důkladné analýze rozhovorů bylo zjištěno, že sestry v praxi nejčastěji využívají techniky, kterými jsou empatie, vytváření důvěry a použití motivačního rozhovoru. Dále bylo také zjištěno, že ze zmiňovaných bariér tvoří nejčastější překážku v terapeutické komunikaci nedostatek času, rozpoložení a chování pacienta a jazyková bariéra. Závěr: Tato diplomová práce rozšiřuje přehled o využívání jednotlivých technik terapeutické komunikace a poskytuje náhled na bariéry terapeutické komunikace vnímané ze strany sester. Zároveň také poskytuje užitečné informace, které by mohly tvořit podklad pro vytvoření semináře v rámci celoživotního vzdělávání sester, či simulační výuku studentů ošetřovatelství.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů po operaci varixů
ZAJÍCOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění dolních končetin a zaměřuje se na ošetřovatelskou péči o nemocného po operaci varixů. Snaží se zhodnotit informovanost pacientů, kteří podstoupili chirurgické odstranění varixů, o pooperačních režimových opatřeních a následně popisuje specifika péče po výkonu. Teoretická část se skládá z anatomie a fyziologie cév, kde se zaměřuje především na žíly dolních končetin. Dále pokračuje charakteristikou chronické žilní insuficience, na kterou navazuje hlavní téma, a to jsou varixy dolních končetin. U varixů se zabývá etiologií, příznaky, prevencí, rizikovými faktory a také diagnostikou tohoto onemocnění. Dále jsou v práci uvedeny možnosti a způsoby léčby, předoperační a pooperační péče u pacientů indikovaných k chirurgickému řešení. Výzkumná část je zaměřena na pooperační péči u pacientů po operaci varixů, na zhodnocení informovanosti pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Následně jsou popsána specifika ošetřovatelské péče u těchto pacientů. Cílem práce je zhodnotit informovanost pacientů po operaci varixů a popsat specifika ošetřovatelské péče o pacienty po operaci varixů. Výzkumné šetření probíhalo formou kvalitativní strategie pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Sběru dat se zúčastnilo dvanáct sester ze třech chirurgických oddělení různých nemocnic. Po získání informací bylo následně provedeno jejich zpracování. V závěru jsou popsána a porovnána specifika ošetřovatelské péče a je zhodnocena informovanost pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Z výsledků vyplývá, že specifika péče a způsoby edukace jsou poměrně individuální záležitostí, která se odvíjí od rozsahu výkonu, stavu a také věku pacienta. Ve vybraných nemocnicích byla zjištěna odlišná specifika a postupy v péči o pacienty po operaci varixů.
|
|
|
Přístup sester k pacientům s demencí na standardních odděleních
VAN HORIK, Nina
Tato bakalářská práce se zaměřuje na přístupy sester k pacientům s demencí na standardních odděleních. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část obsahuje vymezení pojmu demence, rozlišení jednotlivých druhů a stádií, rozlišení symptomů, farmakologickou a nefarmakologickou terapií. Dále se věnuje komunikaci s pacienty s demencí, postoji k nim a v neposlední řadě také problémovým chování, které se projevuje u daného onemocnění. V empirické části práce bylo cílem zjistit přístupy všeobecných sester k pacientům s demencí, faktory, které mohou ovlivnit jejich přístup, a následně přístupy sester mezi sebou porovnat. K provedení výzkumného šetření byla zvolena kvantitativní metoda pomocí nestandardizovaného dotazníku. Dotazník sloužil ke zkoumání přístupu sester k pacientům s demencí a dále sloužil ke zjištění informovanosti sester o specifických a moderních metodách používané v péči o pacienty s demencí. Odpovědi respondentů ze čtyř druhů standardních oddělení byly poté statisticky analyzovány. Z výsledků je patrné, že délka praxe ani jejich nejvýše dosažené vzdělání neovlivňuje přístup sester k pacientům s demencí, co naopak ovlivňuje jejich přístup, je druh oddělení. Dále bylo zjištěno, že využívání moderních metod nezáleží na vzdělání sester, ale opět na druhu oddělení. Výsledky šetření poukazují na rozdílné přístupy sester k pacientům s demencí a jaké faktory mohou přístup ovlivnit. Výsledky práce mohou sloužit k vytvoření semináře k informování o moderních metodách v péči o pacienty s demencí a jak by se s nimi mělo komunikovat a zacházet.
|
|
|
Návštěvní terénní služba - součást sesterské praxe v ambulanci praktického lékaře pro dospělé
SŮVOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá návštěvní terénní službou jako součástí práce sestry v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Návštěvní terénní služba má význam pro starší pacienty, pro pacienty s chronickými onemocněními, handicapované pacienty nebo pacienty v rekonvalescenci. Nese s sebou plno výhod, udržuje rodinu pohromadě, udržuje pacienta v domácím prostředí, poskytuje infuzní terapii, provádí převazy ran. Návštěvní terénní služba poskytovaná sestrou z ordinace praktického lékaře pro dospělé je rychlejší než domácí péče, sestra přímo komunikuje s lékařem, který jí zadává ordinace. Cílem této bakalářské práce je zjistit informovanost pacientů z ordinací praktických lékařů pro dospělé o možnosti využití návštěvní terénní služby sestrou v domácím prostředí. A zjistit přínos návštěvní terénní služby sestrou a vnímání pacientů z ordinací praktických lékařů pro dospělé. V této bakalářské práci je použit kvantitativní výzkum, použita je metoda dotazování a jako technika je použit vlastní dotazník. Z výsledků výzkumu vyplývá, že informovanost o návštěvní terénní službě je malá. Ovšem pacienti, kteří návštěvní terénní službu využili, ji hodnotí pozitivně a vnímají ji jako přínosnou pro svůj zdravotní stav. Praktickým výstupem práce je informační leták, který má sloužit ke zvýšení informovanosti pacientů o návštěvní terénní službě a pobízet pacienty, k tomu aby se o této službě informovali u svého praktického lékaře.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s jaterní cirhózou
MATIÁŠOVÁ, Michaela
Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienta s jaterní cirhózou a její problematiku. Jaterní cirhóza je onemocnění, při kterém dochází k uzlovité přestavbě jater a její výskyt je čím dál častější. Při tomto onemocnění je důležitá ošetřovatelská péče, zaměření se na potřeby pacienta a jeho edukaci o režimových opatřeních, která by měl dodržovat. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s jaterní cirhózou, jejich potřeby a znalosti sester a pacientů o režimových opatřeních. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření. První výzkumný soubor tvořilo osm sester, které pracují na gastroenterologickém oddělení. Druhý výzkumný soubor tvořilo sedm pacientů, kteří byli na gastroenterologickém oddělení hospitalizovaní. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Z výzkumného šetření vyplývá, že sestry správně nehodnotí riziko podvýživy. Dále jsme zjistili, že pacienti nejsou dostatečně informováni o možných komplikacích jaterní cirhózy. Z výsledků také vyplynulo, že sestry mají dobré znalosti o jaterní cirhóze a nemají nedostatky v ošetřovatelské péči. Pacienti byli s ošetřovatelskou péčí za hospitalizace spokojení. Někteří pacienti, i když byly správně edukováni o režimových opatřeních, nebyli schopni přehodnotit a změnit životní styl, což vedlo k rehospitalizaci pacienta. Na základě zjištěných výsledků byla vytvořena informační brožura, která může sloužit jednak jako studijní materiál pro studenty a také být využita v praxi, jak pro sestry, tak i pro pacienty.
|
|
|
Význam bazální stimulace při péči o pacienta na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení
MARKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce obsahuje využití konceptu bazální stimulace na Anesteziologicko resuscitačním oddělení a specifika ošetřovatelské péče o pacienta na tomto oddělení. Zabývá se aplikací konceptu bazální stimulace na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Koncept bazální stimulace vypracoval pedagog Andreas Fröhlich ve 20. století během svého vědeckého projektu v rámci doktorandského studia. Dokázal, že nejdůležitější je stimulace tzv. bazálních smyslů. Tento koncept slouží k podpoře lidského vnímání a komunikace. Vychází z vědeckých poznatků neurofyziologického vývoje dítěte. Koncept se nejprve začal uplatňovat při péči o děti s vrozeným těžkým postižením. Nyní se uplatňuje v paliativní a intenzivní péči, sociálních službách i v psychiatrickém ošetřovatelství. Cílem této práce je zjistit, jaké prvky bazální stimulace využívají se v různých nemocnicích na ARO při ošetřovatelské péči o pacienta. Pro výzkumné šetření bylo vybráno ARO v Nemocnici Pelhřimov a v Nemocnici České Budějovice. Pro praktickou část byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První popisuje význam bazální stimulace při péči o pacienta na ARO a druhá otázka se zabývá aplikovanými prvky BS v Nemocnici Pelhřimov a v Nemocnici České Budějovice. Dle analýzy dat byly vytvořeny dvě kategorie a sedm podkategorií. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že všichni dotazovaní vnímají význam bazální stimulace aplikovaný na ARO velmi pozitivně a tento koncept se snaží aplikovat do své ošetřovatelské péče u pacientů. Při výzkumném šetření bylo zjištěno, že respondenti se ve většině aplikovaných prvků shodují a nejvíce využívaným prvkem je iniciální dotek.
|
|
|
Informovanost pacientů před koronarografií
KVAČKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývala informovaností pacientů před koronarografií. Kardiovaskulární onemocnění jsou jednou z hlavních potíží dnešní populace. K rychlému a efektivnímu zhodnocení stavu koronárních tepen je využívána vyšetřovací metoda zvaná koronarografie. Je to invazivní metoda, díky které můžeme zobrazovat koronární tepny srdce a najít místa, jež jsou zúžená či uzavřená. Tato práce byla zaměřena na informovanost pacientů, kteří měli tento výkon podstoupit. Cílem této bakalářské práce bylo zmapování informovanosti pacientů před koronarografií. Zjistit, jak byly informace předávány a jaký měly vliv na pocit bezpečí pacienta. V teoretické části je náhled do získaných informací o koronarografickém vyšetření. Rozebírá se zde onemocnění koronárních tepen, na které navazuje kapitola o samotné koronarografii a ošetřovatelské péči. Poslední dvě kapitoly práce se zabývají edukací z pohledu sestry a informovaností pacienta s navazujícím informovaným souhlasem. Výzkum mé bakalářské práce byl zpracován kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl složen z dvaceti otázek. Výzkumný vzorek byl tvořen pacienty, kteří byli přijati ke koronarografii. Data, která byla získána, byla dále zpracována pomocí kódování a metody "tužka a papír". Z výsledného šetření bylo zjištěno, že pacienti jsou dostatečně informováni o koronarografii. Předávání informací lékařem či sestrou bylo pro pacienty efektivní. Pacienti byli dobře obeznámeni o koronarografii a jejich pocit bezpečí tímto vzrostl.
|
host ::
RSS.